Klaus pochybuje o Schwarzenbergovi. Prosadí výjimku z Lisabonu?

ČTK

Ve středečním rozhovoru pro Lidové noviny prezident hlasitě zapochyboval nad tím, zda ministr zahraničí prosazuje Klausovu výjimku z Lisabonské smlouvy. Než podepsal, strašil tehdy Benešovými dekrety, chtěl ale ČR vyjmout z působnosti listiny práv EU.

Výjimka z Listiny základních práv EU, jejímž přijetím loni prezident Václav Klaus podmínil dokončení ratifikace Lisabonské smlouvy, proti sobě podle Lidových novin postavila prezidenta a ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Klaus nevěří, že bude Schwarzenberg dodatek prosazovat, v rozhovoru v LN o ministrovi zahraničí řekl, že je na „jiné straně barikády". Ministr označil prezidentovy názory za svérázné, prý jej poznamenalo učení padesátých let, které „zatracovalo vše, co se týkalo katolické církve a šlechty".

List informoval, že závěry loňského summitu v Bruselu nejsou jednoznačné, zatím prý není jasné, jakým způsobem a zda vůbec bude výjimka schvalována. Klaus řekl, že podobné informace, kromě spekulací v médiích, nemá. Není si ale prý jist, zda by se česká diplomacie za prosazení dodatku skutečně postavila. „Našemu panu ministrovi v této věci moc nedůvěřuji, on je svým dosavadním životem a desetiletí trvajícím pohybováním se po Evropě trochu na jiné straně barikády," řekl prezident.

Ministr zahraničí ale odmítl, že by tuto záležitost přehlížel. „Smlouvy se musí dodržovat. Na tom budeme trvat," uvedl. Klausovu nedůvěru označil za smutnou. „Pan prezident Klaus má své poněkud svérázné názory a předsudky a s tím v jeho věku už taky nepohnu," řekl Schwarzenberg. „Zdá se, že v této generaci přežívá to, jak se tu v 50. letech, kdy jsme oba vyrůstali, vtloukalo do hlavy učení Zdeňka Nejedného (komunistický ministr kultury - pozn. red.), které zatracovalo vše, co se týkalo katolické církve a šlechty a tak dále, to byli největší velezrádci," doplnil ministr.

Vláda dodatek vyjednala na loňském říjnovém summitu EU, měl by být včleněn do textu přístupové smlouvy Chorvatska k EU. Do té doby součástí reformní smlouvy nebude, protože nebude ratifikován. Klaus si výjimku vynutil kvůli údajnému riziku prolomení takzvaných Benešových dekretů. Některé politické strany a odbory ale naopak vyjádřily obavy, že dodatek může omezit uplatňování sociálních práv českých občanů. Výjimku budou muset ratifikovat všechny členské země EU, včetně ČR.