Chci přispět X

Rasismus a kapitalismus

Autor soudí, že jmenování Romana Jocha premiérovým poradcem je zákonitým projevem směřování kapitalismu k hierarchickému a nevyhnutelně rasistickému uspořádání společnosti.

Milan_valach

Milan Valach

31.08.2010 08:00

Související

Kapitalismus je založen na nerovnosti mezi lidmi, na tom, že malá menšina vlastní výrobní prostředky, banky, investiční fondy a všechny další, ekonomicky významné instituce. Jak již pochopil J. J. Rousseau, toto vlastnictví jim dává do rukou obrovskou moc.

Ostatní lidé, kterých je naprostá většina, pokud chtějí přežít, musí získat přístup ke zdrojům nezbytným pro toto přežití – potravě, oblečení, bydlení atd. Avšak například potravu nemůžete získat bez prostředků k jejímu pěstování, především bez půdy a obdobně to platí i o všech dalších životně důležitých potřebách.

Jenže půdu, stejně jako jiné důležité prostředky, vlastní soukromí vlastníci. Ovšem těm zase toto vlastnictví samotné k ničemu není. Bez lidské práce nic neprodukuje, a vlastník sám by zemřel hladem.

Za těchto podmínek nezbývá oné většině nic jiného než prosit vlastníky o zaměstnání, což velmi dobře zná každý uchazeč o práci a především množství dnešních nezaměstnaných. Vlastníci jsou ochotni přijmout část těchto uchazečů, svých budoucích zaměstnanců, pokud a v té míře, v níž jim to umožňuje zhodnocování jejich vlastnictví. Mezi vlastníkem a zaměstnanci tak vzniká vztah nerovnosti.

Rousseau proto identifikoval soukromé vlastnictví těchto základních prostředků k životu jako vlastní příčinu nerovnosti mezi lidmi a nesvobody, což vyjádřil ve slavné větě: Člověk se rodí svobodný, ale všude je v okovech.

Psychické důsledky této vlády člověka nad člověkem popsal Hegel ve své slavné dialektice pána a raba a identifikoval je v podobě různých forem odcizení. V jejím důsledku se člověk sám sobě stává cizincem, nakolik je podstatná část jeho života, jeho tvořivá pracovní část majetkem někoho jiného, nakolik prodal vlastní svobodu v aktu, v němž přijal svou roli zaměstnance soukromého vlastníka a podřídil se jeho vůli.

V tomto aktu podřízení se vlastně stal majetkem svého pána, a přestal náležet sám sobě, ve své pracovní činnosti nepatří sobě, ale jinému. Tento pocit vlastní cizosti, ale také cizosti všech ostatních lidí a vnějšího světa je dobře popsán v románech a povídkách Franze Kafky.

Z jiného pohledu popsal psychické důsledky společenského systému založeného na ovládání člověka člověkem Erich Fromm. Ve své práci Strach ze svobody popsal za těchto podmínek vznikající charakter lidí jako sado-masochistický, zkráceně „autoritářský“. Termín sadismus má u Fromma význam nacházející potěšení z ovládání druhých, z pocitu vlastní nadřazenosti, kterou mu toto ovládání dává. Čím větší moc, tím větší slast.

Největší moc nad druhým máte, když jej můžete fyzicky mučit a zabít. Tento sadismus vzniká jako kompenzace pocitu méněcennosti, vznikajícího ve vztahu k nadřízeným. Podle Fromma může člověk přijmout své nesvobodné postavení, své podřízení druhému člověku jen tak, že sám sebe přesvědčí o své podřadnosti ve vztahu k těmto svým pánům. Pak již není utrpením a hanbou, že prodává svou svobodu, že se podřizuje jejich vůli, nedělá to, co by chtěl on sám, ale jen to, co je mu nařízeno, neboť je ve vztahu k nim skutečně méněcenný.

Toto sebeponížení mu umožňuje přijmout jeho podřízenou roli, smířit se s tím, že žije v rozporu se svou samostatnou přirozeností. Čím více obdivuje a zbožňuje jemu nadřazenou moc, čím více ponižuje sám sebe, tím lépe se smiřuje s touto nerovností. Tak vzniká rozkoš masochismu. Aby se však jeho sebevědomí zcela nezhroutilo, musí tuto stránku svého charakteru kompenzovat výše zmíněným sadismem.

Ano, vůči svým pánům jsem nic, bláto u jejich nohou, ale vůči jiným, stojícím hluboko pode mnou jsem bůh. A kdo stojí pode mnou? Sociálně méněcenní – chudí, socky, barevní a jinak odlišní od společenské normy, určené a odvozené od společenských elit.

