Slovenský prezident Ivan Gašparovič vyhověl signatářům šetibodové petice, iniciované před volbami novou pravicovou stranou Svoboda a Solidarita, a vypsal celonárodní referendum. V České republice zákon, který by něco podobného umožnil, doposud chybí.
Na Slovensku se 18. září uskuteční referendum o snížení počtu poslanců parlamentu, omezení jejich imunity a o zrušení poplatků za veřejnoprávní televizi a rozhlas. Termín hlasování oznámil ve středu prezident Ivan Gašparovič. Učinil tak na základě petice nastupující vládní strany Svoboda a Solidarita (SaS), která získala dostatečný počet více než 350 tisíc podpisů.
Občané se budou v referendu vyjadřovat k šesti tématům: omezení poslanecké imunity, snížení počtu poslanců parlamentu z nynějších sto padesáti na sto, zrušení koncesionářských poplatků za veřejnoprávní televizi a rozhlas, stanovení finančního limitu na nákup služebních aut pro ministerstva a úřady, zavedení voleb do parlamentu země a parlamentu EU po internetu a také k návrhu odebrat veřejným činitelům právo na povinné zveřejnění jejich reakce na informace v médiích.
Některá média upozorňují, že vypsání referenda prakticky ztratilo na významu, protože část jeho témat se mezitím již dostala do programu nastupující koalice pravého středu. Iniciátoři ze SaS totiž původně chtěli dosáhnout toho, aby hlava státu referendum vypsala na den parlamentních voleb, které byly 12. června.
Dosavadní vláda Roberta Fica ve středu schválila podle očekávání svoji demisi. Prezidentovi ji má Fico oficiálně předat po čtvrteční ustavující schůzi nového parlamentu, což je předpokladem pro následné jmenování nového kabinetu v čele s Ivetou Radičovou.
K čemu referendum?
Pravidla referend stanoví na Slovensku obecný zákon. V České republice institut obecného referenda dosud zaveden není a pro jediný konaný plebiscit ke vstupu do EU musel být přijat zákon platný jen pro tento případ. Na Slovensku je referendum platné, když se ho zúčastní více než polovina oprávněných voličů, a je závazné, pokud položenou otázku nebo otázky podpořila většina hlasujících. Návrhy, které byly potvrzeny v referendu, musí Národní rada přijmout na úrovni zákona.
Předmětem plebiscitu nesmějí být otázky o základních právech a svobodách, daních, odvodech či státním rozpočtu. Pokud by otázky pro referendum nesplňovaly požadavky ústavy, může hlava státu jeho vypsání odmítnout. Pokud by měl prezident pochybnosti, může se obrátit na ústavní soud, který posoudí, zda jsou otázky v souladu s ústavou nebo ústavním zákonem.
Od vzniku samostatného Slovenska se v zemi konalo již šest referend, jen jedno — o vstupu země do Evropské unie — ale bylo platné.