Řada osobností včetně Václava Havla, Jana Fischera, Věry Čáslavské, Ivana Mišíka nebo Lucie Bílé vyzvala Helenu Vondráčkovou, aby zvážila své soudní spory, které vede s Martou Kubišovou. Domáhá se na ní odškodnění ve výši 1,3 milionu korun za zrušené turné obnovených Golden Kids, které podle Vondráčkové a jejího manžela Martina Michala Kubišová závazně přislíbila, a pak ho odřekla. Kubišová se však hájí tím, že žádná písemná smlouva nebyla nikdy podepsána a že na turné rezignovala, protože se jí jeho organizace zdála chaotická.

Osobnosti v otevřeném dopise Vondráčkové sdělují, že její spory s Kubišovou sledují s údivem a že hodnotu peněz povýšila nad přátelství s kdysi blízkou osobou, která jí nikdy neublížila, a ač ji potkal horší osud než Vondráčkovou, nikdy se k ní nepřestala hlásit.

„Jako by Vám, již pětačtyřicet let respektované umělkyni, byla cizí velkorysost a přirozená noblesa osobností, které něco umí a něčeho v životě dosáhly,“ píše se dále v dopise.

Podle Českých novin dnes Vondráčková na výzvu ze strany osobností reagovala dalšími obviněními Marty Kubišové. „Na jakoukoliv snahu o smírné a přátelské řešení nám bylo odpovědí jen arogantní chování a šíření lží v médiích. Jakéhokoliv pokusu o nápravu vzniklé situace jsme se nedočkali nikdy. Zcela veřejně se zde zastáváte člověka, který nedodržuje dohody, nechová se korektně a úmyslně šíří nepravdivé informace. I to svědčí o morálním stavu naší země," odpověděla Vondráčková.

Marta Kubišová, Helena Vondráčková a Václav Neckář vytvořili na konci šedesátých let populární trio Golden Kids. Po ukončení pražského jara v roce 1968 a s nástupem normalizace se trio rozpadlo, protože pro novou mocenskou garnituru byla Kubišová nepřípustná. Stala se totiž ikonou pražského jara, když po okupaci vojsky Varšavské smlouvy nazpívala píseň Modlitba pro Martu, která pak mohla opět zaznít až z balkónu Melantrichu během sametové revoluce v roce 1989.

Snaha o umlčení Marty Kubišové se promítla také do jejích tragédií v osobním životě. Přesto v roce 1977 podepsala opoziční Chartu 77 a určitou dobu byla dokonce její mluvčí. Začala se také věnovat ochraně zvířat. Po revoluci se sice ke zpěvu zčásti vrátila, ale popularity z šedesátých let už nikdy nedosáhla. V současné době je ji možno potkat zejména na scéně pražského divadla Ungelt, kde často vystupuje se svým recitálem.

Helena Vondráčková oproti tomu během normalizace pokračovala v kariéře nerušeně dál a stala se pěveckou ikonou normalizační popkultury. Vyjížděla také často i do zahraničí, a to nejen spřáteleného socialistického, což tehdy mohly jen spolehlivé a prověřené kádry, případně zdroje deviz pro komunistický režim.

Její podpis se tak v roce 1977 ocitl i pod režimem zorganizovaným prohlášením široké umělecké obce o loajalitě k režimu a odporu k jeho nepřátelům, která vstoupila do dějin jako Anticharta. Helena Vondráčková to však dnes popírá s tím, že Antichartu podepsat nemohla, protože byla v té době na turné v Berlíně. Po listopadu 89 pak Vondráčková více méně plynule pokračovala ve své kariéře.

Vondráčková vede spor s Kubišovou po dva roky. Už jednou soud první instance rozhodl, že Kubišová nic platit nemusí. Vondráčková se však odvolala, a tak se spor vleče dál. Příští pondělí ho má projednávat Vrchní soud v Praze.

Jak dnes sdělila Marta Kubišová pro Týden.cz, neměla o dopisu nejmenší tušení a je jím mile překvapena. Podle ní ho iniciovala „režisérka Irena Pavlásková, kterou pobouřila celá ta věc se soudy, oslovila ředitele Divadla Ungelt Milana Heina a Fero Fenič dal dohromady nějakou podobu toho dopisu“. Kubišová dále pro Týden.cz uvedla, že vůbec netuší, co za urputností Heleny Vondráčkové stojí. „Myslela jsem, že Helenu znám a že sama rozpozná, co je pro ni fatální a zbytečné. Nevím, proč se rozhodla pro řešení fatální,“ uvedla pro Týden.cz Kubišová.

Marta Kubišová se stala také hlavní hrdinkou divadelní hry polské autorky Małgorzaty Sikorské-Misczuk Zmizelé Československo, jejíž scénické čtení se na říjen chystá v pražském Divadle v Dlouhé.