Státní program ochrany přírody počítá s návratem zubra do volné přírody. Náměstek ministra životního prostředí František Pelc uvedl, že v úvahu připadají především rozsáhlé lokality jako Doupovsko nebo Mimoňsko.

Vědci snahu o návrat zubra do přírody vítají. V přírodě totiž chybí původní druhy kopytníků, které spásaly travnaté pastviny. V důsledku toho je ohrožena celá řada vzácných rostlin i živočichů — například motýlů — pro které představuje spasená tráva ideální životní podmínky.

Martin Konvička z Entomologického ústavu Akademie věd v Českých Budějovicích považuje za vhodnou lokalitu také Šumavu. „Právě na Šumavě je pro něj dost místa. Ale paradoxně ne v nejvyšších částech, ale spíše v oblasti s mozaikami lesa a bezlesí, tedy v oblasti Knížecích plání, Bučiny a podobně,“ vysvětluje Konvička a dodává, že za umělou údržbu pastvin kosením platí stát dvě miliardy korun ročně. Tyto náklady by návrat zubra mohl také omezit.

Mohutného zvířete, které váží více než tunu a dorůstá až dvou metrů, se lidé bát nemusí. Podle poslance za Stranu zelených a bývalého ředitele zooparku Chomutov Přemysla Rabase nepředstavuje zubr žádné riziko. „Zubr je normální plaché zvíře a velice rádo před člověkem uhne,“ uklidňuje případné obavy Rabas.

Zubři se postupně vracejí i do sousedních zemí. Na Slovensku se od roku 2004 vrací do Národního parku Poloniny. Příští rok by se také dvanáct zubrů mělo objevit v pahorkatině Rothaargebirge v Německu. Největší populaci však mají v Polsku. V Bělověžském pralese na východě země jich volně žije na dvě stě.

Další informace:

Deník.cz Do české přírody se vrátí zubři