Ze tří uchazečů o Evropské hlavní město kultury 2015 se do finále dostala Ostrava a Plzeň, Hradec Králové do druhého kola nepostoupil. Spolu s Českou republikou byla pro rok 2015 vybrána Belgie. Zde je již o vítězi rozhodnuto — stane se jím valonský Mons.

Jak Plzeň, tak i Ostrava musejí splnit hned několik podmínek. Jednak musejí doložit, jak přispěly k evropským kulturním dějinám, dále musejí složit účty ze svých současných kulturních aktivit přesahujících regionální kulturní a umělecký život. Očekává se také, že vítěz dokáže z nově nabyté pozice vytěžit náležitý společensko-ekonomický kapitál. To znamená, že vytvoří přitažlivý a participativní projekt, do něhož se zapojí místní obyvatelstvo a který přispěje k dlouhodobému rozvoji města. Že tuto položku nelze redukovat na občasnou organizaci místních kulturních festivalů je zřejmé.

Obě města chtějí tyto požadavky vyřešit zejména velkými stavebními investicemi. Plzeň opraví divadla, galerie nebo například historický dům na náměstí Republiky, v jehož zdech by mělo vzniknout muzeum loutek. Plánuje i přestavbu industriálního areálu bývalého pivovaru Světovar, z něhož by se mělo stát centrum umělců. Radní hodlají do všech akcí spojených s kandidaturou nainvestovat přes dvě miliardy korun.

Mezi ostravské projekty patří přeměna výstaviště na Černé louce, dále výstavba nové městské čtvrti s novou koncertní síní, městskou galerií či hudebním pavilonem. Očekávaná investice přesahující tři a půl miliardy korun má být zajištěna z rozpočtu města, z úvěru, z fondů Evropské unie, příspěvku od státu nebo od Moravskoslezského kraje.

Jak vyplývá z prvního kola výběrového řízení, klíčovým problémem ostravského projektu je nejasný rozpočet. Kritizován je i nedostačující rozpočet na městský kulturní program. Navíc byly vyjádřeny určité pochybnosti kolem plánu Černá louka, který tvoří jednu z hlavních položek na seznamu projektů. Plán je velmi ctižádostivý a vyžaduje značné finanční prostředky. Pokud jde o srovnání projektu Černá louka s jinými evropskými projekty (areály), členové výběrové komise vyjádřili pochybnosti o možnosti/vhodnosti zevšeobecňování prezentovaných závěrů, protože je dobře známo, že ne všechny podobné developerské snahy se setkaly s úspěchem. Jak se zdá, spletli si Ostravští kulturu se závody ve stavění.

Projekt Evropské město kultury byl poprvé představen v roce 1985 Radě Evropské unie. O čtrnáct let později bylo Evropské město kultury přejmenováno na Evropské hlavní město kultury. Podle nových směrnic může v letech 2005—2014 každý členský stát EU nejméně jednou hostit Evropské hlavní město kultury. Udělovaná cena přináší nejen kulturní, ale i sociální a ekonomický rozvoj, zejména díky vzrůstajícím počtům návštěvníků oceněných aglomerací.