Tento způsob myšlení je založen v samotném faktu společenské hierarchie. A především v jejím uznání, respektování ze strany ovládané většiny. To je podstatná podmínka platnosti výše uvedené analýzy. Pokud by ovládaná většina sdílela přesvědčení o nespravedlnosti a nevýhodnosti společenské hierarchie, pokud by se proti ní bouřila ve jménu vlastního osvobození, popírala by tímto i výše uvedené. Avšak k tomu by nejprve musela odvrhnout autoritářskou část svého vlastního vědomí, svého já. Což je samo opět podmíněno dalšími vlivy, jimiž se nyní nemohu zabývat.

Dokud se tedy toto nestane, je v každé společenské hierarchii, ve feudalismu více, v kapitalismu méně, zjevně ukryto tvrzení, že lidé si jsou svou přirozeností nerovni a že tato přirozená nerovnost je vlastním důvodem i ospravedlněním nerovnosti společenské. To je také vysvětlením popularity sociálně darwinistických ideologií v tomto prostředí.

Příklon k tomuto vidění světa je dán i skutečností zužujícího se profilu společenské pyramidy, kde platí, že čím vyšší postavení, tím méně místa, tím méně lidí může této úrovně dosáhnout. A tak, i když věříte v kapitalistickou ideologii zásluhovosti, tj. že v kapitalistickém smyslu slova úspěšní – mající postavení, moc a majetek – jsou jimi právě proto, že jsou schopní, vychází z toho, že schopní jsou výjimeční, že je to jen malá menšina mimořádně „nadaných“.

Ti, kteří pak nejsou úspěšní, jsou jimi proto, že se jednak dostatečně nesnaží. A nesnaží se proto, že se ani snažit nemohou, chybí jim k tomu vrozené schopnosti.

Bohužel, to není pouhá teorie, ale praxe. Tyto teoretické analýzy důsledků společenské nerovnosti, moci člověka nad člověkem jsou znovu a znovu potvrzovány společenskou praxí, v dějinách lidstva, ve věznici Abú Ghrajb i ve slavném vězeňském experimentu psychologa Zimbarda.

Podíváme-li se na dění v současné české společnosti, vidíme přijímání nezvratnosti společenské hierarchie většinovou společností i narůstání rasistických nálad. Pokud bude pokračovat ekonomická krize, a zdá se, že bude, může tato společnost „spontánně“ hledat viníky právě mezi chudými, Romy či vidět za vším židovské spiknutí.

A právě proto je jmenování Romana Jocha poradcem předsedy vlády pro lidská práva nutno považovat za symptom fašizace české společnosti. Ještě se to nestalo, ale již jsme tam začali směřovat.

A co si myslíte vy? Diskuse (8 příspěvků)

Samu_v_montmartre

Ivan Štampach - religionista, Praha 4

Úterý, 31.Srpna 2010, 09:45:7

Obávám se, že hierarchizace společnosti je součástí konzervativismu, ke kterému se Roman Joch hlásí. Obavy z fašizace české společnosti zaznívají, nelze je brát na lehkou váhu. Sám na to občas upozorňuji. Jen je třeba je u Jocha, u dalších reprezentantů tohoto politického programu, ale třeba i ve vládních stranách jemněji rozlišit. Říká-li Joch, že za jistých okolností mají gentlemani právo nastolit pravicový autoritativní režim, je to přímá cesta od konzervativismu k fašismu. Klasický fašismus je však přece trochu jiný, vždy se nám to spojuje s tím, že by měl být nacionalistický a rasistický. Italský fašismus byl nacionalistický, možná spíše imperiálně etatistický. Nacismus navíc německy nacionalistický a rasistický. Rasismus nelze Jochovi předhazovat. Českým nacionalistou také není už proto, že koneckonců není Čech.

Je třeba odlišit hierarchický nacionální (nebo etatistický) konzervativismus od fašismu v jeho původní nebo modifikované nacistické podobě. Obě tyto ideologie a oba režimy byly rovnostářské v tom smyslu, že byly plebejské. Oba režimy, nacismus více, agresivně odmítaly náročné projevy kultury, Goebbels sahal podle vlastních slov po pistoli, když slyšel slovo "kultura", díla významných spisovatelů se hromadně pálila. Režimům nešéfovali hierarchičtí vladaří čnící vysoko nad lidem, Byli to stylizovaní lidoví vůdcové, ostatně podobně jako vůdcové údajně proletářští ve své době.

