Devět set lidí nazkouší v Temelíně jadernou havárii

ČTK, Jiří Guth

Jedním ze specifických tzv. vyvolaných nákladů jaderné energetiky jsou nácviky havárie s únikem radioaktivních látek. Při simulované havárii by navíc měli potřebné chování cvičit nejen zachránci, ale i zachraňovaní, což se zatím neděje.

Ve středu a ve čtvrtek tento týden se v Temelíně a okolí koná cvičení s názvem ZÓNA 2010. Jeho cílem je prověřit činnost orgánů krizového řízení při simulované havárii a uvolnění radioaktivních látek z jaderné elektrárny Temelín (JETE). Novinářům to v pondělí oznámili na tiskové konferenci v Českých Budějovicích zástupci ministerstva vnitra, hasičů, policie, armády, Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a jihočeského krajského úřadu.

„Jedná se o největší cvičení svého druhu na území České republiky," uvedl generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Miroslav Štěpán. Akce začne ve středu v šest ráno, kdy Temelín ohlásí simulovanou havárii. Během dopoledne má jaderná elektrárna oznámit, že radioaktivní látky unikly do životního prostředí.

Do cvičení se zapojí 906 účastníků, několik desítek vozů a jiné techniky. Poprvé bude akci ze vzduchu monitorovat také vrtulník. Premiérově se zřídí regionální krizový štáb úřadu pro jadernou bezpečnost.

Předsedkyně občanského sdružení Jihočeské matky Ing. Monika Machová to ale považuje za nedostatečné: „Praktické cvičení by se určitě mělo týkat také obcí a škol v okolí JETE. Pokud by došlo k nadprojektové havárii, její důsledky by s velkou pravděpodobností zasáhly i obyvatele cca pětadvacet kilometrů vzdáleného krajského stotisícového města České Budějovice. Pokud by cvičení mělo mít skutečně smysl, mělo by určitě zahrnovat i krajskou metropoli. Obávám se, že většina obyvatel Českých Budějovic neví, co přesně by v případě havárie jaderného zařízení měla dělat.“

Temelín představuje řadu let hlavní cíl pro kritiku českých a především rakouských aktivistů. Podle nich totiž prý jaderná elektrárna není dostatečně bezpečná. „Věřím, že výsledky cvičení je přesvědčí o naprostém opaku. Ani v nejmenším nepochybuji o bezpečnosti jaderné elektrárny," řekl hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola.

Možnost, že by se v Temelíně skutečně někdy stala havárie, je podle některých expertů prakticky nepravděpodobná. Monika Machová ale Deníku Referendum řekla: „Nesdílím s panem hejtmanem názor, že cvičení přesvědčí kritiky jaderné elektrárny Temelín o její bezpečnosti. Cvičení je jedna věc, riziko nadprojektové havárie věc druhá, která se nedá nikdy stoprocentně vyloučit.“

Náklady na dvoudenní cvičení nedokáže nikdo předem odhadnout. Podílí se na nich všechny zúčastněné organizace, které je uhradí ze svých rozpočtů. Podle zjištění Deníku Referendum byly náklady na obdobné cvičení v roce 2002, jehož se zúčastnilo jen dvě stě lidí, asi čtvrt milionu korun.

Pravidelná součinnostní cvičení se opakují ve zhruba tříletých intervalech. Naposledy tato akce v Temelíně například odhalila komunikační a administrativní chyby ve vnějším havarijním plánu kolem jaderné elektrárny. Účastníci cvičení v říjnu 2007 zjistili, že jedno z telefonních čísel již neplatí. K jednomu ze členů krizového štábu se také včas nedostala informace o zasedání štábu. Zpozdil se proto o několik minut.