Nejnapínavější senátní obvod? Skoro určitě Český Krumlov

V senátním obvodě Český Krumlov se jedná o mnohem víc, než o to, kdo získá mandát. Vladimír Špidla se stal pro mnohé symbolem nadějí na žádoucí proměnu české politiky. Naopak jeho soupeř Tomáš Jirsa zosobňuje vše, čím ODS tak popouzí.

(jp)

15.10.2010 02:10

Hospa

Vladimír Špidla vede kampaň ve velešínské hospodě U zlaté podkovy. Foto vladimirspidla.cz

Zřejmě vůbec nejsledovanějším obvodem letošních senátních voleb bude ten českokrumlovský. Známá jména kandidují i jinde. Různá velká překvapení nelze vyloučit, ba vzhledem k výsledku sněmovních i posledních senátních voleb je spíše záhodno je předpokládat, přesto právě Český Krumlov spojuje oba předpoklady velkého dramatu: účast mimořádné politické osobnosti a zcela vyrovnané šance dvou soků.

I mnozí sociální demokraté zasvěcení do senátní kampaně a situace v českokrumlovském obvodu připouštějí, že si Vladimír Špidla ukousl neobyčejně velké sousto. Obvod Český Krumlov sice sociodemograficky má určité předpoklady volit levicově, nicméně v osobnosti senátora Tomáše Jirsy zde čeká neobyčejně obtížný protivník.

Senátor Jirsa po celých šest let v celém obvodu systematicky pracoval na upevnění své pozice. Staral se o obnovu drobné krajinné architektury, nevynechal snad jedinou místní slavnost a do prachatického hospicu přivezl na charitativní koncert samotného Karla Gotta.

Současně zosobňuje vše, čím ODS tak provokuje své odpůrce. Prvních osm článků na jeho webových stránkách tvoří až groteskní sbírku jihočeské antiekologické propagandy. Ačkoli Jirsa prakticky nic jiného nežli populistickou dřevařskou propagandu nepíše, tak se nedávno, snad při vědomí okolnosti, kdo je mu v obvodě hlavním soupeřem, vyslovil rovněž k Evropské unii.

„Souhlasím s bývalým nizozemským eurokomisařem Fritzem Bolkensteinem, že se Unie ubírá špatným směrem. Chtělo by to začít znovu, ale nejde to nebo nevíme jak. Barrosova zpráva ani Špidlovo mudrování nad ní novým začátkem zcela jistě nejsou. Evropské instituce jsou odtržené od národních států a bylo mnohokrát prokázáno, že žijí vlastním životem jako zájmové instituce. Zavedení společné evropské daně, před níž varuje Ivo Strejček, je dalším pokusem, jak si bruselští úředníci chtějí zajistit trvalý a na zbytku Evropy nezávislý život,“ zafilosoval si Jirsa v Parlamentních listech.

Vladimír Špidla má proti Tomáši Jirsovi nespornou výhodu v tom, že je osobností republikového významu. Byl předsedou nejsilnější politické strany, premiérem, eurokomisařem. V současné době je jedním z nejvýraznějších a nepronikavějších kritiků reforem Nečasovy vlády. V regionu má ale evidentně menší zázemí a také jeho kampaň je podle hlasů z regionu o něco slabší.

Pokud by se stal senátorem, anebo v něm dokonce zaujal některý z ústředních postů, znamenalo by to ovšem pro politiku vládní koalice zásadní protiváhu ve veřejném prostoru.

„Vládní politika je v zásadě konzervativní revoluce. Jejich společenský projekt je konzervativní stát amerického Středozápadu. Párkrát se vyspíme a budeme v Idahu, se všemi sociálními důsledky, které to má. Žádné pořádné zdravotní pojištění, ale zdravotnictví pro bohaté a chudé. Žádný zákoník práce. Žádný zajištěný důchod, nýbrž důchody jen z toho, co si naspoříte. Žádná slušná sociální ochrana, ale charita. A propouštějí vás v jedné vteřině třeba v průběhu nemoci bez jakékoliv sociální ochrany,“ uvedl na adresu vlády v nedávném rozhovoru pro Právo Vladimír Špidla.

Co by znamenalo pro klima v České republice, kdyby taková slova zaznívala z úst předsedy Senátu?

Mohou rozhodnout komunisté a lidovci
Deník Referendum hovořil v předvečer voleb s několika znalci místních poměrů a ujistil se, že situace skutečně zůstává nepřehlednou. Podle Tomáše Přibyla, šéfredaktora lokálního internetového zpravodajského magazínu Prachaticko News, si nikdo odpovědný netroufne výsledek předpovědět.

