Svoboda, slušnost, solidarita

Svoboda bez solidarity je Divoký západ, kde se šerif paktuje s bandity. Nelítostný boj bez pravidel, všichni proti všem. Vede k vládě pistolníků, bezohledných a dravých.

Propojit svobodu a solidaritu – z té myšlenky vznikla sociální demokracie.

Solidarita bez svobody, to může být jeden rovnou v kriminále. Tam má taky všechno zajištěno, práci, byt, stravu, zdravotní péči, i možnost studia. Jenže k čemu to všechno je za mřížemi? To nám předvedli komunisté, když ve jménu sociální solidarity zrušili svobodu a zemi obehnali ostnatým drátem jako koncentrák. Bez svobody člověk přestává být člověkem, stává se vězněm i ve zlaté kleci. Potřebuje zemi otevřenou pod širým nebem. Tedy, svoboda především!

Jenže k čemu je svoboda, když člověk nemá práci, když nemá pomoc v nemoci nebo jistotu ve stáří? To nám předvedla krize před válkou a to nám předvádějí naši „neoliberálové“ a „neokonservativci“ už osmnáct let. Hodí se to dravým a bezohledným. Svoboda bez solidarity je totiž Divoký západ, kde se šerif paktuje s bandity. Nelítostný boj bez pravidel, všichni proti všem. Vede k vládě pistolníků, bezohledných a dravých. K vládě ostrých loktů. Svoboda potřebuje podporu solidarity – a solidarita vyžaduje volnost svobody. Tedy, svoboda a solidarita!

Všichni manipulátoři moci nás přesvědčují, že je to buď – anebo. Komunisté nás přesvědčovali, že se musíme vzdát svobody, abychom získali oporu solidarity. Dnes nás naši vládci přesvědčují, že se musíme vzdát opory solidarity, abychom dosáhli svobody. Jedni i druzí lžou, až se práší.

Nemohou než lhát. Svobodné sociální země v západní Evropě i ve Skandinávii dokazují to, o co u nás usilují sociální demokraté – propojení občanské svobody se sociální solidaritou. Svoboda bez sociální solidarity je hořká fraška. Sociální solidarita bez svobody je výsměch člověku. Sociální demokracie znamená obojí.

A ještě: máme za sebou půl století hulvátských režimů a hulvátských let. Potřebujeme slušnost. Bez slušnosti, bez úcty a lásky k bližnímu není spravedlnost možná. Tedy, svoboda, slušnost, solidarita.

Proto volím sociální demokracii, proto podporuji Vladimíra Špidlu do Senátu Parlamentu naší republiky.

A co si myslíte vy? Diskuse (7 příspěvků)

František Kostlán - Praha

Středa, 13.Října 2010, 16:04:53

Pane Koháku,
napsal jste obstojnou předvolební agitku. Komunisté přeci jen vyráběli předvolební agitky méně kultivovaně, než vy. Ale pořád jde jen o agitku, která nemá s realitou nic společného - jako ostatně žádná agitka.
Shodnu se s vámi, že Vladimír Špidla je hodný volby, protože jde prakticky o jediného polistopadového autentického sciálního demokrata, který stál v čele této strany.
Shodnu se s vámi, že je třeba slušnosti, solidarity i svobody.
V čem se s vámi nemohu shodnout je, že by toto heslo snad zaštiťovala současná ČSSD. Pokud tvrdíte, že ano, možná byste si měl občas přečíst nějaké ty zprávy. Třeba ty, jak naše nejchudší lidi, bezdomovce a Romy žijící v ghettech, napadají místní sociální demokraté na několika místech republiky v předvolební kampani - a to na úrovni nacistických žvanilů. (To myslím doslova, nikoli jao metaforu.)
Nebo všechny ty kauzy spojené s ČSSD, které jendoznačně prokazují, že tato strana je nedílnou součástí a spolutvůrkyní zdejšího mafiánského kapitalismu.
Solidarita ČSSD končí u bohatých státních zaměstnanců, solidarita s těmi opravdu chudými je jim ukradená.
Pane Koháku, když si uvědomím, nad čím vším jste přivřel oči, abyste tuhle agitku mohl napsat, je mi vás upřímně líto. No nic.
Mějte se dobře,
František Kostlán

Miroslav Novák - Praha 9

Pro pana Kostlána Středa, 13.Října 2010, 23:29:8

Prosím Vás, zkuste zkrotit svou nenávist vůči ČSSD alespoň na tomto portálu. Fráze přečtené v MFDnes z Vašich příspěvků přímo trčí (...nějaké ty zprávy). "...všechny ty kauzy spojené s ČSSD, které jednoznačně prokazují....." To myslíte vážně? Také lituji pana Koháka, ale pro to, že si Váš komentář pravděpodobně přečte. Jestli má být alternativou pro voliče strana zelených, není co dodat...

