Výročí srpnové invaze s gesty, ale bez reflexe

Rok 1968 nám připomíná, že vznik kapitalismu po roce 1989 u nás nebyl samozřejmostí, míní Jaroslav Šabata. Česká politická elita ale kladením věnců dělá vše pro to, aby se na jinou možnost roku 1968 zapomnělo.

(jp)

21.08.2010 14:47

Aktualizováno: 16:25


Spoluautor: ČTK

359643_mediafax_david_polivka

Myslí pán Vaculíka, Klímu, Šabatu, Šimečku, nebo ministra Bessera, kerý dnes před rozhlasem také vystupoval? Foto David Polívka, Mediafax

Česká republika si dnes připomíná 42. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy na území tehdejšího Československa. Přepad Československa stál na počátku konce jednoho z nejzajímavějších pokusů o vytvoření společenské alternativy k tržnímu kapitalismu a státnímu socialismu ve dvacátém století.

Připomínky výročí se nesou jako obvykle v duchu oficiálních gest, ale bez reflexe a diskuse o tom, v čem spočívala podstata tehdejšího snažení. „Přitom konkrétní politické snažení demokratů roku 1968 zvlášť v kontrastu s ideologií současné vlády je aktuálnější snad víc než kdy dřív,“ říká jeden z reprezentantů radikálně demokratického proudu v tehdejší KSČ Jaroslav Šabata.

Vzpomíná se na pietním aktu u Českého rozhlasu a také na Václavském náměstí v Praze. Dopolední akce u rozhlasu se podle zprávy ČTK účastnili například předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS), ministr kultury Jiří Besser (TOP 09) a další osobnosti politické scény i zástupci rádia a pamětníci.

Vzpomíná se na pohnuté události, které přinesly i oběti na životech. Někteří lidé padli při střetu okupantů a neozbrojených demonstrantů právě u Českého rozhlasu. V Liberci vysadili devět lip, které připomínají devět libereckých obětí vpádu okupantů.

Odpoledne se na Václavském náměstí koná koncert, který rovněž připomene 21. srpen 1968, kdy československé hranice překročilo pět vojsk zemí Varšavské smlouvy.

Na území státu vpadli vojáci ze Sovětského svazu, Maďarska, Bulharska, Polska a bývalé NDR bez vědomí československých státních orgánů. V prvním sledu vstoupilo na území ČSSR zhruba sto tisíc vojáků, 2 300 tanků a 700 letadel.

Postupně se okupační vojsko rozrostlo až na 750 tisíc vojáků. Invaze armád Varšavské smlouvy se stala počátkem konce reformního pokusu roku 1968. Ještě ovšem po celý další rok se vedl politický a občanský zápas o charakter buducí politiky.

Ten definitvně skočnil symbolicky o rok později, kdy na první výročí vpádu vojsk už demonstranty rozháněly československé pořádkové síly na základě zákona, pod nímž se skvěl i podpis ikony reformního hnutí Alexandra Dubčeka. V Československu poté začalo dlouhé normalizační období, které ukončil až převrat v listopadu 1989.

Vpodvečer organizátoři plánují položit květiny u pomníku studentů Jana Palacha a Jana Zajíce, kteří se počátkem roku 1969 na protest proti okupaci a ve snaze zvrátit zastavení reforem upálili.

Jaroslav Šabata v rozhovoru pro Deník Referendum podotýká: „Je škoda, že se zůstane ve veřejném prostoru jen u gest. Dnes jsme svědky mohutného pokusu rok 1968 a vše, co následovalo po něm, radikálně dezinterpretovat, protože představuje vůči dnešní politice alternativu, a to i po ekonomické stránce, což se ještě i v roce 1989 dobře vědělo. Vznik kapitalismu u nás nebyl samozřejmostí.“


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.