Regulace prostituce před pěti lety

Zdeněk Bárta

Před pěti lety v Senátu dva teologové: katolický, tehdejší ministr vnitra Bublan, a evangelický, senátor Bárta, marně přesvědčovali Senát o potřebě umožnit vznik zákona, který by reguloval prostituci.

Opět se mluví o regulaci prostituce v České republice. Podmínkou, bez které to nejde, je vypovězení mezinárodní úmluvy z roku 1958. Vzhledem k tomu, že se opět povedou nekonečné debaty na toto téma, nabízím výtah z pět let staré diskuse v Senátu, ve které dva teologové: katolický, tehdejší ministr vnitra Bublan, a evangelický, senátor Bárta, marně přesvědčovali Senát o potřebě vypovědět tuto úmluvu, a umožnit tudíž vznik zákona, který by prostituci reguloval:

Výtah ze stenozáznamu z 3. schůze Senátu Parlamentu České republiky konané 27. ledna 2005.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s výpovědí Úmluvy o potlačování obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob a její závěrečný protokol ze dne 21. března 1950.

Ministr vlády ČR František Bublan

Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Úmluva, ke které Česká republika subsedovala po vzniku České republiky, ale Československo jako takové k ní přistoupilo již v roce 1958, zavazuje smluvní státy k přijetí takových opatření, která směřují k vymýcení prostituce a obchodování s lidmi. Ale vedle závazku trestat jednání, které bezprostředně souvisí s tímto jevem, Úmluva také zavazuje smluvní státy ke změně či zrušení každého platného zákona, nařízení nebo administrativního postupu, podle nichž všechny osoby, které provozují prostituci, jsou nuceny podrobit se speciální registraci nebo podléhají speciálnímu dozoru nebo ohlašovací povinnosti.

A spojení těchto dvou částí nám v podstatě brání v tom, abychom se vůbec pokoušeli o to, přijmout nějaký zákon o regulaci prostituce.

Předložil jsem již věcný záměr zákona o regulaci prostituce do vlády a možná během dvou měsíců předložím už návrh hotový a tento návrh, pokud by byl schválen a prošel Parlamentem, by v podstatě nemohl vejít v platnost, protože bychom byli vázáni ještě touto Úmluvou.

Vím, že se zde vyskytuje otázka, co se stane, když se Úmluva zruší a potom nebude schválen zmiňovaný zákon. Já jsem optimista, že tento zákon schválen bude. Ale i tak je tam ještě roční lhůta na vypovězení této Úmluvy. My musíme požádat generálního tajemníka OSN, aby přijal tuto naši výpověď z Úmluvy, a trvá to jeden rok, než tato výpověď nabude platnosti. Myslím si tedy, že to je dostatečná doba na to, abychom ještě mohli udělat nějaký zpětný krok v případě, že by zákon o regulaci prostituce nebyl schválen.

Zpravodaj garančního výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, senátor Zdeněk Bárta

Dámy a pánové, výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice doporučuje plénu Senátu dát souhlas s výpovědí Úmluvy potlačování obchodu s lidmi. Činí tak zejména právě proto, že je výborem, v jehož gesci je mimo jiné ohled na lidská práva.

Předmětná Úmluva, ke které Československo přistoupilo v roce 1958, je totiž poplatná době, ve které vznikla. Vychází z naivního předpokladu, že prostituci lze represí vymýtit a působí vlastně kontraproduktivně. Prostituci a zejména obchod s lidmi a další organizovaný zločin, který se na prostituci váže, totiž neomezuje, naopak podporuje. Podporuje jej tím, že společnost nemá žádný právní nástroj, jak zločin, který se nabaluje na prostituci, postihovat.

Komunistický režim takové nástroje měl, dařilo se mu proto tento jev alespoň do jisté míry omezovat nástroji, které má každý diktátorský režim k dispozici. Byl to zejména trestní zákon z roku 1961 a v něm známý § 203 - Příživnictví, tzv. „příživa" - který postihoval prostitutky, které neměly žádný pracovní poměr a nemohly uvést žádný zdroj příjmů.

Na tento paragraf potom navazoval zákon z roku 1969 o přečinech, podle něhož mohla být prostituce postihována jako nekalý způsob obživy.

V roce 1990 byly tyto represivní zákony zrušeny a od té doby není prostituce v ČR ani zakázána, ani dovolena. Je tady a stala se realitou našich dní.

K Úmluvě nikdy nepřistoupila řada států Evropy. Tyto státy nepodlehly pokrokářským představám o tom, že násilím lze vybudovat ráj na zemi, a různým způsobem si upravují možnost kontroly tohoto sociopatologického jevu.

Snaha o vypracování takového zákona zde trvá už od revoluce. Bylo vypracováno několik věcných návrhů zákona, které, žel, vždycky skončily na vládě s poukazem na nemožnost jakkoli tento jev regulovat s ohledem na Úmluvu.

Přitom o naprosté potřebě zákona o regulaci či chcete-li, reglementaci prostituce vědí naprosto všichni, kdo se tímto jevem zabývají či jsou nuceni se zabývat, od policejních složek až po nevládní organizace, které se prostitucí zabývají.

