Rozhovor s Vladimírem Špidlou a tři otázky pro Erazima Koháka

Jiří Guth

V předvečer voleb se konala v Prachaticích debata Vladimíra Špidly a Erazima Koháka. Náš redaktor se na ni vypravil a pořídil na ní stručné rozhovory.

Vladimír Špidla: Chci pomáhat přeměnit zem věcí v zem lidí

Jak podle Vás dopadnou volby v senátním volebním obvodu Český Krumlov?

Výsledek se nedá dopředu odhadnout, musíme počkat na sečtení hlasů.

Předpokládá se, že do druhého kola s Vámi postoupí Tomáš Jirsa, ale jak se v tom případě zachovají ostatní kandidáti? Komu asi vysloví podporu? Mluvil jste už s nimi o tom?

To je zcela otevřená záležitost. Teď se soustředím na závěr kampaně a nepřemýšlím o tom. Takže jsem s nimi ještě nekomunikoval.

Jak se liší voliči Vaši a Tomáše Jirsy?

K tomu nemáme žádné zvláštní rozbory. Předpokládám ale, že to bude zhruba odpovídat charakteristikám voličů našich stran. Elektorát sociální demokracie je vlastně průřez společností. Voliči ODS jsou vyhraněnější, oproti populaci jsou majetnější a mívají vyšší vzdělání.

Které Jirsovy slabiny se ukázaly během kampaně?

Nevšiml jsem si žádné. Kampaň probíhá docela korektně, což je a mělo by být normální. Nestalo se nic, co by mě nějak pohoršilo.

A vaše?

To nemohu posoudit. Vytrvale jsem se snažil o kontakt s lidmi a ten byl pro mě nejzajímavější a nejhlubší zkušeností.

Co považujete za kladné zkušenosti za uplynulých dvacet let?

Základní dobrá zkušenost je, že změna režimu je možná. Krásná byla široká občanská angažovanost v politice v prvních zhruba dvou letech. Dobré je, že i další změny jsou možné, a to i bez použití násilí. Stálo by zato vrátit se k té prvotní zkušenosti.

Myslím, že sdělovací prostředky se mohou tak moc zmocňovat politiky jen proto, že občanská společnost jim do určité míry vyklízí prostor, obecně řečeno, protože hnutí skomírají. Ale existují i opačné příklady, např. ProAlt.

Co je potřeba v české společnosti změnit?

Teď aktuálně potlačit určité řekněme antické dědictví. Inspiraci k tomu máme v Novém zákoně: hrdina už nemusí být atlet (samozřejmě nemám nic proti atletům, je to jen obraz, symbol mládí, zdraví a síly), ale matka s dítětem.

Musíme si uvědomit, že i zdánlivě bezcenní lidé jsou vlastně cenní. Lidé nejsou utilitární tvorové a posuzovat lidi podle účelnosti je zvrhlé. Chci pomoci přeměnit současnou „zemi věcí“ na „zem lidí“.

Erazim Kohák: Hlava vždycky udává tón

Není sociální demokracie už poněkud přežilá, vždyť pochází z 19. století?

Rozhodně ne. Já myslím, že ani nemůže být. Ona má nějaké ideály a ty jsou jako hvězdy pro orientaci na noční obloze. Víte, já jsem dřív hodně rád plachtil, to je snad to jediné, co mi v Čechách chybí. Ke hvězdě nikdy nedoplujete, ale vede vás spolehlivě.

Takovou hvězdou může být spojení solidarity a svobody, což má sociální demokracie v genech. Nemůže být solidarita bez svobody, o to se tu pokoušeli komunisti po Únoru, ale ani svoboda bez solidarity, to je pak divoký Západ.

Nejen sociální demokracie, ale třeba i lidovci a zelení, to jsou politické strany založené na nějaké myšlence. Lidé se shromažďují kolem té myšlenky. Naproti tomu mnohé politické strany po listopadu 1989 nebo i v nedávné době vznikly jen na bázi společných okamžitých mocenských a majetkových zájmů.

Proč by měl být Vladimír Špidla senátorem?

Protože hlava vždycky udává tón. Když byl Vladimír předsedou ČSSD, byli jsme stranou slušných lidí. Když byl předsedou vlády, měli jsme vládu složenou ze slušných lidí. Moc potřebujeme nejen svobodu a solidaritu, ale i slušnost.

Co říkáte tomu, že senátnímu kandidátovi Jirsovi vyslovilo podporu konzervativní sdružení Akce D.O.S.T. a on ji přivítal?

To je velice zajímavé s ohledem na politické cíle toho sdružení a na myšlenky, které propaguje. Já doufám, že všichni potenciální voliči pana Jirsy si toho všimnou a domyslí důsledky až dokonce.