Chci přispět X

Umět si představit i to, co není

Snaha Petra Nečase i Romana Jocha samého vykreslit jej jako věrohodného experta na lidská práva s osvěžujícími názory je stejně beznadějná, jako pokus vlka přibrousit si jazyk, aby měl hlásek jako panímámin vlásek.

V diskuzích, které se rozpoutaly okolo jmenování Romana Jocha premiérovým poradcem a jeho výstředních názorů, zapadl jeden významný moment. A tím je Jochova naprostá neschopnost orientovat se v oblasti lidských práv a v právu obecně.

Roman Joch poskytl několik rozhovorů médiím, ve kterých se snaží vystupovat jako člověk umírněný a vlastní zveřejněné texty tak kvalifikovat jako nadsazené a ironické. Nemůže však zakrýt to, že nerozumí tomu, o čem tak bohorovně hlásá své názory. Zjevné je to zejména z velmi dobře vedeného rozhovoru, který poskytl pro časopis Respekt.

Joch se například domnívá, že každý násilný zločin je porušením lidských práv. Zřejmě neví, že lidská práva jsou práva, která si lidé vybojovali na státu, a která mají zajišťovat, že stát nebude zasahovat do jejich integrity. To znamená, že spáchá-li někdo vraždu, není to porušením lidských práv, je to trestný čin, za nějž má být dotyčný souzen.

O porušování lidských práv by bylo na místě hovořit v takovém případě, pokud by nějaký jedinec vraždil a stát by z jakýchkoliv důvodů nekonal protiopatření. V tomto případě by se jednalo o porušování lidských práv obyvatel toho státu. Lidská práva totiž může porušovat pouze stát – buď  tím, jak koná nebo, že nekoná tam, kde by měl.

Další zásadní nepochopení vykazuje Joch při napadání „kolektivních práv“. To, co nazývá kolektivními právy, jsou jen individuální práva jednotlivců, kteří patří ke skupinám, jež jsou znevýhodňovány. Pokud je třeba romské dítě zařazeno do praktické školy (dříve zvláštní), přestože by mohlo navštěvovat školu základní, je tím porušeno mimo jiné jeho individuální právo na vzdělání.

A je-li uchazeč o zaměstnání odmítnut, protože je Rom, je tím porušeno jeho individuální právo nebýt diskriminován. Nejedná se tedy o žádná kolektivní práva, ale o práva jednotlivců, kteří jsou diskriminováni, protože patří k nějaké skupině. O privilegiích, jak Joch naznačuje, vskutku žádná řeč být nemůže.

Když se Joch vyjadřuje k lidským právům, zmiňuje Ústavu ČR a Listinu základních práv a svobod a zcela nepochopitelně pomíjí mezinárodní pakty, na nichž vznikla například Charta 77, nebo Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, jejíž přijetí dalo možnost každému občanovi obrátit se na Evropský soud pro lidská práva. Zdá se, že o jejich existenci možná ani neví nebo je snad nepovažuje za důležité.

Naprosto nepochopitelná je Jochova obava, že úřad zmocněnce pro lidská práva a úřad ombudsmana se vzájemně překrývají. Vypadá to téměř jako by nechápal, k čemu jsou – zmocněnec a ombudsman – zřízeni. Zmocněnec je poradním orgánem vlády, radí jak zlepšit činnost vlády v oblasti lidských práv, je součástí moci výkonné, a ombudsman je nezávislý státní orgán, který zasahuje ve prospěch občanů, pokud jsou porušena jejich práva při výkonu státní správy nebo v jiném kontaktu s úřady. Jejich činnosti jsou naprosto rozdílné a společné mají jen to, že se jejich činnost dotýká lidských práv, v každém případě však úplně jinak.

Touha zrušit „úřad“ (ve skutečnosti zde žádný takový úřad není) zmocněnce proto, aby se ušetřilo, a tím se posílila lidská práva daňových poplatníků, pravděpodobně rovněž vyvěrá z neznalosti. Zmocněnec odpovídá za agendu, která je rozprostřena po orgánech státní správy a pod ním je pouze několik úředníků, kteří koordinují stovky lidí, kteří zadarmo pro stát v oblasti lidských práv pracují. Je to v důsledku pro stát velmi levné a efektivní řešení.