Zákon z roku 1922, který Národní shromáždění přijalo na přímý popud T.G.Masaryka, zákon zakazující prostituci, který se jmenoval „Zákon o potírání pohlavních chorob", byl osudovou chybou. Tehdy ten zákon znamenal, že výskyt pohlavních chorob prudce vzrostl prostě proto, že prostituce samozřejmě pokračovala dál, ale bez povinných zdravotních prohlídek prostitutek a bez dalších regulativů, které znalo staré dobré Rakousko-Uhersko.

Dovolte osobní poznámku. Právě jako teolog a farář vás prosím o souhlas s vypovězením neblahé smlouvy proto, aby mohla být ochráněna svoboda, zdraví a někdy i život mnohých lidí.

Tato Úmluva je typickým příkladem dobrého úmyslu, který vede do pekla. A není to názor jen můj či mé evangelické církve. Tento názor vám potvrdí každý dobrý katolický teolog, zeptejte se třeba takového biskupa Malého.

Z těchto důvodů náš výbor nesouhlasí s názorem, že Úmluvu je třeba vypovědět teprve po přijetí nového zákona.

A máme k tomu ještě dva důvody. Jednak by se mohlo do nekonečna opakovat ono kolečko: tvorba věcného záměru nového zákona a následné odmítnutí s poukazem na Úmluvu.

A dále - a to už tady bylo řečeno panem ministrem - v souladu s článkem 25 Úmluvy, který dává smluvním stranám možnost smlouvu vypovědět, nabude výpověď pro vypovídající stranu účinnosti teprve za jeden rok po dni, kdy generální tajemník OSN obdrží sdělení o výpovědi.

Jakákoliv právní úprava, která by se snažila alespoň o nějakou nápravu děsivých poměrů v oblasti obchodu s lidmi, by byla Úmluvou blokována, či v lepším případě alespoň výrazně zdržena.

Byl podán návrh na odročení:

Senát odročuje mezinárodní smlouvu do doby, kdy bude Senátu PČR postoupen návrh zákona o regulaci prostituce Poslaneckou sněmovnou PČR.

Návrh na odročení byl schválen. Ze 70 přítomných 47 hlasů bylo pro, 11 hlasů proti.

Závěrečná poznámka zpravodaje ZB:

Dovolím si poznamenat, že to je typické pro tuto společnost: dva faráři (Bublan, Bárta) a zase jim bylo znemožněno něco dobrého prosadit. (Oživení v sále.)

Moje poznámka na závěr současná: jsem zvědav, jaká se na toto téma povede diskuse nyní.

    Diskuse
    OW
    September 15, 2010 v 7.16
    Nejsem nijak legislativně vzdělán. Z této pozice se mi tento problém jeví jako " začarovaný kruh".
    Vypovězení Úmluvy o potlačování obchodu s lidmi je nutné pro přijetí Zákona o regulaci prostituce (jejíž praktikování ve stávající podobě s obchodem s lidmi též souvisí).
    Jak z toho ven?
    Lze žádat o výjimku z příslušného článku Úmluvy, aby tuto nebylo nutno vypovídat?
    Lze před vypovězením Úmluvy přijmout zákon jí analogický, ovšem s pozměněným paragrafem týkajícím se prostice, po té vypovědět úmluvu a přijmout zákon o regulaci prostituce?
    Neházím zde "nezpochybnitelné pravdy". Píši v otázkách.
    Ondřej
    ZB
    September 16, 2010 v 10.00
    Milý kolego!
    Zákon může být přijat před vypovězením Úmluvy. Jen jeho účinnost by začala teprve rok po vypovězení této nesmyslné mezinárodní smlouvy, kterou komunistické Československo na rozdíl od všech států dnešní EU hloupě ratifikovalo. Proto ministr Bublan racionálně navrhoval v předstihu zrušit tuto smlouvu, aby během projednávání zákona v parlamentu mohla běžet ona roční výpovědní lhůta. Odmítnutím vypovězení smlouvy se pouze oddálila účinnost tehdy připravovaného zákona, který však nakonec stejně byl smeten ze stolu.
    Lidé, odmítající jakýkoliv zákon o regulaci prostituce, se hluboce mýlí a měli by si vzít příklad ze starého dobrého katolického Rakousko – Uherska, které moudře a úspěšně prostituci regulovalo. Represivní zákon z roku 1922, přijatý zejména na přání TGM, který naivně chtěl prostituci zakázat, prudce zvýšil nejen kriminalitu, výskyt pohlavních chorob ale i všechny další patologické jevy, vážící se na prostituci.
    Neregulovanou prostituci provázejí ty nejtěžší zločiny, jako obchod s bílým masem, spojený často s mučením, zotročováním i vraždami. Státy, které regulaci prostituce uzákonily, mají účinné nástroje k potírání těchto zločinů.
    Hodně by o tom mohly vyprávět organizace, které obětem prostituce pomáhají, jako třeba La Strada. Ostatně i svatý Mikuláš zachraňoval zotročené prostitutky….
    OW
    September 16, 2010 v 14.29
    Dík, právě pro to, co píšete na konci je mi jasné, jak moc potřebné je udělat něco, o čem mluvíte - tedy regulaci, kdy dívky nebudou vytlačeny mimo zákon státní pod "zákony mafií".
    Jinak - svatý Mikuláš v tom byl dobrým následovníkem Kristovým, jak mohl on i jak můžeme číst v evangeliích.
    Ondřej