Národní hřebčín Kladruby v dohledné době nedostane slibovaných tři sta milionů korun z fondů Evropské unie. Ministerstvo kultury nezískalo peníze navíc pro svou část Integrovaného operačního programu, které měly být převedeny z jiných resortů, takže nemůže vyhlásit výzvu k podávání dalších žádostí. Píše to pondělní deník E15.

Vláda Jana Fischera v květnu na návrh ministra zemědělství Jakuba Šebesty (nominovaného ČSSD) přes odpor koňáků i více než pěti tisíc občanů podepsaných pod peticí za zachování státního podniku schválila transformaci hřebčína Kladruby na příspěvkovou organizaci. Šebesta to tehdy zdůvodňoval tím, že je to nutné, aby měl hřebčín možnost čerpat evropskou dotaci, a vláda tak alespoň částečně pomohla jeho záchraně.

Už tehdy ovšem Deníku Referendum Jiří Dušek, mluvčí občanského sdružení Cerno et scribo (CES), které v roce 2009 založili přátelé hřebčína s cílem jej zachránit, pravděpodobnost dotace zpochybnil: „Zjišťoval jsem na ministerstvu kultury, jakou šanci na zisk dotace by hřebčín měl, a bylo mi sděleno, že převis poptávky po dotacích nad nabídkou financí je dvě miliardy, šance je tedy mizivá," uvedl na náš dotaz.

„V tuto chvíli není žádný konkrétní příslib finančních prostředků, abychom mohli konkrétně uvažovat o vyhlášení další výzvy," uvedla v pondělí v deníku E15 Renata Slámková z ministerstva kultury.

Hejtman: Vláda šetří i na slíbených třiceti milionech

Hřebčín je přitom v katastrofálním stavu, potřebuje akutně investovat mimo jiné do oprav objektů včetně zámku a upravit historický park. Pardubický hejtman Radko Martínek se domnívá, že kdyby se peníze rychle našly, bylo by ještě možné památku zachránit. „Všichni by se ale museli začít chovat jinak," řekl.

Hejtman upozorňuje, že vláda šetří i na penězích, které již byly dohodnuty. Do hřebčína totiž neputuje ani menší balík peněz v objemu třiceti milionů korun, které ještě v červnu slíbil bývalý ministr zemědělství Jakub Šebesta. Tyto prostředky měly být využity na přípravu záchranných projektů a projektové dokumentace, kterou je nutné vypracovat k žádosti o evropské peníze.

„Peníze dosud nebyly poskytnuty právě proto, že jsou určeny pro přípravu projektu, a dosud nebyl vypsán ani termín soutěže, do které by se měly projekty předkládat," uvedla mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Magdalena Dvořáčková.

„Evropská dotace, to už je passé," řekl prezident Asociace svazů chovatelů koní Jaroslav Dražan, jenž byl jedním z mnoha ředitelů hřebčína Kladruby, kteří se tam v posledních letech vystřídali. Dražan tvrdí, že současná situace potvrzuje nesmyslnost květnové transformace hřebčína na jednu z příspěvkových organizací, protože ty ve srovnání se státními podniky více doplácejí na současná úsporná opatření vlády.

Sdružení pro záchranu hřebčína tvrdí, že pokračuje rozprodej majetku

O návrat do původního stavu chce s novým ministrem Ivanem Fuksou jednat podle slov mluvčího Duška i sdružení CES. Šance na návrat ale není velká: ministerstvo zemědělství zároveň poslalo do připomínkového řízení novelu plemenářského zákona, která má změnu statutu hřebčína legislativně potvrdit.

„Novela obsahuje řadu problémových bodů, mimo jiné například uvádí, že pracovník hřebčína musí mít pětiletou praxi, neříká ale, v jakém oboru," upozorňuje Dušek.

Projekt Kladrub je podle Slámkové zařazen do zásobníku projektů, a pokud bude vyhlášena další výzva, může se hřebčín znovu přihlásit. Zatím ale vše nasvědčuje tomu, že ministerstvo kultury v současném rozpočtovém období Evropské unie, tedy do roku 2013, peníze navíc nezíská.

Chátrání hřebčína podle Jiřího Duška pokračuje, i když je nově příspěvkovou organizací. Letos se například přestali krmit koně „zeleným", tj. čerstvou trávou, protože vedení hřebčína prodalo na jaře stroje: „Do Polska i po bazarech v okolí," upřesňuje Dušek Deníku Referendum a dodává: „Koně tak dostávali jen seno a granule."

Dotace není jistá ale ani do budoucna

I kdyby se navzdory tomu hřebčínu podařilo ještě pár let přežít, nemůže spoléhat ani na to, že by mohl čerpat evropskou dotaci v příštím rozpočtovém období 2014 až 2020. „Probíhají první jednání, kam bude intervence v období 2014 až 2020 směřovat. Obecně se dá předpokládat, že bude i nadále podpořeno vzdělávání a cestovní ruch včetně infrastruktury, ale nikde není psáno, že se bude podporovat kultura. Ta je primárně v kompetenci členských států," uvedla Slámková.