Někdejší příkaz soudu na odtajnění spisu známého nacistického zločince naplnila Spolková zpravodajská služba (BND) tak, že většinu dosud neznámých informací zabělila. Novinářce, která usilovala o zveřejnění materiálů dlouhodobě, se nyní podařilo proces obnovit.
Spor mezi novinářkou Gabriele Weberovou a Spolkovou zpravodajskou službou (BND) o odtajnění spisů o někdejším nacistickém zločinci Adolfu Eichmannovi se znovu vrací k soudu. BND sice podle dubnového rozhodnutí správního soudu novinářce spisy vydala, ale s tolika zabílenými místy a vynechanými stránkami, že prakticky ztrácely informační hodnotu. Weberová se proto znovu obrátila na soud, informovala dnes agentura AP.
Novinářka poukazuje na to, že třetina stránek z dokumentace o muži známém jako architekt holokaustu chyběla a další byly částečně vymazané. Její advokát je přesvědčen, že jeho klientka získá větší přístup ke spisům, ačkoli úřad kancléřky Angely Merkelové trvá na tom, že část spisů by měla zůstat utajena.
Archivní podklady z padesátých a šedesátých let o 3400 stranách byly z nařízení spolkové vlády jakožto dozorčího orgánu drženy v utajení padesát let. Německá zahraniční rozvědka dosud argumentovala, že zveřejnění složek by mohlo ohrozit práci jednoho informátora a zhoršit vztahy s jistou zahraniční zpravodajskou službou, která poskytla část informací. Zveřejnění svazků by prý poškodilo německou blízkovýchodní politiku.
Spolkový soud se sídlem v Lipsku však rozhodl, že BND nemůže udržovat v tajnosti všechny dokumenty. Podle soudu už neplatí důvody pro utajování některých z nich. Složky prý jsou navíc staré a v zásadě neobsahují nové skutečnosti.
Novinářka působící v Argentině naopak věří, že dokumenty by mohly poskytnout dosud neznámé informace o Eichmannově poválečném životě a útěku do Argentiny.
Adolf Eichmann byl za války pověřen takzvaným konečným řešením židovské otázky. Po válce utekl nepoznán do Jižní Ameriky, kde žil pod falešným jménem i se svou ženou, která pocházela z jižních Čech.
Patnáct let po válce, 11. května 1960, jej vypátrali a tajně unesli agenti izraelského Mosadu v Argentině. V Izraeli byl organizátor vyvražďování Židů v prosinci 1961 odsouzen k trestu smrti a po zamítnutí žádosti o milost byl 31. května 1962 oběšen.
Eichmann napsal ve vězení paměti, které byly zveřejněny v roce 2000. Podle recenzentů ale text nepřinesl nic nového: Eichmann se cítil nevinen a pouze plnil rozkazy.