Podnikatelé ve stavebnictví naříkají: vláda nám chystá kolaps

ČTK, Jakub Patočka

Podle Svazu podnikatelů ve stavebnictví hrozí kolaps českého stavebnictví a o práci mohou přijít až desítky tisíc lidí. Ekologové ovšem postoj stavařů kritizují.

Podle dnes zveřejněného odhadu pražské Hospodářské komory může přijít o práci až čtyřicet tisíc lidí z odvětví. „Neohlašujeme katastrofu, říkáme jen, jak by situace mohla dopadnout, když se nic neudělá," řekl generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miloslav Mašek.

Ministerstva postupují podle svazu ve vztahu k veřejným investicím v příkrém rozporu s programovým prohlášením vlády Petra Nečase. Místo podpory investic se uskutečňují „chaotické škrty" bez ohledu na důsledky, tvrdí stavaři.

„Nesystémový přístup je hlavně v oblasti zastavování staveb, vynucování slev, zastavení programů na zateplování budov a podpory bydlení," uvedl prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš. Stavařům vadí hlavně omezování peněz ve Státním fondu dopravní infrastruktury a ve Státním fondu rozvoje bydlení.

Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA se ale nad rétorikou Svazu podnikatelů ve stavebnictví pozastavuje: „Nikdo žádný program na zateplování nezastavil, peníze se sice blíží vyčerpání, a pravda je, že by bylo potřeba najít další a přitom by bylo kde.“

Plánované škrty státních investic dnes podrobil kritice také předseda Sekce stavebnictví a územního rozvoje Hospodářské komory hlavního města Prahy a prokurista stavební společnosti Hochtief CZ Vilém Tvrdík.

„Veřejná stavební zakázka v prvním pololetí letošního roku poklesla o téměř čtyřicet procent. Tento vývoj spolu s opatřením ministerstva dopravy v pozastavení financování výstavby silnic a železnic způsobí propuštění asi čtyřiceti tisíc zaměstnanců od stavebních firem," uvedl v tiskové zprávě.

Pro zlepšení situace v odvětví navrhuje Svaz podnikatelů ve stavebnictví rychlé přijetí novely stavebního zákona a novely zákona o posuzování vlivů staveb na životní prostředí. Představu, že občanská sdružení tato řízení zdržují, z níž podnikatelé zřejmě vycházejí, Kotecký označuje za smyšlenku.

„Ministr Bárta zastavil řadu projektů, které přitom měly všechna potřebná povolení. Hysterie, že se dálnice nestaví kvůli občanským sdružením, nemá žádnou oporu v realitě. Už roky se tady staví dálnice tak všelijak dílem proto, že jsou předražené, a dílem proto, že na ně stát nemá peníze, což spolu souvisí, ale rozhodně ne proto, že by ji bránily občanská sdružení,“ řekl Kotecký Deníku Referendum.

Miroslav Patrik z Dětí Země podotýká, že novely podle představ průmyslu ani přijmout nelze: „Byly by v rozporu s mezinárodními směrnicemi a zákony.“ Rovněž podle Patrika je největší problém stavebnictví v nedostatku zdrojů, který je ovšem reálný: „Asi není důvod, aby se celý národ skládal na stavebnictví.“

Podle Patrika je navíc problém v tom, že nejvíc křičí velké firmy, které si nakoupily drahou techniku v představě, že jim každý rok stát dá stovky miliard na koridory a dálnice. „Přitom je spočítáno, že několikanásobně více lidí lze zaměstnat při údržbě stávající sítě komunikací a železnic. Pokud by měl stát někam prostředky vkládat, pak právě sem, kde působí velké množství malých a středních firem, a ne molochy přetěžující rozpočet,“ říká předseda Dětí Země.

Svaz podnikatelů ve stavebnictví navrhuje také zprůhlednění soutěží o veřejné zakázky například zavedením státních expertíz u zakázek nad tři sta milionů korun nebo vyhlášením všeobecných podmínek pro zhotovení staveb. Podle svazu je také nutné obnovit přípravu velkých dopravních, energetických a ekologických staveb.

Produkce v českém stavebnictví v červnu podle zatím posledních čísel Českého statistického úřadu meziročně klesla o 4,7 procent po květnovém růstu o půl procenta.

Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA stavaře upozorňuje, že největší impuls jejich průmyslu by přineslo, kdyby se ČEZ připravil o osmašedesát miliard z přílepku za emisní povolenky na zateplování domů. „Ty peníze sice budou až od roku 2013, ale stát by si oproti nim mohl půjčit, a stavebnímu průmyslu tak pomoci daleko účinněji,“ uvedl Kotecký.

„Je zvláštní, že se v atmosféře úspor nechávají tyto prostředky ČEZu, aby si za ně mohl koupit třeba elektrárny v Turecku nebo sponzorovat Klausovi juniorovi gymnázium, případně něco podobně užitečného,“ poznamenává Kotecký.