S kompromisním návrhem, který by měl vyřešit spor o povodňovou daň mezi občanskými demokraty a TOP 09, chtějí přijít Věci veřejné. Místo jednotné stokorunové sazby pro všechny zaměstnance navrhují výši poplatku rozdělit podle výše příjmů na padesát, sto a sto padesát korun, tedy jakési progresivní zdanění v malém. Uvedlo to dnešní Právo s odvoláním na zdroj z Věcí Veřejných.

„Věci veřejné chtějí představit návrh, který by zohlednil výši příjmů jednotlivých daňových poplatníků. Na poradě stranických ministrů padl návrh, že by to například mohlo být odstupňováno sazbou od padesáti do sto padesáti korun," řekl Právu zdroj, který si nepřál být jmenován.

Poslanec Věcí veřejných Viktor Paggio listu potvrdil, že se ve straně o kompromisním návrhu hovoří. Podle něj se jednotná stokorunová sazba nelíbí ani jeho spolustraníkům. „Není správné dávat plošnou daň na hlavu a myslím si, že tento názor sdílejí i moji kolegové," řekl Právu Paggio.

Ministerstvo financí předkládá plán na získání peněz na budoucí protipovodňová opatření a na odstraňování škod po záplavách snížením slev u daně z příjmu fyzických osob v návrhu zákona o dani z příjmu. Plán je obsažen i v návrhu rozpočtu na příští rok.

Ministr financí Miroslav Kalousek tak chce od roku 2011 snížit dvě slevy u daně z příjmů fyzických osob, čímž má získat státní rozpočet více než pět miliard korun. Daňové zvýhodnění na vyživované dítě by kleslo o 240 korun ročně, o stokorunu měsíčně chce Kalousek snížit základní slevu na každého poplatníka.

Vybrané peníze by směřovaly do zvláštní položky v rozpočtu, ze které by byly hrazeny náklady na protipovodňová opatření a na odstraňování škod po záplavách. Premiér Petr Nečas nicméně v neděli uvedl, že o návrhu se bude diskutovat a že k němu má řadu výhrad. Poukázal přitom na předvolební slib nezvyšovat přímé daně.

Kalousek to vzápětí označil za naprosto nepřijatelnou koaliční praxi a porušení dohody. I ministr práce a sociálních věcí se podivoval v rozhovoru pro Deník Referendum nad úhybným manévrem premiéra Nečase. Drábek uvedl, že změně postoje Petra Nečase nerozumí.

„Zavedení povodňové daně byl výstup koaličního jednání, na kterém se všechny zúčastněné strany dohodly. Nechápu, proč po čtrnácti dnech premiér Nečas ustupuje ze svého původního stanoviska. Asi doporučím předsedovi a prvnímu místopředsedovi TOP 09, aby všechny koaliční dohody a výstupy z koaličních jednání byly stvrzeny podpisy zúčastněných,“ řekl Drábek Deníku Referendum.

Tato malá rozepře koaličních stran o zavedení povodňové daně může podle politologa Jiřího Pehe signalizovat budoucí rozmíšky uvnitř vládní koalice.

„Vládní koalici tvoří dvě nové partaje, které se teprve musí etablovat v politickém spektru. K tomu, aby se staly stabilními prvky českého politického systému, budou muset své pozice obhájit alespoň ještě ve dvou příštích volbách. Proto se snaží vůči sobě vymezovat,“ myslí si Jiří Pehe.

Podle politologa tyto kontroverze uvnitř koalice budou pokračovat, neboť vládu netvoří jedna dominantní a dvě malé strany, nýbrž tři středně velké partaje. „Ve vládě není strana, jejíž pozice by jí umožňovala si takzvaně dupnout a prosadit silou svůj záměr navzdory zbylým partnerům,“ uvedl pro Deník Referendum Jiří Pehe.

„Například u Věcí veřejných může v případě podzimních prohraných voleb vypuknout panika a to samé se týká i občanských demokratů. Pokud občanští demokraté s TOP 09 na podzim výrazně prohrají, pozice Petra Nečase bude uvnitř ODS značně zpochybněna, což může mít vliv na koaliční vládnutí,“ upozorňuje Jiří Pehe.

Podle něho jsou právě tyto úvahy vztahující se k podzimním volbám příčinou rozepře o zavedení povodňové daně. Každá ze stran se totiž snaží zachovat svou tvář před voliči, případně je přetáhnout na svou stranu, neboť minimálně v případě ODS a TOP 09 usilují o stejné voliče.