V Komedii chystají v Rakouské sezóně divadelní monstrprojekt

Divadlo Komedie vykročilo do nové Rakouské sezóny s podtitulem Analýza rozkladu hrou Petera Handkeho Spílání publiku. Zaměří se v ní ale spíš na rakouskou literaturu první poloviny dvacátého století, spjatou se světem po rozpadu rakousko-uherské monarchie.

(rs)

20.09.2010 17:30

Spilani_publiku_2010_03

První premiérou Rakouské sezóny v Divadle Komedie bylo Spílání publiku. Foto Divadlo Komedie

Handkeho Spílání publiku mělo v pražském Divadle Komedie poměrně úspěšnou premiéru 10. září. Inscenace to byla zábavná, protkaná inteligentním humorem, ale prokázala především to, jak kdysi provokativní Handkeho text postupem času a zejména vývojem divadelních konvencí zestárnul a ztratil na provokativnosti.

Novou sezónu si po loňské Německé tentokrát pojmenovali jako Rakouskou a opatřili ji podtitulem Analýza rozkladu. Jde zároveň už o třetí a závěrečný díl cyklu Mitteleuropa, snažící se prostřednictvím původních divadelních her i adaptací literárních textů mapovat zlomové body v moderních dějinách střední Evropy.

Podtitul Analýza rozkladu navazuje na tematické okruhy obou předešlých národních sezón, České a Německé, v linii zkoumání historických a politických milníků dvacátého století. V mnoha směrech se ovšem přiklání spíše než k reflexi objektivních událostí k interpretaci existenciálních zlomů a zvratů, kterými společnost prošla.

V Komedii se tak letos budou hrát jen samí rakouští autoři. Prostor ovšem nedostanou jen dramatici, ale jak už je v Komedii zvykem, na repertoár se dostane také dramatizovaná próza. A to zejména z okruhu autorů, v jejichž dílech je patrná nostalgie z rozpadu rakousko-uherské říše a rozkolísání hodnot, spjaté s touto zásadní změnou ve středoevropském prostoru, ale také kulturní šok z reality první světové války.

Nedostane se tak na špičky současnější rakouské literatury jako Thomas Bernhard, Elfriede Jelinek, Felix Miterrer, Peter Turrini nebo Werner Schwab. Díla mnohých z nich se však na repertoáru Divadla Komedie objevila už v minulosti. Jediný z dosud žijících autorů, který proto poněkud nezapadá do celkového profilu sezóny, je tak právě uvedený Peter Handke, jehož další hru beze slov s názvem Hodina, ve které jsme o sobě nevěděli uvedou v Komedii na samý závěr Rakouské sezóny, v červnu 2011 v režii Dušana D. Pařízka.

V Divadle Komedie se tedy chystají spíš na rakouské klasiky. Druhou premiérou sezóny bude hra Ödöna von Horvátha Víra, naděje, láska v režii Kamily Polívkové. Inscenace Touhy a výčitky, kterou na motivy snové novely Arthura Schnitzlera napsal David Jařab se v jeho režii poprvé odehraje 30. listopadu. V únoru uvede Divadlo Komedie opět v Jařabově režii a dramatizaci novelu Josepha Rotha Legenda o svatém pijanovi.

Od prosince do května se má v Komedii zkoušet také inscenace z říše megalomanských projektů s nejistým výsledkem, rozsáhlá dramatická freska Karla Krause Poslední chvíle lidstva pojednávající s groteskní nadsázkou o mechanismech vzniku první světové války, o vzrůstu nacionalismu, davovém běsnění, o válečném konfliktu a úloze a formě propagandy, která hnala lidi mnoha národů na jatka. Inscenace této hry má být rozdělena na pět dílů, z nichž každý má uchopit jiný režisér.

Poslední podobně velkolepě koncipovaný projekt, i když přece jen méně rozsáhlý, realizovali v Komedii před čtyřmi roky. Šlo tenkrát o Sportovní hru Elfriede Jelinekové, jíž se ujali tři režiséři. Nakonec se inscenace poměrně dlouhé hry scvrkla na hodinu a půl trvající režijní bezradnost a důvod, proč byly k tomuto torzu zapotřebí tři rozdílné režisérské osobnosti, se ještě více rozmlžil. Snad budou mít tentokrát v Komedii ruku šťastnější.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.