Vzpoura otroků

Chudí a nemajetní lidé, kteří neprofitují ze současného systému, by měli pomýšlet na to, jak přesvědčit mocenské elity, aby začaly hájit jejich zájmy.

Foto_klima

Vít Klíma

14.07.2010 08:00

Angličané rozlišují dvojí právo: „Law in Books“ a „Law in Action“. Volně přeloženo „právo v knihách“ a „právo v realitě“. Podle psaného práva – Ústavy ČR – by měl v Čechách vládnout lid, ale ve skutečnosti neznám nikoho, kdo by si to myslel. Hezky tento rozpor vystihuje slovní hříčka: „Vlastní ČEZ vláda, nebo naopak ČEZ vlastní vládu?“ Obávám se, že ČEZ vlastní obé – českou vládu i český lid. Vláda tak zastupuje více zájmy ČEZ a dalších kapitálově silných společností než zájmy vlastního lidu.

„Chudý lid“ má trojnásobnou smůlu: zaprvé, nemá na miliónové příspěvky stranám před volbami, za druhé, neodvádí stranám „desátky“ ze státních a obecných zakázek a za třetí, politici a strany od něj dostanou zaplaceno, i když konají v jeho neprospěch. Absurdní otázka: neměl by chudý lid také konečně začít svoji vládu také uplácet a přeplácet bohaté, aby hájila jeho zájmy?

Jak by taková vláda, v zájmu lidu, řešila veřejný dluh?
Všichni, kdož státní dluh svými podvody zavinili, by byli souzeni a jejich majetek propadl státu, který by z jeho výnosu uhradil část dluhu.

Česká vláda by svolala hlavní věřitele a začala s nimi jednat o restrukturalizaci dluhu. Je to obdobná situace, jako bychom neměli na splátky hypotéky a začali jednat s bankou o změkčení podmínek jeho splácení. Dohoda s hlavními věřiteli se, až na výjimky, vždy najde, a tak by dopady splátek veřejného dluhu na chudý lid nemusely být zdaleka tak drastické, jak je plánuje Nečasova vláda.

Vláda by svolala zástupce podnikatelů, odborů, vědce, zástupce vysokých škol a začala by s nimi vést debatu, slovy Milana Zeleného, jak „upéct větší koláč než rozdělovat čím dál tím menší“. Nebo jinak: zatím nevidím český výrobek, na nějž by zákazníci po celém světě od půlnoci tvořili fronty, aby si jej mohli koupit, jako je tomu např. u výrobků firmy Apple. Pokud by ČR soubor takovýchto výrobků měla, státní pokladna by se rychle naplňovala a dluh by se rychle a bezbolestně nejen uhradil, ale vznikl by i přebytek. Jde o to, takovéto typy výrobků identifikovat a následně se zaměřit na jejich výrobu. Pak by mělo ekonomický smysl si i utáhnout opasky.

Návrat otroctví
Vyhovuje-li něco bohatým, pak je to právě existence veřejného dluhu, protože dlužníka lze k lecčemus ekonomicky donutit, přijetím špatně placené práce počínaje, omezením jeho sociálních výhod a práv konče. Pokud bych se měl tento stav pokusit pojmenovat, volil bych asi termín finanční otroctví.

Otrok je svému pánu užitečný jen tehdy, kdy je mladý, zdravý a schopný pracovat. Naopak, otrok je ztrátový, když je starý, nemocný a práce neschopný. Moderní otrokář má dvě možnosti: zapojit se do solidárního systému a ze svých zisků otrokovi připlatit na zdravotní péči, důchod a vzdělání, nebo solidární systém odstranit a převést všechny platby na otroka a ještě si přitom „namastit kapsu“.

Namastit si kapsu na otrocích lze nejméně pěti způsoby:

  1. zavedeme-li půjčky na vzdělání, pak banky si naúčtují nejen poplatky, ale i úroky z půjčky. Navíc nejde jen o studenta, ale i o jeho rodinu, která mu bude muset dělat ručitele;
  2. pokud budou otroci se zákona nuceni se připojistit na zdravotní péči, pak tyto fondy též budou muset spravovat banky;
  3. pokud budou otroci nuceni spořit si na stáří v penzijních fondech, pak je budou spravovat penzijní fondy bank. Banky tak získají další finanční otroky, a to již od mládí, dokonce bych řekl, že celou armádu;
  4. vzhledem k dluhům roste počet otroků, kteří jsou ochotní pracovat za nižší mzdu a v horších podmínkách. Otrokáři, díky mzdovým úsporám, tak mohou dále navyšovat svůj zisk;
  5. bohatí mohou na státním dluhu vydělat i tak, že budou kupovat státní dluhopisy. Lobby zatupující bohaté firmy i jednotlivce dosadí své zástupce ze stran bank, zdravotních pojišťoven a penzijních fondů do NERV a Bezděkovy komise, abych jmenoval ty neznámější, které podle hesla „koho chleba jíš, toho píseň zpívej“ navrhnou škrty vůči chudým a postupné převedení školství, zdravotnictví a důchodového systému do soukromých, tedy svých rukou. Jinak řečeno, vláda tak dopomůže bohatým k miliardovým příjmům a navíc jim ještě zaplatí velice slušné úroky z dluhopisů.

Vzpoura otroků
Bohatí by museli „spadnout z višně“, aby podstatně snižovali veřejný dluh. Výše popsaný systém pro ně prostě „nemá chybu“. A co na to otroci? Už od starého Egypta, přes starý Řím, až po novodobé čínské otroky víme, že jedinou jejich možností odporu je vzpoura. Jakou bude mít vzpoura otroků v české kotlině podobu, se zatím neodvažuji odhadnout. Nicméně dříve či později určitě přijde….

A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Jiri_guth_hlava_sm

Jiří Guth - ekolog, Borovany

Co do pokladny Středa, 14.Července 2010, 11:29:47

Vůbec nechci polemizovat s jádrem příspěvku (mimochodem, myslím si, že vzpoura otroků v české kotlině přijde spíš později než dříve). Jen se obávám, že formulace "Pokud by ČR soubor takovýchto výrobků měla, státní pokladna by se rychle naplňovala..." je příliš zkratkovitá. Copak při výrobě dobře prodejného zboží není možná "daňová optimalizace"? Každopádně v té úvaze vidím další argument proti privatizaci Budvaru :-).

2009_09_19_5372

Bohumír Molnár - Československo

Čtvrtek, 15.Července 2010, 01:40:46

O rozdílu mezi právem psaným a reálným jsme se u nás učili již kdysi dávno. Prý to byl tehdy socialismus nebo co

Ten článek je ale fakt dobrý

A tak si jen dovolím upřesnit termín vzpoury otroků v Čechách. Bude to zhruba rok poté, co začnou vítězit otroci v okolních zemích

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.