Těžko pochopitelná je i změna postoje v případě úřadu ombudsmana a zákona o registrovaném partnerství. Obojí připadlo Jochovi zprvu zbytečné, pak ale naznal, že to řadě lidí pomohlo. To, že se úřad ombudsmana ukázal jako užitečný a že zákon o registrovaném partnerství řadě lidí pomohl, není kupodivu náhoda. Je to mimo jiné důsledek práce řady lidí, kteří se v právu orientují, inspirují se zkušenostmi ze zahraničí a umějí si představit i to, co není.

To vše Jochovi chybí, a navíc nechápe ani základní termíny, které nespadají nutně do oblasti právního vzdělání. Na dotaz, zda se jedná o systémový problém, když v České republice dochází k častějšímu odebírání dětí z chudých rodin, odpovídá, že nemusí být systémový, ale že může být dán rutinou nebo zvyklostí úředníků. Nechápe-li Joch ve svém věku a při jeho vzdělání význam slova systémový, není naděje, že by byl schopen pochopit mnohem složitější problémy, které se k problematice lidských práv váží.

Takto by se daly Jochovy výroky analyzovat donekonečna. Je to jedna perla za druhou. A tak nezbývá než říci: Kdyby býval mlčel, byl by zůstal filosofem.

A co si myslíte vy? Diskuse (14 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

09_ll

Vojtěch Varyš - divadelní kritik

ale má to smysl Neděle, 5.Září 2010, 10:50:13

Joch zastává některé názory (nebo vize) , které pokládá za nezpochybnitelné. To je špatně. Jenomže jeho odpůrci rovněž pokládají některé věci (koncept lidských práv, demokarcie atd.) za nezpochynitelné. A každý, kdo se zamyslí nad těmito koncepty kriticky, je automaticky vyloučen ze slušné společnosti, protože "o tom se nediskutuje". Ale vždyť lidská práva jsou jen konvence, kdykoli se dá jednáním opět změnit.

Michal Polák - Londýn

Nekvalifikovanosť Romana Jocha Neděle, 5.Září 2010, 16:37:40

Výborný článok. Poukazuje totiž na problém, ktorý by aspoň teoreticky mal znepokojovať aj ľudí mimo okruhu tých, ktorí považujú názory Romana Jocha za politicky neprijateľné: totiž, na prostý problém Jochovej neodbornosti.

Analogicky, je jedna vec, keď je nejaký lekár bigotný katolík a z tohto dôvodu odmieta robiť interrupcie. To nám môže prekážať zo spoločensko-politického hľadiska. Ale ak jednoducho ten istý človek nerozumie ani základným anatomickým pojmom, potom ho to diskvalifikuje *ako lekára* ešte skôr, ako vôbec príde na interrupcie reč.

Z tohto hľadiska Roman Joch nemá vo svojej funkcii čo hľadať, ani keby naozaj urýchlene menil či miernil svoje politické názory.

Isteže, môžeme "ľudské práva" brať len ako konvenciu, ako to hovorí Vojtěch Varyš (hoci je to názor filozoficky diskutabilný, vôbec to nie také jednoznačne jasné, ako by sa mohlo zdať). Lenže napríklad pravidlá cestnej premávky sú konvenciami celkom bezpochyby - a napriek tomu by na ich dodržiavanie nemohol dohliadať niekto, kto im nerozumie. Článok je cenný práve tým, že poukazuje práve na tento druh Jochovej nekvalifikovanosti.

Ondřej Wolf - farář v.v.

Neděle, 5.Září 2010, 20:36:42

"Konvence, která se dá jednáním kdykoliv změnit" - to se pohodlně říká v situaci zajištěného místa ve společnosti, za předpokladu že zrovna JÁ jsem ten v pohodě, ten, kterému se nemůže nic stát. Pan nedotknutelný, nezpochybnitelný ......
Pokud se však trochu identifikuji nebo solidarizuji s lidmi, kteří by takovou změnu na hřbetě nesli první, tak z takové věty zamrazí.
Kolik lidí muselo ve 2.sv.v., v Šoa zaplatit životem, aby svět začal zamýšlet nad formulací toho, "co se dá jednáním kdykoliv změnit"?
Ondřej

09_ll

Vojtěch Varyš - divadelní kritik

Neděle, 5.Září 2010, 21:47:15

každému se kdykoli může něco stát, jedinou jistotou je hřbitov. to je základ, od kterého nás nepochopitelně neochrání ani všechny zákony světa.

představa, že nějaké zákony se nesmí měnit, resp. se o tom nesmí ani diskutovat protože tem, kdo to nadnese, je okamžitě (něpřímo, jako jste to se mnou udělal vy) označen za nacistu, je velmi nebezpečná.

a pozor, Joch je poradce, nemá žádnou exekutivní funkci, tzn. na nic "nedohlíží", tj srovnání s dopravou je nepřípadné.