Ostatně je zajímavé, jak jsou různé prvky tradičního fašismu rozloženy mezi nyní vládnoucí politické strany. ODS --> český nacionalismus uzavírající naší zemi před evropským kontextem; VV -->ještě ne zcela otevřené xenofóbní a protimenšinové výroky spojené s plebejským chlapáctvím; TOP --> přímá moc kapitálu stále méně brzděná státními institucemi.

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

na začátku to je tak vždycky Úterý, 31.Srpna 2010, 11:33:8


Prvních pár let po černém pátku 1929 (skutečná krize se začala rozbíhat až v polovině r. 1930) naslouchali nízkopříjmové a střední vrstvy všem - jen ne levici ...

Nešlo jen o nástup Hitlera po 2,5 roce toho, čemu se NA EVROPSKLÉM kontinentě dalo říkat krize.

Teprve Francie Lidové fronty byla signálem, že lidem začíná ledacos docházet. Teprve v roce 1936, který už nebyl kulminací krize, ale kulminaci ale uvědomění třídy pour soi, se jeden velmi respektovaný ekonom vyjádřil, že cílem historicko-ekonomického vývoje má být společnost, kde samo vlastnictví výrobních prostředků neponese zisk/úrok.

Socialistická tendence nabírá obrátky - světoznámý polorakouský ekonom na Moravě rozený, konzervativec a zásadní nepřítel socialismu (a například Roosevelta) věří v budoucnost nekapitalistické společnosti a v zánik kapitalismu ...

Milan Valach - Brno

Myslet systémově Úterý, 31.Srpna 2010, 17:48:22

Vážený kolego Štampachu,
Souhlasím s Vámi, ale:
1) již jsem zde několikrát psal, že Joch sám je nepodstatný. Takoví jedinci budou asi vždy. Co je na celém případu důležité, je fakt, že si vládnoucí moc vybírá právě lidi s takovými názory, to je ten podstatný posun.
2) zásadní rozdíl je v metodologii. Jak je z celého textu patrné, neodvozuji myšlenky z jiných myšlenek. Tradice, k níž se v tomto textu hlásím, domnívám se, že marxistická- materialistická, vychází z toho, že způsob života, systém vztahů mezi lidmi je tím, co vyvolává vznik určitých idejí a hodnot v naší mysli. Takový systém, jako je např. kapitalismus, pak v sobě obsahuje určitou potenci, která je aktivována v krizové situaci, tou potencí je agresivita a rasismus. V tomto kontextu je společenský vzestup lidí s názory, jaké má R. Joch, svědectvím o aktivaci tohoto potenciálu. On sám nemusí být dokonce ani zcela v souladu s tím, co se právě prostřednictvím jeho vzestupu projevuje.

Stanislav Hošek - Český těšín

Plebejství? Čtvrtek, 2.Září 2010, 12:34:55

Žádný fašismus zatím nebyl plebejský. Každý byl výlučně elitářský.

Stanislav Hošek - Český těšín

A proč rasismus? Čtvrtek, 2.Září 2010, 13:02:46

Svobodné tržní hospodářství s minimem regulací nutně vyprodukuje obrovskou majetkovou diferenciaci. Ta zákonitě pak modifikuje každou moc v nadvládu a v krizových dobách v diktaturu. Ale proč rasismus? Vždyť bohatcem je dneska stejně tak Japonec, jako Američan, Žid jako Arab, či dokonce Konžan jako Argentinec. Podhoubí rasismu nespočívá v tom, co zkráceně nazýváme „kapitalismus“. Už proto ne, že ten je produktem racia, kdežto rasismus iracionality.

Milan Valach - Brno

Není to jen teorie Pátek, 3.Září 2010, 06:33:39

Proč rasismus, je v textu vysvětleno. V USA panovala rasová diskriminace až do 60. let dvacátého století. Dlouhou dobu tam byl také populární tzv. sociální darwinismus. Obávám se, že se nyní ke své popularitě vrací.

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Pátek, 3.Září 2010, 14:59:17


"Svobodné tržní hospodářství s minimem regulací nutně vyprodukuje obrovskou majetkovou diferenciaci. "

Snad "Svobodné tržní hospodářství s nedostatkem vertikálního PŘEROZDĚLOVÁNÍ od bohatých k chudým nutně vyprodukuje obrovskou majetkovou diferenciaci."

Regulovat a dirigovat můžete na plné pecky a nerovnost můžete dopkonce zvětšovat.

Toto doufám socialisté pochopili - jestli ne, tak je bude stále provázet handicap čím dál individualističtější společnosti



Milan Valach - Brno

Fašismus vyrůstá z kapitalismu Pondělí, 6.Září 2010, 10:57:50

viz na toto téma tento výborný text: http://www.noveslovo.sk/clanok.asp?id=19298&cislo=36-37/2010

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.