Krumlováci zatím triumfují, epopej se stěhovat nebude
ČTKV Moravském Krumlově včera proběhla další demonstrace proti stěhování Slovanské epopeje Alfonse Muchy. Protestu se zúčastnilo tisíc lidí. Přesun epopeje do Prahy měl začít dnes, ale radnice ho dočasně znemožnila.
Slovanská epopej se zatím z Moravského Krumlova do Prahy stěhovat nebude. Radnice v Moravském Krumlově dnes na základě požadavku Muchovy rodiny dočasně zakázala manipulaci s tímto slavným dílem malíře Alfonse Muchy. ČTK to řekl krumlovský starosta Jaroslav Mokrý (ODS). Zákaz platí až do vyřešení právních nejasností spojených s darovací smlouvou z roku 1913, kterou Mucha epopej Praze daroval. Stěhování epopeje mělo začít dnes kolem poledne.
Muchova rodina tvrdí, že darovací smlouva není právně účinná. Praha podle ní měla na výslovnou žádost slavného malíře postavit pro epopej výstavní pavilon, což ale dosud neučinila. Tím prý nenaplnila základní podmínky spojené s darovací smlouvou.
Proto je podle potomků Muchy nutné, aby nyní padlo rozhodnutí o tom, kdo je majitelem slavného díla tvořeného dvaceti obrazy.
Epopej je vystavena v Rytířském sále krumlovského zámku. Muchovi potomci se v neděli obrátili na nejbližší správní orgán, jímž je radnice v Moravském Krumlově, aby manipulaci s dílem do vyřešení nejasností zakázal.
Včerejší demonstrace občanů Moravského Krumlova proti stěhování Slovanské epopeje tak slavila úspěch. Odpůrci záměru se sešli na náměstí, odkud vyrazili k zámku. V zámecké zahradě pak sledovali veřejná vystoupení.
V průvodu šlo přibližně šest set lidí, na zámecké zahradě jich veřejným vystoupením přihlíželo zhruba tisíc. Proti stěhování epopeje se vyjádřili moravskokrumlovský starosta Jaroslav Mokrý (ODS), poslanec a starosta nedalekých Ivančic Vojtěch Adam (KSČM) i bývalý hejtman Stanislav Juránek (KDU-ČSL). V zahradě lidé také podepisovali petici.
Setkání zorganizovali studenti rozhodnutí stěhování epopeje zabránit. Podobnou naději vyjádřili i zúčastnění politici.
„Stále více významných lidí se vyjadřuje v tom smyslu, že stěhování je nesmyslné. Možná, že na to přijde i vedení Prahy a od přesunu upustí,“ řekl ČTK jeden z pořadatelů Vojtěch Jelínek. Podle studentů chce současné pražské vedení přesunem získat levné body před blížícími se komunálními volbami.
Starosta Mokrý už včera uvedl, že je ve hře předběžné opatření, které by mohl vydat nejbližší správní úřad a tím je ten krumlovský. Pokud rodina nebo její právní zástupce požádá o určení vlastnictví, může úřad vydat předběžné opatření, jímž by manipulaci s majetkem zablokoval.
Tak se i stalo, a restaurátoři Galerie hlavního města Prahy, kteří měli dnes přijet plátna balit, cestují do Moravského Krumlova zbytečně.
V opačném scénáři se počítalo s tím, že restaurátoři by plátna balili a odváželi do Prahy po pěti. Svinutí a odvoz každé pětice by zabral deset dní.
Cyklus dvaceti rozměrných pláten s náměty ze slovanské historie se na moravskokrumlovský zámek dostal po druhé světové válce ve špatném stavu, na zámku ho zrestaurovali a vystavili. Praha považuje epopej za své vlastnictví. Kritici přesunutí pláten však od začítku upozorňují, že podle malířovy závěti mělo město pro Muchova plátna postavit nový pavilon a že se tak nestalo. Galerie hlavního města Prahy je chce vystavit ve dvoraně Veletržního paláce. Podle kritiků je prostor nevhodný. Stěhování se u soudu už dvakrát pokusila neúspěšně zvrátit Muchova rodina.
Chystaný odvoz epopeje a dění kolem ní vzbudil nebývalý zájem o její prohlídky v Krumlově. I včera se před pokladnou tísnili lidé. I když průvodci prodloužili prohlídkové časy, část lidí přesto museli odmítat.
Je zřejmé, že v Praze o Slovanskou epopej ve skutečnosti nikdo nestojí. Velkou roli tu sehráli i někteří kunsthistorici, kteří ovlivňují veřejné mínění. Je pravda, že Slovanská epopej vznikla v době, kdy se moderní umění radikálně změnilo. To však nic nemění na faktu, že je to velké dílo velkého českého/moravského malíře, jednoho z mála, který je ve světě znám. Slovanská epopej by měla být trvale vystavena v kontexu celého Muchova díla. Dovedu si představit, že v objektu, v němž by bylo jakési opravdové Muchovo muzeum, by byla i velká knihovna věnovaná problematice secese a že by tu byly i výstavy, na nichž by jistě rádi participovali jak Rakušané, tak Maďaři a Poláci. Jde vlastně jen o ten objekt. A ten má, i když nevlastní, Moravský Krumlov, který se obětavě a s láskou o Slovanskou epopej léta staral. Zakopaný pes je samozřejmě ve vlastníkovi objektu, kterým je (jak jinak) Incheba. Získala jej za pár šupů a teď jej nechává chátrat. A co s Inchebou? Existují vůbec nějaké možnosti, jak donutit takovéhle majitele, aby se buď o objekt starali nebo jej za symbolický peníz prodali obci?