Ondřej Wolf - farář v.v.

Pondělí, 6.Září 2010, 08:12:1

Neoznačoval jsem vás. Označoval jsem pocit bohorovnosti jako lidskou vlastnost.
Až se takhle dohodnem, ujednáme či já nevím co, že je v pořádku otrokářství- bude to znamenat, že je otrokářství opravdu v pořádku?
Exekutivní či neexekutivní, proč jej premiér zaměstnává, když se jinak jeho vláda vyžívá v šetření, v propouštění "nadbytečných" apod. Pro ozdobu?
Ondřej

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Lidská práva Pondělí, 6.Září 2010, 08:20:57

Skutečně je chybou domnívat se, že mám jako lidská bytost právo na to, aby do mé integrity (a nejen tam) nezasahoval ani stát, ale ani žádná jiná další právnická, či fyzická osoba či jejich uskupení?

Ondřej Wolf - farář v.v.

Pondělí, 6.Září 2010, 08:42:17

Pro příklad:
V době Občanské války v USA to byli politici států Konfederace, kteří se nejvíc zaštiťovali slovem svoboda. Mínili tím svobodu vlastnit (člověka).
Ondřej

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

S tou svobodou je to vůbec těžké Pondělí, 6.Září 2010, 10:30:39

http://bit.ly/cCblxR

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

co je integrita a co je stát? Pondělí, 6.Září 2010, 11:11:44

Davidu Lobpreisovi:
Lidská práva jsou mnohem komplexnější a rozvinutější než jak naznačuje Váš dotaz. (Jak správně dodáváte "je to těžké".) A tím, nač se ptáte se zabýval Rousseau v době, kdy se náš dnešní kapitalistický svět teprve rodil. Žijeme v 21. století.
A přece jsou i dnes na zeměkouli země, kde lidská práva začínají snídaní (jak kdysi trefně poznamenal Miroslav Polreich).

Není chybou se domnívat. Chybou je POUZE se domnívat. Právě tak je chybou opájet se krásnými představami.
Svoboda je odpovědnost.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Jan Kopecký Pondělí, 6.Září 2010, 11:40:39

Doufám, že můj dotaz přece jen poněkud rozšiřuje oblast lidských práv nad rámec vymezený autorkou ve 3 odstavci článku.

09_ll

Vojtěch Varyš - divadelní kritik

Úterý, 7.Září 2010, 12:47:8

nic není správné nebo špatné, v pořádku nebo v nepořádku.

zákony a jiné dohody jsou od toho, aby se žilo snadněji. flexibilně se mění dle toho, co je zrovna potřeba. s tím otroctvím je to samozřejmě taky věc dohody. otroctví se do dnešních dnů neudrželo, protože se otroci začali bouřit a je výhodnější je nechat běhat svobodně, než vynakládat zbytečnou sílu a energii na jejich pacifikaci - s morálkou to nemá nic společného.

Ondřej Wolf - farář v.v.

Úterý, 7.Září 2010, 15:11:55

Tak to vám přeju, abyste se nikdy nedostal do časů nebo situace, kdy by někdo vynalezl "ekonomický" pacifikační prostředek. A dohodl se.
Ondřej

09_ll

Vojtěch Varyš - divadelní kritik

Úterý, 7.Září 2010, 21:46:17

nač ten poražanecký tón?

já netvrdím, že slabých se nemá zastávat, ale proč neustále snít o tom, že k nim člověk sám patří?

Ondřej Wolf - farář v.v.

1.os.sg. Středa, 8.Září 2010, 05:27:13

O ničem takovém snít nemusím, obzvlášť ne v 1.os.sg. Mám ale oči, uši a trochu empatie.
Ondřej

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.