Pithart dostal v Lipsku cenu za česko-německé porozumění

ČTK

Za dlouholeté a mimořádné angažmá v německo-českých vztazích převzal v pondělí v Lipsku Petr Pithart cenu, která byla v minulosti udělena také Jiřímu Dienstbierovi a Ludvíku Kunderovi.

Místopředseda Senátu Petr Pithart v pondělí v Lipsku dostal Uměleckou cenu česko-německého porozumění pro rok 2010. Spolu s ním toto ocenění udělované od roku 1994 získala i místopředsedkyně německo-české parlamentní skupiny ve Spolkovém sněmu Petra Ernstbergerová. V minulosti jím byli vyznamenáni mimo jiné bývalý prezident Richard von Weizsäcker, nedávno zesnulý básník Ludvík Kundera nebo někdejší ministři zahraničí Jiří Dienstbier a Hans-Dietrich Genscher.

„Je to mimořádně sympatická cena a ten seznam přede mnou mi vyrazil dech," řekl ještě před udělením ČTK Pithart, který prý sám ani netušil, kdo všechno patří mezi laureáty tohoto v České republice nepříliš známého ocenění. Předává se každý rok střídavě v České republice a v Německu dvěma osobnostem z každé strany hranice, které se zasazují za usmíření mezi Čechy a Němci, odbourávání vzájemných předsudků a zlepšení spolupráce mezi oběma zeměmi. Cena není dotována žádnou částkou. Český držitel dostane dílo německého umělce a naopak.

Cenu uděluje mnichovský Spolek Adalberta Stiftera, drážďanská Nadace Brücke/Most, sdružení Collegium Bohemicum z Ústí nad Labem, Pražský literární dům autorů německého jazyka, berlínské Mezinárodní kulturní sdružení pro arte vivendi a Unie pro dobré sousedství česky a německy hovořících zemí z Prahy.

Petra Pitharta porota ocenila za jeho „dlouholeté a mimořádné angažmá v německo-českých vztazích". Ještě jako předseda české vlády v letech 1990 až 1992 mimo jiné oficiálně navštívil Bavorsko, zatímco předseda mnichovské vlády do Prahy dosud nezavítal, a v roce 1995 patřil mezi signatáře česko-sudetoněmecké iniciativy Smíření 95. Stejně jako vládní představitelé v Praze a v Berlíně i Pithart hodnotí současné německo-české vztahy jako velmi dobré.

„Podél hranice, kde byly v minulosti komplikace, jsou poměry bezvadné. Vztahy mezi metropolemi jsou také bez mráčku," soudí místopředseda Senátu. To, že určité skupiny v obou zemích „dráždí některé nezacelené rány", považuje za přirozené. „Celkem, když to ale spočítám, tak jsou ty vztahy skvělé," domnívá se signatář Charty 77 a jeden ze zakladatelů Občanského fóra.

„Nejvíce si přeji, aby naši lidé přestali Německo srovnávat s Bavorskem a Bavorsko se sudetoněmeckým sdružením," uzavřel Pithart, který za své zásluhy o česko-německé porozumění obdržel už před dvěma roky Velký kříž s hvězdou a šerpou za zásluhy o Německo, který mu propůjčil tehdejší německý prezident Horst Köhler.

Sudetoněmecké krajanské sdružení jako střechová organizace všech Němců, kteří museli po roce 1945 opustit Československo, usiluje o zrušení Benešových dekretů. Na jejich základě byla po druhé světové válce tehdejší asi třímilionová německá menšina v Československu zbavena občanství a majetku. Česká vláda ale zrušení těchto zákonných nařízení prezidenta Edvarda Beneše odmítá, což komplikuje vztahy mezi Prahou a Sudetoněmeckým krajanským sdružením, potažmo bavorskou vládou, jejíž předseda je patronem sudetských Němců.