Po sobotním článku Romana Sikory Umělci: prostředníci úpadku je nutné zvýraznit aktivity nakladatelství Kniha ZLÍN. Jeho šéfredaktorovi se v českých překladech poměrně dobře daří mapovat současnou evropskou prózu, s důrazem na středoevropský prostor.

Posledním titulem vydaným v Knize ZLÍN je román finského autora Mikko Rimminena (*1975) nazvaný Igelitkové pivo. Autor v něm vykresluje obraz jedné bolestné stránky současného Finska, který podle anotace lze vztáhnout na celou dnešní západní civilizaci. Román zachycuje čtyřiadvacet hodin ze života mladých nezaměstnaných ztroskotanců Maršála, Blafyho a Henninena, kteří nemají sebemenší ambice někde pracovat, poflakují se kolem pochybných pivních a buřtových stánků nebo v parku, odnikud nikam, žijí ze dne na den, z podpor, z vratných lahví. Dělají si navzájem naschvály, ale v okamžiku ohrožení dokážou stát při sobě.

Jejich život je uzavřen do helsinské, někdejší dělnické čtvrti Kallio (která nám v mnohém může připomínat pražský Žižkov), odkud vlastně ani nemají žádnou touhu se někam dostat.

Román Igelitkové pivo zatím vyšel německy, nizozemsky, švédsky, rusky a lotyšsky. Rimminen za něj v roce 2004 obdržel významnou Cenu Kaleviho Jänttiho a pronikl s ním i mezi šestici nominovaných na Cenu Finlandie.

Mikko Rimminen: Igelitkové pivo. Kniha ZLÍN, Zlín 2010.