„Jirsa tu byl každopádně víc vidět, a neznám nikoho, kdo by o něm nemohl říct aspoň něco dobrého. Špidla je ale obrovská osobnost. A záleží taky na tom, nakolik voliči budou chtít dát vládě za uši, aby si tak nevyskakovala. Bude to úplně vyrovnané, ale kdybych si měl tipnout, tak i když to nebude k Jirsovi úplně spravedlivé, myslím, že nakonec o vous spíš zvítězí Špidla,“ uvedl šéfredaktor magazínu Prachaticko News pro Deník Referendum.

Pro Špidlu může hovořit rovněž okolnost, na kterou Deník Referendum upozornil bývalý prachatický čajovník a v regionu působící ochránce přírody Jiří Včelák. „Jirsa i lidem, kteří nejsou nijak vyhraněně zelení, vadí svým protiekologickým extrémismem. Naopak i pravicově orientovaní voliči v mém okolí pokládají Špidlu za přijatelného a pro většinu z nich lepšího kandidáta,“ řekl Deníku Referendu Včelák.

Pokud důkladně prozkoumáme dynamiku volebních výsledků v předcházejících třech volbách, zjistíme, že i ona mírně nahrává kandidátovi sociálních demokratů.

Ve vůbec prvních volbách v roce 1996 zde sociální demokrat Karel Vachta dokonce zvítězil. V prvním kole byl druhý se ziskem 20,49 % hlasů za kandidátkou ODS Evou Dundákovou, která získala 26,72 % hlasů, ale ve druhém kole ji Vachta těsně porazil se ziskem 51,77 % hlasů, což představovalo náskok zhruba tisíc odevzdaných hlasů.

O dva roky později už Vachta s kandidátem ODS prohrál. Opět v prvním kole zaostal, ale ve druhém, přestože náskok Martina Dvořáka podstatně snížil, se mu nepodařilo poměr obrátit a zhruba o tisíc hlasů prohrál, když získal 47,17 % odevzdaných hlasů.

Před šesti lety ovšem Tomáš Jirsa jako kandidát ODS své soupeře doslova smetl, když už v prvním kole měl 48,1 % hlasů. Karel Vachta zde skončil až za komunistickým kandidátem s pouhými 17,18 % a ve druhém kole Miloslav Šimánek kandidující jako bezpartijní za KSČM s Jirsou prohrál o víc než osm tisíc hlasů se ziskem pouhých 28,48 %. Proti komunistovi jistě hrála i okolnost, že hlasy poražených kandidátů z prvního kola mohl získat jen svízelně.

To se ale letos nebude opakovat. V druhém kole se spolu s pravděpodobností hraničící s jistotou ocitnou Špidla a Jirsa, přičemž rozdíl mezi nimi bude mnohem nižší, už první kolo při započtení všech faktorů může být dosti vyrovnané.

V obvodě ovšem v prvním kole vždy účinkují s nepominutelnou vahou kandidáti KDU-ČSL a zejména KSČM. Lidovec Vondrouš zde byl v roce 2004 třetí se ziskem 3655 hlasů, což odpovídalo 13 %, v roce 1996 zde lidovec Netík získal 4897 hlasů, odpovídajících 15 %, a čtyřkoaliční kandidát Zdeněk Štěpán zde dokonce v roce 1998 získal 6398 hlasů neboli 17 %. Mezi třinácti a osmnácti procenty hlasů v prvním kole se tu pohybovali rovněž kandidáti KSČM.

Ačkoli letos poprvé na českokrumlovsku kandiduje celkem sedm kandidátů, když obvyklou nabídku rozšířili nominanti Suverenity a Zemanovců, nelze očekávat, že by se nějak výrazně měnili proporce odevzdaných hlasů. Patrně lidovců o něco ubude, možná i někteří rozumnější komunisté rovnou v prvním kole podpoří Špidlu, přesto u těchto dvou stran v prvním kole zůstane zhruba čtvrtina odevzdaných hlasů.

Vladimír Špidla k nim bude mít nepochybně blíže nežli jeho oponent, jak ostatně naznačuje i dynamika výsledků prvního a druhého kola z let 1996 a 1998. Vše tedy bude zřejmě záležet na tom, nakolik se mu je podaří před druhým kolem zmobilizovat. A do situace v tomto ohledu pochopitelně může promluvit i taktická obratnost vedení ČSSD při vyjednávání podpory pro své kandidáty ve druhém kole.


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Petrasek Milan - penzista

A tak pan Špidla nám potvrdil, že Věrnost antiekologickému neoliberalismu Neděle, 17.Října 2010, 09:19:13

zůstává stále garantem volebního úspěchu.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.