Podle Světového potravinového programu OSN (WFP) se situace v povodněmi postiženém Pákistánu s opadající vodou nezlepšuje. Humanitární pracovníci varují před takzvanou druhou vlnou úmrtí, již mohou způsobit rozšiřující se nemoci, ale také nedostatek potravin a pitné vody. Podle oficiálních statistik OSN je na potravinové pomoci stále závislých osm milionů Pákistánců.

„Lidem hrozí trojí nebezpečí, jak se krize rozšiřuje a zesiluje,“ řekla ředitelka WFP Josette Sheeranová na středeční konferenci OSN v pákistánském hlavním městě Islámábádu. „Lidé ztratili nejen úrodu, ale také semena a celkový zdroj peněz, což znamená, že trpí hlady, nemají kde bydlet a jsou zoufalí — situace je extrémně kritická,“ dodala Sheeranová.

Podle statistik OSN při povodních zahynulo již přes sedmnáct set lidí, voda zalila území o rozloze Itálie. Hladina řeky Indus sice již začala klesat i v jižní části země, avšak dle informací pákistánských úřadů musel za poslední týden opustit své domovy v jižní provincii Sindh další milion lidí.

Ředitel UNICEFu Anthony Lake na islámábádské konferenci doplnil, že katastrofa přímo postihla více než osm a půl milionu dětí. „Situace se nejspíše velmi zhorší, pokud k lidem nedostaneme pitnou vodu, adekvátní potravu, sanitační zařízení a vakcíny,“ uvedl přímo.

Pomoc se zastavila

S prodlužováním humanitární krize a snižujícím se mediálním zájmem klesá též rychlost, s jakou do Pákistánu proudí finance přislíbené na humanitární pomoc. Po pomalejším začátku se financování humanitárních operací mezinárodním společenstvím zlepšilo během návštěvy generálního tajemníka OSN v postižených oblastech, oznámilo OSN.

„Na začátku tohoto týdne se ale finanční pomoc skoro zastavila,“ píše OSN v tiskovém prohlášení. K již nashromážděným 274 milionům dolarů přibylo pouze sedmnáct milionů, což vystačí na pokrytí přibližně třiašedesáti procent potřebné pomoci.

Od začátku krize slíbily bohaté státy a různé humanitární organizace dodat v souhrnu sedm set milionů dolarů. Do fondů OSN však byla doposud převedena jen uvedená suma.

„Vzhledem k počtu lidí závislých na pomoci je to humanitární operace nevídaných rozměrů,“ řekl Manuel Bessler, ředitel koordinační agentury OSN. „Musíme se dostat k minimálně osmi milionům lidí od pohoří Karákoram na severu až po Arabské moře na jihu země.“

Půda především

Podle pákistánského velvyslance při OSN Abdulláha Husejna Harúna se navíc objevují obvinění, že někteří bohatí vlastníci půdy záměrně nechali protrhnout břehy řek tak, aby zamezili zaplavení vlastních pozemků. Voda tak místo polí latifundistů často zaplavovala domy chudších obyvatel.

„Postupem let, když povodní ubývalo, se nevyužité pozemky v záplavových oblastech proměnily v lehko zavlažovaná pole mocných a bohatých,“ řekl Harún v programu Hard Talk televizní stanice BBC.

„A proslýchá se, že v některých oblastech bylo těm, kteří měli být chráněni, dovoleno nechat protrhnout hráze na druhém břehu řeky, a odvést tak vodu pryč. Pokud se něco takového dělo, vláda by to měla vyšetřovat,“ dodal pákistánský diplomat.

Další informace:

Al Džazíra 'Triple Threat' Looms Over Pakistan

AFP Slow funding hits Pakistan relief effort: UN

BBC News Pakistan landlords 'diverted flood water'