Senát se v novém složení sejde 24. listopadu

ČTK

Senát se v povolebním složení poprvé sejde ve středu 24. listopadu, tedy až měsíc po druhém kole voleb. Důvodem je lhůta, v níž lidé mohou případně zpochybnit u Nejvyššího správního soudu regulérnost nebo výsledek vybírání nových senátorů.

Senát se v povolebním složení poprvé sejde ve středu 24. listopadu. Pro ČTK to v pátek uvedl tiskový tajemník Kanceláře Senátu Petr Kostka. Senátoři na ustavující schůzi v osmém funkčním období horní komory budou volit jejího předsedu a místopředsedy, rozdělí se do výborů a komisí a vyberou jejich vedení.

Senát se v obměněném složení sejde až měsíc po druhém kole voleb, které bude příští týden. Důvodem je lhůta, v níž lidé mohou případně zpochybnit u Nejvyššího správního soudu regulérnost nebo výsledek vybírání nových senátorů, a lhůta, kterou má soud na projednání takových stížností.

Ze zákona se má první schůze Senátu uskutečnit do 30 dnů po vyhlášení výsledků voleb. Vzhledem k tomu, že předseda Senátu Přemysl Sobotka z občanských demokratů svůj senátorský mandát letos obhajuje, by schůzi měla svolat a do zvolení nového předsedy řídit první místopředsedkyně horní komory Alena Gajdůšková z ČSSD.

K prvním bodům ustavujícího zasedání bude patřit tradičně složení ústavou předepsaného slibu nově zvolenými 27 senátory. Až poté získají plnoprávný mandát a budou moci hlasovat spolu s ostatními 54 kolegy, kteří mandát obhajovat nemuseli.

Nynější funkční období končí 13. listopadu s výjimkou místopředsedy horní komory Jiřího Šnebergra z ODS, kterému skončí o týden dříve, 6. listopadu. Před šesti lety byl totiž senátorem zvolen už v prvním volebním kole.

Končícím senátorům ze zákona náleží odchodné ve výši jejich pěti měsíčních platů. Základní měsíční mzda zákonodárce činí nyní kolem 59 400 korun. Týkat se to bude pěti senátorů, kteří už letos mandát neobhajovali, a těch z 21 senátorů, kteří by ve volbách tentokrát neuspěli.

Částka bude bývalým senátorům vyplacena podle zákona po třech měsících po ukončení mandátu, tedy v únoru 2011. Senátoři by totiž stejně jako poslanci ztratili nárok na odchodné v případě, že by do tří měsíců od ukončení mandátu začali pracovat v jiné volené funkci.

Na odchodné tak neměl nárok vicepremiér a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, který už v květnu senátorské křeslo vyměnil za poslaneckou lavici, a křeslo senátora za Prahu 6 je tak zatím v Senátu neobsazené.

Celkem má Kancelář Senátu podle Kostky v rozpočtu na odchodné 8,926 milionu korun. Nejlépe na tom bude díky funkčnímu příplatku předseda senátní komise pro podporu demokracie ve světě Vlastimil Sehnal z ODS, který už znovu nekandidoval.