Senát bude řešit maturity a uznání protikomunistického odboje

ČTK, Vratislav Dostál

Zrušení státních maturit nebo uznání protikomunistického odboje zákonem bude příští středu na své schůzi projednávat Senát. Zákon o protikomunistickém odboji schválil již předloni v březnu. Sněmovna jej ale za dva roky neprojednala.

Zrušení státních maturit nebo uznání protikomunistického odboje zákonem bude projednávat Senát na schůzi, která začne příští středu. Návrh třináctibodového programu v úterý schválil organizační výbor horní komory.

Úplné zrušení projektu státních maturit, který chce vláda po dvojím odkladu spustit na jaře příštího roku, navrhl jeho dlouhodobý kritik, senátor ČSSD Marcel Chládek. Rozhodl se tak poté, co před měsícem v horní komoře neuspěl se snahou o další tříletý odklad. Projekt pokládá za značně předražený, netransparentní a nepřipravený. S jeho výtkami se mnozí senátoři ztotožňovali, ale další odsun by podle nich nic nevyřešil.

Zatímco Chládkovu novelu školského zákona budou senátoři projednávat teprve v prvním čtení, nový zákon o uznání protikomunistického odboje a odporu proti němu už pravděpodobně pošlou do sněmovny ke standardnímu schvalovacímu procesu. Podobný návrh Senát schválil předloni v březnu, bývalá sněmovna jej ale za dva roky nedokázala projednat.

Tvůrci zákona v čele s místopředsedou horní komory Jiřím Liškou z ODS navrhují, aby aktivní účastníci třetího odboje podle míry zapojení do boje s komunismem měli nárok na osvědčení, které by vydávalo ministerstvo obrany.

Získat by mohli postavení válečných veteránů, s finančním odškodněním návrh nepočítá. Zákon se má vztahovat na období mezi 25. únorem 1948 a 17. listopadem 1989. Byl připravován na podnět Konfederace politických vězňů, jeho tvůrci částečně vycházeli z obdobné normy, která platí na Slovensku.

S uznáním protikomunistického odboje naopak nesouhlasí Petr Uhl, který byl sám za nenásilný protikomunistický odpor devět let vězněn. „Protikomunistický odboj neexistoval. Oficiální nebo jednotné uznání odporu či odboje, zejména pak zákonem, je právní nesmysl. A je to cesta k nějakému novému totalitarismu,“ uvedl Petr Uhl před časem pro Deník Referendum.

Kromě těchto dvou předloh má Senát na programu především schvalování dvoustranných dohod a návrhů evropských nařízení, například Strategie pro Evropu v oblasti čistých a energeticky efektivních automobilů. Premiér Petr Nečas pak má senátory informovat o výsledcích summitu EU, který bude tento týden.