Pospíšil navrhne vládě klouzavé mandáty pro poslance-ministry

ČTK

Stane-li se poslanec ministrem, nastoupí místo něj do Sněmovny náhradník. To je jedna ze změn ústavy, které brzy předloží vládě ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Další se týkají pravomocí NKÚ nebo přímé volby prezidenta.

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) předloží vládě novelu ústavy, která zavede klouzavý mandát umožňující ministrům mít náhradníky ve Sněmovně. Zároveň návrh rozšíří kompetence Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) tak, aby úřad mohl kontrolovat i nakládání s majetkem krajů, obcí a dalších veřejnoprávních korporací. Změny ústavy by mohly platit od října 2012, řekl Pospíšil na čtvrteční tiskové konferenci.

Zavedení klouzavého mandátu podle Pospíšila přispěje k výraznějšímu oddělení exekutivy od moci zákonodárné. „Úprava počítá s tím, že v okamžiku, kdy se poslanec stane ministrem, přechází výkon mandátu poslance na náhradníka, který má postavení poslance," uvedl ministr. Náhradník by do Sněmovny postoupil z kandidátky strany v místě, kde ministr kandidoval. Aby člen vlády zůstal poslancem, nebude možné.

Ministrovi by však podle Pospíšila mandát nezanikl, pouze by veškerá práva a povinnosti přešly na náhradníka. Jediné právo, které ministrovi-poslanci zůstane, je možnost na funkci ve Sněmovně rezignovat. Po dobu členství ve vládě zároveň nebude mít poslaneckou imunitu.

Úprava se má týkat pouze ministrů, kteří jsou poslanci, nikoliv členů vlády s mandátem senátora. Princip náhradníka totiž nelze uplatnit u většinového volebního systému, který se používá při volbách do Senátu. Ministr však podle návrhu nebude moci být předsedou či místopředsedou Senátu ani členem senátního výboru nebo komise.

Většina členů vlády Petra Nečase má i poslanecké křeslo. ODS, TOP 09 a VV se k uzákonění klouzavého mandátu zavázaly v koaliční smlouvě a v programovém prohlášení. Pospíšil ale dosud nedal přesně najevo, od kdy by změna mohla platit a jak by přesně měla vypadat. Odpůrci návrhu mu vytýkají částečné zpřetrhání vazeb mezi vládou a Sněmovnou. Stát by navíc musel platit jak ministry, tak jejich náhradníky. Podle Pospíšila může být novela účinná od půlky volebního období. Nejedná se prý o retroaktivitu. „Ale zda to je či není v souladu s ústavou, může říci jedině Ústavní soud," dodal.

Novela, kterou ministerstvo spravedlnosti chystá, současně rozšíří pravomoci NKÚ. Pospíšil si od toho slibuje lepší dohled nad veřejnými zakázkami. „Do ústavy tedy bude doplněna formulace, že NKÚ má navíc pravomoc kontrolovat zákonnost hospodaření územních samostatných celků," uvedl ministr, podle kterého však nebude úřad prověřovat účelnost nakládání s majetkem krajů a obcí. Další pravomocí, která má NKÚ přibýt, je kontrola právnických osob veřejnoprávní povahy. Šlo by například o veřejné vysoké školy. Seznam bude v zákoně o Nejvyšším kontrolním úřadě.

Ministerstvo připravuje také další zásadní změnu ústavy, která by měla umožnit přímou volbu prezidenta. Návrh se dvěma variantami volby by podle Pospíšila měl být dokončen v několika dnech. „Tento materiál předáme panu premiérovi, tak aby byl podkladem pro vládní koalici, která by měla vybrat jednu formu," uvedl ministr s tím, že vybranou podobu pak zašle do legislativního procesu. Technicky je podle Pospíšila možné, aby se již příští volba prezidenta konala podle nové úpravy.

Materiál o přímé volbě obsahuje stejné modely jako již dřívější Pospíšilův návrh. Prezident by se podle něj volil buď jednokolově, nebo dvoukolově. Varianta dvou kol pak nabízí možnosti vybrat prezidenta v klasické dvoukolové volbě, kdy do druhé volby postupují dva nejúspěšnější kandidáti, nebo takzvanou francouzskou metodou, kdy by postoupili všichni kandidáti, kteří by získali víc než určité procento hlasů.

V tomto volebním období chce vládní koalice také zavést takzvané konstruktivní vyslovení nedůvěry vládě a ústavní zákon o podmínkách a průběhu referenda.