Výrazný a mnohostranný umělec Markus Selg (1974) patřil v devadesátých letech k zakládajícím členům umělecké Akademie Isotrop a spolupracovníkům redakce stejnojmenného výtvarného časopisu v Hamburku. V dnešní době žije a tvoří své dramatické skulptury a obrazy, digitální tisky a umělecké filmy v Berlíně. Založil a řídí nakladatelství Possible Press.

První výstavu prací Markuse Selga uspořádal galerista Karel Tutsch v galerii Na bidýlku v Brně (2004). V Praze měl autor samostatnou výstavu s názvem Vize Macbetha ve smíchovském centru současného umění — MeetFactory (2009). Jeho díla byla zastoupena rovněž na skupinové výstavě Kacíř & spol. v Domě umění v Brně (2006) a o rok později v pražské Galerii Jiří Švestka.

Letos v létě Selg pracuje v rámci rezidenčního pobytu v MeetFactory v Praze, kde se v září uskuteční jednodenní prezentace jeho současné tvorby. U příležitosti svého pražského pobytu autor přednese ve středu 22. září 2010 přednášku o Akademii Isotrop v Galerii Tranzitdisplay.

Na začátku tohoto týdne zahájila výstava Markuse Selga program nově otevřené smíchovské Galerie SVIT. K významným dílům této výstavy patří socha Piety (2009), jejíž vertikální kompozice uplatňuje citaci Michelangelovy proslulé Piety Rondanini.

V prostorné galerii návštěvníky zaujme jak soubor autorových kreseb, tak i grafické listy z cyklu Ostrov mrtvých, ale především projekce přízračného filmu Osud (2010), který Markus Selg natočil na hřebenech českých hor na samotě, kde prožil část letošní kruté zimy ve staré chalupě a jako za starých časů vyřezával sochy ze dřeva.

V dnešní nanicovaté době, kdy se hektický sled filmového střihu obvykle snaží přesvědčit nudou zívající diváky, aby neodcházeli, protože uvidí (v kině nebo v TV) napínavý dobrodružný příběh, působí Selgův film jako hypnotické zjevení a neuvěřitelný vizuální děj largo moderato.

Dlouhé plochy volně plynoucích sekvencí se odehrávají v zasněžené horské krajině a vyprávějí jednoduchý heroický příběh, vlastně monumentální podobenství o umělci, jehož hraje sám tvůrce.

Na vernisáži bylo v projekčním sále plno návštěvníků výstavy, kteří v šeru a tichu nemohli odpoutat pohled od děje: nic víc než všudypřítomný sníh, mrazivý vichr a valící se tmavé a tu a tam prosvětlené šedé mraky, malující na projekčním plátně úžasný pohyblivý obraz — dávno ztracený a znovu vzkříšený mýtus s kráčející postavou hrdiny a přadlenou osudu na obzoru bílé pláně Nibelungů.

Markus Selg tvoří své vizuální práce zhuštěnou a redukovanou formou Gesamtkunstwerku. Jeho výstavy mají formu konceptuální instalace; často je inscenuje jako opery z více médií: pulsujících světel, projekce pohyblivých obrazů a zvuku, které dohromady skládají prostorovou situaci, v níž se zpřítomňují sugestivní vizuální myšlenky, sdílené prostřednictvím symbolů nebo archetypů kolektivního nevědomí.

Dobrou zprávou je, že se Galerie SVIT uvedla perfektní výstavou a nasadila svému výstavnímu programu vysokou laťku, kterou slibuje naplnit i další výstava prací trojice umělců, Martina Johna, Jiřího Kovandy a Vladimíra Skrepla, která bude zahájena v pondělí 20. září 2010.

Příznačné je, že nejlepší výstavy současného umění najdeme dnes stejně jako „za starých časů“ ve skromných galeriích, které si brzy získají větší okruh návštěvníků. Veřejnost je může s trochou štěstí objevit v nějakém zapadlém dvorku, jen stěží by však hledali tak vynikající i aktuálně podnětnou úroveň v zavedených (oficiálně podporovaných) výstavních prostorách srovnatelné velikosti.

Markus Selg: Pieta. Galerie SVIT, Štefánikova 43 A, Praha 5 Smíchov, otevřeno úterý—sobota 12—19 hodin. Výstava potrvá do 15. září 2010.