O dvanácti statečných Čtvrtek, 14.Října 2010, 08:05:28

Bídný Calvera a jeho banda sužovali prostý mexický lid. Na jeho obranu vystoupilo 12 měsíčků - ne to je jiná pohádka - 12 statečných. Boje byly líté, ale nakonec se statečným podařilo obklíčit Calverův stan.
Co se zajatým zlosynem? Calvera se dal na pokání a slíbil, že bude sekat dobrotu a prostému lidu ukáže vlídnou tvář.
Na potvrzení svých slov přihodil pár milionů pesos statečným a jejich vůdce nechal jezdit na svém nejlepším mustangovi.
Když někdo ze statečných začal žbrblat, že by se se zlosynem přece jen mělo zatočit, byl označen za nepřítele celé osady, který chce pouze rozdmýchávat třídní nenávist. Ostatním ještě zlepšily náladu indánské squaw, které specielně za tímto účelem byly importovány od Yankeeů.
Když jsem jel za rok znova kolem, zjistil jsem, že osadu ovládá - 12 statečných calverovců...

Redakce_vlu

Vít Luštinec - student

Buď - anebo? Čtvrtek, 14.Října 2010, 19:29:32

Buď vol sociální demokracii - anebo nejsi solidární!

To bohužel z článku vyplývá. Podle anotace z úvodní stránky deníku jsem doufal, že před těmito zjednodušenými soudy bude spíše varovat.

Copak pravice nemůže být solidární?

Stanislav Hošek - Český těšín

Solidarita je "sprostým" slovem. Pátek, 29.Října 2010, 16:00:44

V mých očích je solidarita zastaralým slovem. Je to pouze obolus, hozený sociálně cítícím pánem žebrákovi u cesty. Odmítám takovou solidaritu, ať levicovou, či pravicovou. Překonávat ji musí principy spolupráce, rovnosti, začlenění a postupného podílu na spolurozhodování, až nakonec spoluvlastnění.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

Vítu Luštincovi et al. Pátek, 29.Října 2010, 17:46:34

Myslím, že je zbytečné dohadovat se o tom, zda přisuzovat solidaritu "pravici" nebo "levici". To je víceméně virtuální zákopová válka. -- Rozumnější než obecné řeči o levici a pravici by bylo jasně říci, zda a proč jsem pro reálně existující kapitalismus resp. proti němu, a co z toho vyvozuji pro své jednání.

V tom, co píše Erazim Kohák je nepochybně více přání než reality; není ale zdaleka sám, kdo si je vědom, jak daleko má ČSSD ke skutečné sociální-demokracii a kdo ji chce změnit. Snaží se ji k svému ideálu (slušnosti, a ne hulvátství) přiblížit. Mnozí fukcionáři strany mašírují směrem přesně opačným.
Spor se dnes vede ne o to, jaká ČSSD JE, ale jaká BUDE, tj. kdo za ni bude mluvit: lidé jako Špidla nebo lidé jako Hulínský. Poche, Palas či nestydatí fukncionáři v Mostě nebo Praze 5. Obojí dohromady natrvalo nepůjde.

Pan Kostlán jako člověk, kterému je jakákoli ideologie naprosto cizí, už samozřejmě dávno ví, jaká je realita, a jak to dopadne. To koneckonců v ulici Politických vězňů vědí se stejnou jistotou.

Janmachacek_bw

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Rovnost, volnost, bratrství Pondělí, 1.Listopadu 2010, 05:51:53

Není rovnosti bez sociální rovnosti. Pravice se k rovnosti často hlásí, ale omezuje ji na rovnost před zákonem (a to bez ohledu na to, zda ten zákon není třeba norimberský) nebo dokonce jen před bohem. Sociální rovnost odmítá a pod záminkou, že by přece nebylo spravedlivé, abychom měli všichni přesně stejně (záměna rovnosti za totožnost), prosazuje to, co Jan Keller nazývá nesouměřitelností. Solidarita skutečně je s pravicovou politikou neslučitelná. Ne-li principielně teoreticky, tedy zcela jistě prakticky, jak vidíme pravicovou politiku všude kolem nás. Pod vládou pravice není rovnosti.

Volnost je základním heslem pravice. Zároveň jde o ideál, se kterým má levice historicky největší problémy; o nutnosti držet se rovnosti a volnosti zároveň píše Erazim Kohák. Připomeňme si, že problémy s volností má v praxi i pravice, že i volnost je pro pravici pojem, který musí okleštit. Volnost je pro pravici především volností kapitálu, volnost člověka musí být omezena, kdykoliv se kapitálu staví do cesty. Globální kapitál táhne bez omezení světem a drancuje jednotlivé státy, zatímco právo svobodně si zvolit zemi, ve které bude žít, (tak nějak to stojí ve všeobecné deklaraci lidských práv, ne?) nepřiznává člověku žádný vyspělý stát.

Tím se dostáváme k bratrství. O bratrství tu Erazim Kohák nemluví, zároveň bratrství je, myslím, to, co nejvíc trápí Františka Kostlána. Tváří v tvář projevům nebratrství propadá zoufalství a v bezmocném vzteku zlobně spílá levici za to, že nehájí dost účinně to, co by měla. Nejsou nám věru všichni lidé bratry, chystáme koncentráky pro bezdomovce, již delší čas provozujeme koncentráky pro ne-občany http://blisty.cz/2010/10/22/art55112.html a Cikány vyháníme nejen do ghett, ale už i z nich. Ono to souvisí už s rovností a volností, přesto praxe ukazuje, že zapomínat na bratrství nesmíme. Bez bratrství se ocitáme v pokušení vyhradit rovnost a volnost jenom pro někoho -- což je samozřejmě konec přinejmenším rovnosti.

Vlastně je to všechno jednoduché. A staré. Jen na to pořád zapomínáme.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.