Marie Šťastná minulý týden obdržela za svou tvorbu významné literární ocenění - Drážďánskou cenu za lyriku. Proto dnes přinášíme v repríze báseň Dnes k nerozeznání, kterou jsme publikovali již v únoru.

Marie Šťastná

Dnes k nerozeznání

+ + +

Taky jsem měla

po kolena zlaté nožky

po lokty stříbrné ručky

a na každém vlásečku třpytivou perličku

Tleskalo se

Pak si prabába dala ruce v bok

a řekla tak tě pánbůh nestvořil

tos pobrala cestou

Zuby jsem zkoušela

pravost svých rukou a nohou

Dodnes nevím jak to přišlo

že jsem si kousla do masa

+ + +

Volám tě

když jdu koupit maso na polévku

V předsíni otáčím kalendář

Už v listopadu je konec roku

protože ti odevzdávám

desátek svého času

a budu to dělat

dokud se mi nenarodí dítě

Volám tě na nádraží

v koupelně i na schodech

ale ty jsi mlčenlivý

Někde bylo to pravé slovo

dnes k nerozeznání

od náhodných darů