Ministr Pospíšil rozcupoval návrh změn zákoníku práce

Deník Referendum získal stanovisko ministra spravedlnosti k návrhu reformy zákoníku práce. Pospíšilovo stanovisko návrh principiálně odmítá a nepřímo usvědčuje ministra Drábka z nekompetence. Stane se patrně dalším koaličním konfliktem.

(jp)

24.09.2010 09:45

355445_mediafax_michal_kalasek

Mínění ministra Pospíšila o návrhu kolegy Drábka těžko může být ještě horší. Foto Michal Kalášek, Mediafax

Deník Referendum získal stanovisko ministra spravedlnosti, které vydal jako předseda Legislativní rady vlády k návrhu reformy zákoníku práce. Stanovisko obsahuje řadu principiálních kritických připomínek a ministr spravedlnosti Pospíšil v jeho závěru doporučuje návrh reforem neschválit.

Pospíšil označuje návrh zákona za „pouze částečně slučitelný s právem EU“, poněvadž porušuje zásadu zákazu diskriminace, konkrétně diskriminace z důvodu věku. Z toho důvodu je podle ministra návrh rovněž v rozporu s Listinou základních práv a svobod.

V úvodu stanoviska se uvádí, že úspora veřejných prostředků předpokládaná v důsledku navrhovaných změn zákoníku práce (přibližně 8,77 miliard korun) je i podle předkladatele pouze hypotetická. U jednotlivých zaměstnanců totiž nelze vyčíslit možné zvýšení osobního příplatku podle nových pravidel ani vyčíslit úspory vyplývající ze snížení horní hranice příplatku za vedení.

„Dále bude třeba počítat se snížením odvodů daní z příjmu, pojistného na sociální zabezpečení, zdravotního pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,“ upozorňuje Legislativní rada vlády na další faktor snižující předpokládaný výnos zamýšlených úprav.

V další části stanoviska Legislativní rada vlády upozorňuje, že navrhované opatření může být v rozporu s evropskou judikaturou, a to konkrétně se zákazem diskriminace.

„Plošné snižování platů ve veřejném sektoru je možné, musí však být prováděno nediskriminačním způsobem tak, aby bylo zajištěno rovné zacházení v odměňování za stejnou práci a práci stejné hodnoty, a to v rámci všech subjektů odměňovaných z jednoho zdroje – státního rozpočtu,“ píše se ve stanovisku. Následuje výčet bodů, v nichž je navrhovaná reforma zákoníku práce s antidiskriminačním principem v rozporu.

Legislativní rada návrhu vytýká jeho roztříštěnost. Konkrétně je předmětem kritiky, že příslušníci bezpečnostních sborů, vojáci z povolání a duchovní církví by měli na rozdíl od všech ostatních státních zaměstnanců ve svých příjmech nadále zahrnuto „automatické odměnění praxe“.

„Takto roztříštěná úprava totiž nezajišťuje, že ve stejných případech bude postupováno stejně a v různých různě, což je předpoklad pro vyloučení diskriminace,“ píše ministr Pospíšil.

Další výhrada upozorňuje na to, že novela může být posouzena jako diskriminační na základě věku. „Zrušení platových stupňů, tedy odměňování mj. i podle nabyté praxe, odstraní jeden z mechanismů, který slouží k zajištění rovného odměňování v rámci celé státní správy. Použití kritéria počtu odsloužených let je přitom podle Soudního dvora EU zpravidla způsobilé dosáhnout legitimního cíle odměnit nabytou zkušenost, která zaměstnanci umožňuje, aby lépe plnil své úkoly,“ uvádí se ve stanovisku.

Podle Legislativní rady vlády by se navíc některým státním zaměstnancům snižovaly platy o podstatně více nežli deset procent. „Čím delší praxe bude při plošném zrušení platových stupňů znamenat tím větší snížení platu. Důsledky takového řešení znamenají diskriminaci vzhledem k věku, a to bez legitimního důvodu,“ píše se ve stanovisku.

Dokument upozorňuje, že vzhledem k principu aplikační přednosti práva EU před právem národním jsou české soudy zavázány nepoužít žádné ustanovení vnitrostátního práva, jež je se zásadou zákazu diskriminace v rozporu.

„Toto výkladové pravidlo může v případě soudních sporů systém odměňování zcela ochromit, nemluvě o tom, že to ve výsledku pravděpodobně nejenže nepovede k úsporám, ale naopak ke zvýšeným nákladům souvisejícím zejména s náklady řízení na straně především státu a povinností jejich úhrady úspěšné žalující straně,“ uvádí stanovisko ministra Pospíšila.

Dokument se v další části zabývá rozpory, které vzešly z připomínkového řízení a kterých předkladatel napočítal celkem dvaadevadesát. Je z nich zřejmé, že sama vláda má o věci hluboké spory.

Ministerstva dopravy, kultury, spravedlnosti zásadně odmítají variantu I, kterou naopak požaduje ministerstvo pro místní rozvoj. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy požaduje pro pedagogické pracovníky uplatnit vlastní tabulku. Ministerstva zemědělství a životního prostředí chtějí snižovat objem mzdových prostředků při zachování stávajícího systému.

Návrh bez výjimky odmítly všechny kraje s tím, že některé z nich souhlasí s plošným snížením mzdových prostředků do výše deseti procent.

Pro ministra Drábka je zvlášť ponižující rozhodnutí Legislativní rady vlády návrh vůbec neprojednat a vypracovat k němu pouze stanovisko předsedy Legislativní rady vlády.

Ministr Pospíšil své připomínky rozvádí v další části, kde znovu zdůrazňuje především nepřijatelnost návrhu pro jeho diskriminační povahu. Podle něj vinou roztříštění systému odměňování a libovůle v zacházení s osobním příplatkem návrh „nemůže zaručit ani základní předpoklady pro spravedlivou odměnu za práci", takže by se dostal do rozporu s Listinou základních práv a svobod.

„Naprostá absence jakýchkoliv kritérií pro rozhodování o přiznání osobního příplatku, resp. určení jeho výše, je ale v rozporu s tím, že při odměňování ve veřejném sektoru jde o nakládání s veřejnými prostředky, které na rozdíl od soukromého sektoru nejsou vlastnictvím zaměstnavatele, se kterým by mohl bez jakéhokoliv omezení disponovat,“ píše Pospíšil.

„Taková úprava ostře kontrastuje především s právní úpravou zadávání veřejných zakázek či právní úpravou finanční kontroly ve veřejné správě, podle nichž podléhá nakládání s veřejnými prostředky poměrně přísné regulaci a kontrole,“ doplňuje ministr spravedlnosti.

Ministr Pospíšil jako předseda Legislativní rady vlády v závěru doporučuje vládě přijmout k návrhu usnesení vlády a v něm stanovit: „Vláda neschvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.“

Z dokumentu je tedy patrné, že ministr Drábek se svým návrhem ani tak neustupuje tlaku odborů jako holé realitě, se kterou ho konfrontovali vládní právníci. Stanovisko ministra Pospíšila zpochybňuje elementární kompetenci předkladatele, a klade tak otazník nad prostou způsobilostí ministra Drábka podílet se na správě státu.

V koalici je zaděláno na další vážný konflikt.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.