ODS nabídla své členstvo firmám na reklamu

ČTK, Jiří Guth

Stranickou databázi se třemi desítkami tisíc kontaktů nabídla centrála ODS podle plánu Ivana Langera zájemcům o rozesílání placené reklamy. Strana tím chce získat finance, nikdo se členů ale dopředu neptal.

ODS se rozhodla své členy nabídnout k marketingovým účelům. Během podzimu začnou řadovým občanským demokratům chodit do e-mailů různé obchodní nabídky třeba od telefonních operátorů či bank. Uvedly to páteční Hospodářské noviny (HN). Některé smlouvy už jsou podepsané. Za nápadem využít členskou databázi a ukrojit pro ODS díl ze čtyřmiliardového byznysu v tzv. direct marketingu stojí bývalý místopředseda strany Ivan Langer.

„Moje představa byla taková, že se k šíření nabídek použijí e-maily nebo náš intranet," upřesnil pro HN Langer. Další prostor nabízí stranický magazín a interních webové stránky ODS.

Adresy konkrétních lidí si ale strana nechá pro sebe. Firmám jen zaručí, že se jejich nabídka dostane k desítkám tisíc členů. „Když to někdo nebude chtít dostávat, vyškrtneme ho samozřejmě ze seznamu," doplnil mluvčí ODS Tomáš Bartovský.

Občanští demokraté by na „prodeji" členů podle HN mohli vydělat až několik milionů. Mají totiž atraktivní sociální strukturu, je mezi nimi hodně vysokoškoláků a lidí z měst s nadprůměrnými příjmy. Za jednoho příjemce reklamní nabídky by mohli dostat deset až patnáct korun, celkem tedy až půl milionu od jedné firmy.

Zpeněžení členské základny by ODS mohlo pomoci stranickému rozpočtu, který utrpí snížením každoročního státního příspěvku stranám za poslance, senátory a krajské zastupitele.

Publicista Václav Žák, mj. bývalý člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, nevidí v takové vazbě byznysu a politiky zvláštní nebezpečí: „Agentury respektive inzerenti si prostě nakoupí určitou cílovou skupinu. Na tom není nic špatného, pokud s tím adresáti souhlasí," uvedl na dotaz Deníku Referendum. Předběžný souhlas ODS od svých členů ovšem nemá.

V zákoně o některých službách informační společnosti je pro rozesílání obchodních sdělení požadován prokazatelný souhlas s doručením (tzv. opt-in systém), ale při existenci stranického mezičlánku může být situace jiná.

„Ten program je teprve v přípravě,“ řekl Deníku Referendum Tomáš Bartovský, „určitě o něm budeme naše členy podrobně informovat — nějaké informace už myslím odešly. Účast v něm bude zcela dobrovolná a kdo nebude chtít, nebude žádné nabídky dostávat.“ Pokud by byl souhlas adresátů apriori předpokládán (s možností se odhlásit), jednalo by se o volnější tzv. opt-out systém.