Bývalý lidovecký předseda Cyril Svoboda neříkal nic. Stávající předseda Strany zelených Ondřej Liška prý všechno zná, Martin Bursík a Kateřina Jacques už si to s demonstranty „vyřídili“ a ministr obrany Saša Vondra na to s..e. I to byly reakce, se kterými se setkali členové Koalice neochotných.

Neformální sdružení vzniklo u příležitosti letošního Fóra 2000 a asi tři desítky jeho příznivců připravily účastníkům této mezinárodní konference alternativní uvítání.

Před vchodem do Pražské křižovatky, centra aktivit bývalého prezidenta Václava Havla, kde se slavnostní zahájení Fóra 2000 konalo, rozvinuli příznivci Koalice anglicky psaný transparent s nápisem „Svět, ve kterém nechceme žít“ a přicházejícím rozdávali česko-anglický leták.

Jeho text upozorňoval na fakt, že Václav Havel poskytuje morální záštitu pochybným byznysmenům typu uhlobarona Zdeňka Bakaly nebo jednoho ze strůjců války proti Iráku Paulu Wolfowitzovi.

Psalo se v něm také, že „Svět, ve kterém chceme žít“, jak zní oficiální motto letošního Fóra 2000, nemůže vzniknout „na elitářských fórech, která poskytují prostor pouze některým hlasům“. Ale že „vzniká v sociálních hnutích, tam, kde se lidé snaží čelit válkám, neoliberálním reformám, devastaci přírody, tam kde sílu jednoho každého hlasu nelze nahradit penězi nebo mediálním vlivem“.

Přicházející čeští politici účastníky akce bez výjimky ignorovali. Věhlasný polský sociolog Zygmunt Bauman s nimi naopak krátce diskutoval. Souhlasil například s tezí o potřebě budovat jiný svět. Podle něj by s ní ostatně souhlasila velká většina lidí. Upozornil ale, že „nám chybí globální komunita a globální instituce. To, že se někde sejde mnoho předsedů vlád, není globální komunita“. Podle Baumana „máme jen mezi-národní a mezi-vládní vztahy, nikoliv vztahy globální“.

Alternativní uvítání zakončil Ondřej Slačálek improvizovaným projevem, v němž hodnotil zejména úvodní projev Václava Havla. Jeho text přítomným poskytla jedna z účastnic slavnostního zahájení.

Slačálek zmínil některé myšlenky, s nimiž mohou souhlasit i kritikové Václava Havla, a to včetně poněkud moralistických slov o pýše soudobé civilizace. Právě Havlův moralismus se podle něj ale stává dalším stádiem této nepokory stejně tak, jako se Havel sám stává subdodavatelem legitimity pro lidi typu Zdeňka Bakaly a Paula Wolfowitze.

Zygmunt Bauman se s demonstranty rozloučil slovy „Hodně štěstí. Vy uvidíte, jak se to bude vyvíjet. Já ne, už jsem hodně starý."