Zástupci odborů a zaměstnavatelů na dnešním jednání tripartity odmítli plány na zdanění fotovoltaických elektráren, kterým chce vláda omezit zdražení elektřiny v příštím roce. Nelíbí se jim ani další vládní návrhy týkající se solárních elektráren. O cenách elektřiny chtějí dále jednat na pátečním zasedání předsednictva tripartity. Novinářům to po jednání Rady hospodářské a sociální dohody oznámili zástupci zaměstnavatelů a odborů.

„Strana podnikatelů, zaměstnavatelů, ale i odbory předložily řadu zásadních faktů, které zpochybňují výpočty regulačního úřadu," řekl po jednání viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák. „Dokud se jasně neřekne, jak je to s dopadem zvýšení cen energie na zaměstnavatele nebo občany, požadujeme, aby vláda v žádném případě nepřistupovala na zvýšení cen energií,“ připojil se k Hanákovi předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jaroslav Zavadil. Čísla, která se objevila, jsou podle něj naprosto nerelevantní.

Energetický regulační úřad na konci září odhadl zdražení elektřiny pro firmy na příští rok v důsledku rozvoje fotovoltaických elektráren o sedmnáct procent, u domácností by to byl nárůst o dvanáct procent. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Míl následně vyslovil domněnku, že ceny elektrické energie příští rok stoupnou maximálně o pět procent. Energetický regulační úřad a Svaz průmyslu a dopravy se totiž neshodují v odhadech, jaký výkon solárních elektráren bude do konce roku do sítě připojen. Právě od tohoto výkonu se odvine výše státních příspěvků na fotovoltaiku v příštím roce. A ty se následně promítnou do ceny elektřiny.

Premiér Petr Nečas nezpochybňuje, že na problém fotovoltaických elektráren je třeba reagovat. „Na tom, že se musí řešit, že se nemá jen pasivně přijmout, se sociální partneři shodli a teď se hledá konkrétní recept, jak to udělat," řekl premiér. Nečas v reakci na jednání tripartity zopakoval, že vláda chce kombinovat zdanění výroby solární energie, zvýšení poplatku za vynětí ze zemědělského půdního fondu a prodej emisních povolenek. „Primárně by se to mělo týkat těch elektráren, které budou mít výrazně vyšší dobu návratnosti, to znamená těch, které byly zapojeny v letošním a loňském roce, kde původní doba návratnosti vzhledem k úředně stanovené ceně byla patnáct let a teď se snížila pod osm let," uvedl.