Proti výjimce na splavnění Labe se odvolala tři sdružení

Po téměř deseti letech sporů povolili úředníci odboru životního prostředí Pardubického kraje výjimku, která umožňuje i přes ohrožení tamního biotopu stavět plavební kanál u Přelouče.

(čtk)

08.09.2010 15:00


Spoluautor: Hana Holcnerová

260311_mediafax_radek_tomasek

Splavnění Labe do Pardubic má stát dvě až tři miliardy korun. Foto Radek Tomášek, Mediafax

Tři občanská sdružení protestují proti rozhodnutí Pardubického kraje umožnit stavbu plavebního kanálu u Slavíkových ostrovů u Přelouče na Pardubicku. Proti verdiktu úřadu se odpůrci odvolali, informoval dnes ČTK Miroslav Patrik z ekologické organizace Děti Země.

Ředitelství vodních cest chce stavbou kanálu splavnit Labe až do Pardubic, proti čemuž se ekologové léta ohrazují. Argumentují tím, že na ostrovech žijí chránění živočichové a rostliny.

Úředníci odboru životního prostředí krajského úřadu v Pardubicích po téměř deseti letech sporů povolili škodlivý zásah do biotopů nejméně sedmdesáti zvláště chráněných druhů organismů, které stojí v cestě výstavbě plavebního stupně Přelouč za 2,5 miliardy korun.

Výjimku k zásahu do čtyřiceti biotopů kriticky a silně ohrožených druhů, kterou Ředitelství vodních cest ČR nebylo schopno tolik let získat, nakonec tento úřad vydal za pouhé dva měsíce. Odvolání tří občanských sdružení nyní řeší MŽP v Hradci Králové.

„Šéf odboru životního prostředí Josef Hejduk byl za povolení této výjimky navržen na Ropáka 2010," uvedl Miroslav Patrik. Kromě Dětí Země podaly odvolání také sdružení Svoboda zvířat Hradec Králové a Zelená pro Pardubicko. O odvolání proti udělení výjimky ke stavbě bude rozhodovat ministerstvo životního prostředí.

„Je to taková česká facka pardubických k letošnímu Mezinárodnímu roku biodiverzity, který vyhlásilo Valné shromáždění OSN, neboť povolit tuto stavbu přes Slavíkovy ostrovy s tak obrovskou rozmanitostí zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin vidím jako jasnou ukázku cynismu,“ píše Miroslav Patrik na webu Dětí Země.

Ředitelství vodních cest ČR podle Patrika představuje typickou státní instituci, která jen utrácí obrovské peníze, aniž něco potřebného produkuje. Proto by podle jeho názoru mělo být zrušeno.

Výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny již v minulosti udělil tehdejší ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Později byla soudně zrušena a Ambrozkův nástupce Martin Bursík ji v roce 2007 neobnovil.

Splavnění Labe do Pardubic má stát dvě až tři miliardy korun. Do přípravy stavby se za posudky, soudní náklady a za výkup pozemků zatím utratilo zhruba 700 milionů korun. Pro prodloužení vodní cesty o 24 kilometrů z Přelouče do Pardubic měly vzniknout více než tříkilometrový kanál, plavební komora s vraty a nová přemostění. Bylo by rovněž nutné vybudovat v Pardubicích přístav se skladovacími prostory a překladištěm.

Zastánci splavnění tvrdí, že po vodě by bylo možné výhodně vozit nadrozměrné náklady a sypké materiály, například obilí, písek, hnojiva či posypové soli.

Jan Linhart ze sdružení Zelená pro Pardubicko považuje záměr splavnění Labe za chybný. Náklady na převoz jedné tuny zboží podle něho vycházejí dráž než ten samý náklad přepravovaný po železnici. Navíc lodě plující proti proudu produkují příliš mnoho emisí a kvůli špatným plavebním podmínkám by do Pardubic velkou část roku nemohly jezdit.

„Zboží, které by bylo případně přepravováno lodní přepravou, může být převezeno po železnici, neboť železniční trať mezi Děčínem a Drážďany je v současnosti využita přibližně z jedné třetiny," uvedl před časem Linhart. Využít by se také dal nepříliš vzdálený a na hlavním železničním koridoru ležící přístav v Kolíně.

Dosavadní analýzy potřebnost splavnění řeky do Pardubic přesvědčivě neprokázaly. Smysluplnost investic do lodní dopravy zpochybnil v roce 2009 i Nejvyšší kontrolní úřad. Navíc bylo na Slavíkových ostrovech nalezeno více než třicet přísně chráněných rostlin a živočichů, například motýli modrásci.

O zařazení splavnění do Pardubic mezi priority rozvoje vodních cest rozhodla usnesením vláda v roce 1996. Projekt v roce 2000 získal kladný posudek EIA, na jehož základě vydal ministr životního prostředí Libor Ambrozek výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Koncem roku 2005 bylo vydáno územní rozhodnutí.

Ambrozkova výjimka byla později městským soudem v Praze zrušena po protestech ekologických sdružení pro formální chyby. Přestože zakázku na výstavbu vyhrála v roce 2007 firma Skanska, tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík realizaci projektu pozastavil.

O rok později Nejvyšší správní soud potvrdil předešlé rozhodnutí městského soudu v Praze a zrušil výjimku k zásahu do biotopů chráněných druhů organismů bývalého ministra životního prostředí Libora Ambrozka. Ředitelství vodních cest poté podalo proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu kasační stížnost. Stížnosti bylo vyhověno počátkem letošního roku.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.