Cesty a země

Tomáš Tožička

Léto a dovolené jsou časem, kdy bereme do rukou mapy častěji než jindy. Mapy, které nás mohou někam dovést, nás však mohou také pěkně zmást.

Kolem roku 1569 vytvořil vlámský kartograf Gerardus Mercator mapu světa, která vyřešila problémy mořeplavců. Podle jeho mapy se totiž s použitím kompasu dá doplout, a dnes i doletět, na místo, které si na mapě vybereme. Bohužel však dochází ke zkreslení velikostí zemí s rostoucí zeměpisnou šířkou.

Po dlouhá léta byly tyto mapy používány v nejrůznějších úpravách i pro školství. Tím se však vytvářel v mnoha lidech poněkud zkreslený obraz světa, kdy se země kolem rovníku zdály být menší než země od rovníku více vzdálené. V dobách kolonialismu či studené války pak mohl v myslích lidí vznikat dojem, že země severu jsou vlastně větší, a proto mají právo hrát větší roli. V dobách dnešních globálních problémů s chudobou, pandemiemi, s ničením přírody, což se týká především zemí jihu, neumožňují mapy vycházející z Mercatorovy projekce uvědomit si, o jaká obrovská postižená území se jedná. Používání Mercatorovy mapy je také zcela běžné v médiích, což celou problematiku jen dále prohlubuje.

V roce 1974 představil Dr. Arno Peters novou projekci.

Jeho nová mapa světa ukazuje země a kontinenty ve vzájemných poměrech, které odpovídají jejich skutečným velikostem. Tato mapa se velmi rychle rozšířila mezi humanitárními organizacemi, církvemi i na školách v západní Evropě. Na Petersově mapě světa můžeme dobře srovnávat velikosti jednotlivých zemí a kontinentů, nikomu bych ji však nedoporučil na cestu kolem světa, protože k tomu, na rozdíl od geniální navigační mapy Mercatorovy, není určena. Petersova projekce dává jasnější přehled o světě, v němž žijeme, a spravedlivěji ukazuje všechny země, aniž by stranila chudým, bohatým či mocným.

Problém zkresleného vidění světa a podceňování některých jeho částí je spojen také s používáním atlasů, kde se pro různé země a různé části světa používají různá měřítka, aniž by bylo jasné, podle jakého klíče se tak děje. Přitom ke změnám měřítek dochází často i na sousedních stranách a na uvedenou změnu měřítka nic neupozorňuje.

Nejlepší mapou světa je samozřejmě globus, který se však využívá ve školách jen málo. Dnes je možné používat nejrůznější papírové vystřihovací globy, které je možno v omezené míře také stáhnout z internetu.

Je škoda, že Petersovy mapy, vystřihovací globy a další vyučovací pomůcky zaměřené na vyšší objektivitu ve vidění světa chybí na našem trhu, a rodiny, školy ani média je nemohou využívat.

Reálné a vizuální poměry velikosti zemí a kontinentů v Mercatorově projekci

Grónsko a Čína

Grónsko se rozkládá na 2 mil. km2.

Čína má rozlohu 9,6 mil. km2.

Srovnání Afriky a bývalého Sovětského svazu

Bývalý Sovětský svaz měl rozlohu 22,5 mil. km2.

Afrika má rozlohu 30,3 mil. km2.

Evropa ve srovnání s Jižní Amerikou

Evropa se rozkládá na 9,8 km2.

Jižní Amerika se rozkládá na 17,9 km2.

Porovnání Jihu a Severu

Země severu mají rozlohu 49 mil. km2.

Země jihu mají rozlohu 100 mil. km2.