Česká vláda na středečním jednání zrušila usnesení vlády předchozí, týkající se dálničního spojení Moravy s Rakouskem.

V roce 2008 premiér Mirek Topolánek spolu s předsedou Strany zelených Martinem Bursíkem prosadili ve vládě schválení dvou variant spojení jižní Moravy s Dolním Rakouskem. Jednou z nich bylo už mnoho let navrhované rozšíření silnice R52 vedoucí přes Novomlýnské nádrže a Mikulov, druhou výstavba čtyřproudové silnice R55, která by umožnila spojení s Rakouskem kolem Břeclavi, prosazovaná ekology.

Středečním rozhodnutím Nečasovy vlády se od druhé varianty upouští. Spojení s Rakouskem by měla zajistit rozšířená a prodloužená silnice R52, vedoucí z Brna přes Mikulov. Odbočka z dálnice D2 kolem Břeclavi dál do Rakouska bude mít jen dva pruhy a poslouží pouze jako obchvat města. Rychlostní silnice R55, jejíž měla být odbočka součástí, se zřejmě nepostaví ani v dalších plánovaných úsecích. „Ministr Bárta tomuto záměru není nakloněn," řekl ČTK mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka.

Pozoruhodná historie dálničního spojení Brno - Vídeň

Stavba čtyřproudé silnice přes rakouské hranice, která by urychlila automobilistům spojení s Vídní, se chystá již mnoho let.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), ministerstvo dopravy a Jihomoravský kraj prosazují dlouhodobě jako „jedinou možnou" alternativu spojení Brna a Vídně výstavbu rychlostní silnice R52 v úseku Pohořelice - Mikulov. Přes Novomlýnské nádrže má vést v trase současné silnice, neboť podle ŘSD „má nižší investiční náklady, menší dopady na životní prostředí a velký význam pro rozvoj dopravy a celého regionu jižní Moravy“.

„Trasa vedoucí směrem na Mikulov kopíruje historickou obchodní cestu známou jako Jantarová stezka a je součástí rozvíjejícího se evropského dopravního koridoru Gdaňsk — Varšava — Katovice — Ostrava — Brno — Vídeň,“ uvádí informační web ŘSD. Podle něj byla vybrána z několika variant jako nejvhodnější pro spojení jižní Moravy s Rakouskem. Vést by měla z Brna až k bývalému hraničnímu přechodu Mikulov — Drasenhofen a navázat na budovanou rakouskou dálnici A5.

Ekologové prosazovali využití dálnice D2 s následným napojením na rakouskou dálniční síť prodloužením rychlostní silnice R55 ve směru na Poštornou. Namítají, že rozšířením silnice R52 se pálavská krajina ocitne v kleštích dvou dálničních těles (R52 a dálnice D2), což by tuto unikátní oblast (Mikulov je třicet let součástí CHKO Pálava a dvacet let součástí biosférické rezervace UNESCO) výrazně poškodilo a snížilo její přitažlivost pro turistiku a rekreaci.

Trasa Brno — Vídeň a správnost výběru té nejlepší z nabízených variant se nakonec stala předmětem nevole několika občanských sdružení ve městech podél zamýšlené trasy silnice, stejně tak i Ekologického právního servisu (EPS).

Stavbu provázejí zásadní protesty občanských sdružení i právníků

V průběhu let bylo podáno několik žalob kvůli ohrožení Novomlýnských vodních nádrží a oblasti Pálavy. Nesrovnalosti v územním plánu řešil i Nejvyšší správní soud, který dal v roce 2009 za pravdu Ekologickému právnímu servisu, který se na něj s podnětem obrátil. EPS dává za pravdu i Evropská komise, podle které se při schvalování územního plánu postupovalo podle starého, v té době už změněného znění zákona o hodnocení vlivů na životní prostředí. Neřešily se tedy žádné jiné varianty, jakými by mohlo být právě ekology podporované spojení přes Břeclav. Evropská komise také navrhla České republice provedení nezávislé studie, srovnávající možné alternativy.

Ekologický právní servis se obrátil s podnětem ve věci R52 i na ombudsmana Otakara Motejla, který potvrdil závažná pochybení jihomoravského krajského úřadu týkající se posuzování vlivů silnice R52 na životní prostředí.

Nečasova vláda vybrala R52

I přes komplikace a spory provázející výstavbu dálnice do Vídně Topolánkova vláda rozhodla, že se stavět bude, a alibisticky navrhla obě varianty řešení.

Zastupitelstvo Jihomoravského kraje odmítlo rozhodnutí Topolánkovy vlády už koncem loňského roku, mimo jiné upozornilo na to, že plánovaný čtyřpruh, kterým měla být napojena D2 na silnici R55, není v územním plánu Břeclavi. Středeční rozhodnutí vlády tedy představitele Jihomoravského kraje potěšilo.

Jihomoravský hejtman Michal Hašek k tomu v prohlášení pro ČTK uvedl: „Původní alternativní záměr vynutila tehdy koaliční Strana zelených přes odpor Jihomoravského kraje i města Břeclavi, dokonce proti územnímu plánu města. Krajské zastupitelstvo nikdy nesouhlasilo s takovým řešením, jsem osobně rád, že zdravý rozum zvítězil."

Podle Haška se nyní otevírá možnost pro dovedení rychlostní silnice R52 na rakouské hranice u Mikulova. „Je to další krok k realizaci desítky let odkládaného projektu dálničního spojení Brna a Vídně, jižní Moravy a Dolního Rakouska," uvedl Hašek.

Ekologický právní servis nepovažuje rozhodnutí za definitivní

Právník Ekologického právního servisu Mgr. Libor Jarmič řekl ve čtvrtek Deníku Referendum, že změna předmětného usnesení vlády má původ v akci zastupitelstva Jihomoravského kraje, které tuto změnu po vládě požadovalo.

„Jedná se o jeden z mnoha kroků Jihomoravského kraje, jak zdiskreditovat variantu spojení Brna a Vídně přes Břeclav, aniž by byla řádně vyhodnocena v protikladu k variantě přes Mikulov," zdůraznil Jarmič. Upozornil na skutečnost, že varianta čtyřpruhového obchvatu Břeclavi je stále možná díky Politice územního rozvoje. Na základě tohoto dokumentu totiž musí Krajský úřad Jihomoravského kraje v právě pořizovaných zásadách územního rozvoje porovnat možné varianty dopravního spojení Brna s Vídní z hlediska environmentálních, dopravních i socioekonomických aspektů.

Krom toho Rakušané znovu prověřují potřebnost vedení dálnice k hranicím s ČR, neboť intenzita dopravy v tomto úseku je velmi malá a ani při vybírání mýtného by se stavba nemusela vyplatit. Právník Libor Jarmič k tomu pro Deník Referendum dodává: „Velmi se divím slovům hejtmana Michala Haška o tom, že zvítězil zdravý rozum. Objektivní porovnání obou variant dosud neproběhlo a intenzita dopravy na české i rakouské straně nasvědčuje tomu, že v případě stavby R52 na české a A5 na rakouské straně, jde o zcela zbytečnou investici."