Evropa zažila den sociálních protestů

V řadě měst od Lisabonu po Vilnius se ve středu konaly demonstrace proti způsobu, jakým přistupují evropské vlády k nezbytným úsporám. Nejvíce odborářů se sešlo v Bruselu. Španělé protestovali přímo generální stávkou.

(pjed)

30.09.2010 00:32


Spoluautor: ČTK

A13

Nápis na koze, kterou odboráři přivedli na demonstraci ve španělské Granadě, hlásá: „Když je špatný leden, bývá únor horší.“ Fotografii premiéra s lídrem opozice pak zdobí slogan „Moje koza by vládla lépe.“ Foto Petra Němcová

Hned v několika zemích Evropské unie proběhla ve středu série protestů, demonstrací a dílčích stávek proti způsobům, jakými jednotlivé vlády přistupují k nezbytným úsporám. Ve Španělsku byla nejsilnějšími centrálami vyhlášena přímo generální stávka. Účastníci protestních akcí zdůrazňovali, že nechtějí být těmi, kdo ponesou nejtěžší důsledky krize, kterou rozpoutaly nezodpovědné operace finančních institucí. Demonstrace doprovázely jen ojedinělé násilné incidenty.

Největší účast byla zaznamenána na akci, kterou svolala do Bruselu Evropská odborová konfederace (ETUC) a na níž dorazilo kolem sta tisíce lidí z nejrůznějších koutů Evropy. Několikakilometrový průvod skončil v parku nedaleko ústředí Evropské unie.

Ve stejné době a stejném městě přitom Evropská komise představila návrh sankcí proti zemím, které nebudou hospodařit v souladu s unijními pravidly. V praxi to znamená zpřísnění rozpočtové discipliny, a tedy mimo jiné opět důraz na úspory. „Všechno bude ještě horší,“ okomentoval opatření předák ETUC John Monks.

Mezi účastníky demonstrace byly i delegace českých a slovenských odborářů. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil řekl, že tři stovky českých odborářů přijely podpořit „určitou sociální spravedlnost. “

Chceme, aby zaměstnanci neodnášeli to, co krize přinesla, ocitovala Zavadila ČTK.

Protestní pochod se obešel bez větších výtržností, ale policie zadržela 148 lidí, kteří u sebe měli zakázané předměty. Po skončení pochodu se policisté střetli s anarchisty a asi šedesát jich zadrželi.

Akce způsobila kolaps bruselské dopravy, a to tím víc, že se k ní bruselští dopravní policisté přidali.

Španělé nejdůsledněji
Ve Španělsku se generální stávka uskutečnila poprvé od roku 2002. Na rozdíl od protestů v jiných zemích ji ovšem nejvlivnější odborové centrály nevyhlásily kvůli obecně neoliberálnímu přístupu k úsporám, ale spíš radikalitě vládní reformy trhu práce. Od zmírnění ochrany zaměstnaců a zjednodušení možnosti zaměstnavatelů propouštět si Zapaterův socialistický kabinet slibuje především snížení nezaměstnanosti, jež ve Španělsku letos dosáhla dvaceti procent.

Podle organizátorů se stávky zúčastnilo sedmdesát procent zaměstnanců, ale ministr práce a imigrace Celestino Corbacho Chávez tvrdí, že stávkovalo jen sedm procent státních zaměstnanců a že spotřeba elektřiny klesla o šestnáct procent.

Silně byla ve Španělsku zasažena doprava, včetně letecké (mimo jiné byly zrušeny tři lety ČSA do Madridu a Barcelony) a vlakové. Stávkovali také zaměstnanci komunálních služeb, částečně i novináři a další zaměstnanci. Místní média hlásila několik střetů mezi stávkujícími a policií a několik raněných.

Podle komentářů, které přinesly v uplynulých dnes přední španělské deník El País a El Mundo, nehodlá Zapaterův kabinet na reformě trhu nic měnit. Krátce před stávkou ale vyjádřil ochotu dohodnout se s odbory na dalších sociálních reformách, zejména zdravotní a důchodové.

Argument do prázdna
Několik tisíc lidí demonstrovalo také ve Varšavě, kde vláda připravuje zmrazení mezd ve veřejném sektoru a příští rok chce zvýšit daň z přidané hodnoty a spotřební daň z alkoholu a z cigaret. Odboráři žádali zvýšení minimální mzdy a sociálních dávek. Polsko bylo loni jedinou zemí unie, které se díky dobré proexportní politice v zemědělském sektoru a silnému vnitřnímu trhu vyhnula hospodářská recese.

V portugalské metropoli Lisabonu demonstrovalo večer proti úsporným krokům vlády na dvacet tisíc lidí, sdělily odbory, které akci uspořádaly.

V Řecku, jehož zadlužení se stalo pro Evropu strašákem, stávkovali několik hodin řidiči aténských autobusů, trolejbusů a metra, stávkou byla narušena také vlaková doprava a na čtyřiadvacet hodin zastavili práci lékaři.

Ve stávce proti vládnímu plánu zmrazit jim na dva roky mzdy dnes pokračovaly tisíce státních zaměstnanců ve Slovinsku, v litevské metropoli Vilniusu protestovalo na nepovolené demonstraci proti tvrdým úsporným opatřením vlády asi čtyři sta lidí.

Protestní akce byly ohlášeny také v Irsku, ale agentury o nich do večera neinformovaly. Výjimkou byl individuální protest aktivisty, který na tři hodiny zablokoval vstup do parlamentu nákladním autem s míchačkou betonu.

V České republice demonstrovali odboráři proti vládním úsporným opatřením před několika dny. V Praze se jich sešlo asi čtyřicet tisíc.

Předseda české vlády Petr Nečas k dnešním akcím řekl, že vlády zemí EU „moc dobře ví, že není možné pokračovat v rozpočtové expanzi“, ale dodal, že jeho vláda je připravena s odbory dál jednat. Podobná tvrzení použili i předsedové ostatních, vesměs pravicových vlád.

Většina odborových centrál v EU nicméně žádnou expanzi nepožaduje. Dovolává se pouze vyšší míry solidarity od těch, kteří z rozmachu ekonomiky před krizí nejvíce profitovali. V konkrétních případech může být tato solidarita naplněna například vyšším zdaněním majetnějších vrstev, rozšířením daňové progrese či zavedením nových poplatků pro banky nebo majitele většího počtu nemovitostí.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.