Margo Guryan — Sun

Tato křehká slečna studovala klasický a jazzový klavír a kompozici a obdivovala Billa Evanse a Milese Davise. Klíčovou skladbou se pro ni stala God Only Knows od Beach Boys, která jí vnukla diametrálně odlišný pohled na hudbu. „Říkala jsem si, že je to úžasné. Koupila jsem si tu nahrávku a přehrála si ji asi milionkrát. Potom jsem si sedla a napsala Think of Rain.“ Přiklonila se tedy od jazzu blíže k snovému popu a skládala hudbu pro jiné interprety.

Přesto ale v roce 1968 vydala album, tenkrát naprosto bez ambicí a pojmenovala ho podle jedné ze skladeb, Take a Picture. Mísí se na něm jazzové prvky, skladby jsou sice vrstvené a často mají na popové hity spletité struktury, přesto plynou přirozeně, nenuceně a líně jako velká řeka. Možná to je důvod, proč album postupem času vyniká mezi obdobnými dobovými nahrávkami.

Take a Picture tehdy pozornost nezaznamenalo, prodávalo se ve výprodeji za devětatřicet centů. V současnosti je ale hledanou raritou, kterou poslouchají hvězdy jako Beck a která se na e-bayi draží za téměř dvě stě dolarů. Skladbu Sun žene kupředu basová linka a zavadí o ní množství nástrojů a zvuků, letní atmosféru jí dodává zejména Margyn charakteristický prodyšný vokál, který se vznáší jako chmýří pampelišky.

http://www.youtube.com/watch?v=IANNYLrPNaM

Dylan Mondegreen — Girl in Grass

Norský pop folkař Børge Sildnes si jednou řekl, že bude mít jednočlennou kapelu (se kterou mu ale stejně pomáhají kamarádi). Protože mu nejspíš ale jeho pravé jméno připadalo málo tajemné a sexy, nahradil ho anglickým jménem napůl tuláka, napůl hezouna — Dylanem Mondegreenem.

Své první album While I Walk You Home, ze kterého píseň pochází, nahrával v přístavu v hausbótu a sám tvrdí, že skladby na něm skládal s úmyslem, aby zněly jako „první teplý závan vzduchu v prvním letním dni“. Takže obsahově se Dylan drží odlehčených témat jako narozeniny, stoupání vína do hlavy ve vlahých večerech a oblíbené tričko, kterým můžete přivítat léto, jak to zpívá v Girl in Grass.

Až půjdete na výlet do přírody, nezapomeňte si tohle album zabalit spolu s oplatkou a sendvičem. Ovšem pokud vyrazíte až v září, stihnete vydání jeho druhé desky s názvem The World Spins On s racky na přebalu, z níž si zatím můžete poslechnout titulní singl.

http://www.youtube.com/watch?v=O1tEC6WVwtY

Kings of Convenience — Misread

Další kytarové písničky, které se svezly na závanu teplého vzduchu z chladné Skandinávie. Tito dva nerdi se potkali v deseti letech na olympiádě ze zeměpisu a zjistili, že je spojuje více, než jen pro nás exotické písmeno Ø v jejich příjmeních. Erlend Øye and Eirik Glambek Bøe spolu o šest let později začali hrát v kapele, debut vydali až v roce 2001 a okolí se hned jalo je přirovnávat k Simonovi s Garfunkelem.

Kings of Convenience jsou ale intimnější a subtilnější a jejich vlídné hlasy si s americkým soundem nezadají. Erlend kromě Kings of Convenience ještě vydal v roce 2003 sólové album Unrest a také založil v Berlíně elektropopovou kapelu The Whitest Boy Alive, která má na triku dvě alba. Píseň Misread je z jejich neznámější desky Riot on an Empty Street z roku 2004 a má náladu prolenošeného odpoledne v parku.

http://www.youtube.com/watch?v=B0DjMtqEJJM

Animal Collective — Summertime Clothes

Zralá americká indie/ experimental/ psychedelic/ pop/ jupí parta původem z Baltimoru bude na letošním Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech prezentovat premiéru jejich audiovizuálního díla. Jmenuje se ODDSAC, premiéru mělo na festivalu Sundance a režijně se na něm podílel Danny Perez. Pro silnou a charakteristickou vizuální stránku, projevující se zejména v barevných videoklipech, ale prosakující i do živých vystoupení, jsou čtyřka Avey Tare, Panda Bear, Geologist a Deakin pověstní. Nebojí se živočišnosti a bezprostřednosti a radost z hudby jde ruku v ruce s radostí z barev, tvarů a nápadů. V případě videoklipu tohoto lovesongu přidejme i radost z pohybu!

http://www.youtube.com/watch?v=GxhaRgJUMl8

The Drums — Surfing

Skočná hitovka, kterou si budete pohvizdovat dřív, než řeknete „surf“, vyšla jako singl již v únoru a způsobila kolem The Drums celkem hlasitý bzukot. V zimě se stala slunečnou záchranou v šedivých dnech a držela nad vodou s příslibem oblevy, cachtání ve vodě a rozmarných radovánek. Letošní debutové eponymní album jen potvrdilo očekávání a celé se leskne plážovým popem šedesátých a osmdesátých let. Do této skladby nepatří ani náznak rozhořčení, smutku nebo nostalgie. Nejlíp si ji užijete v neoprenu s prknem v ruce nebo na pouti s cukrovou vatou a limonádou. Jen pozor, abyste nebyli z videoklipu moc zadýchaní.

http://www.youtube.com/watch?v=CeZbbx5SPTs

Vampire Weekend — Holiday

Synové úspěšných rodičů s naškrobenými límečky a lehkým úsměvem vtištěným do tváře, co studují literaturu a fascinovaně si prohlížejí atlas světa — tedy Vampire Weekend — v čele s Ezrou Koenigem, letos vydali druhou desku Contra. Stále se na ní, stejně jako na debutu, inspirují vlivy Afriky a Karibiku (což je dnes velice in, ale když s tím přišli před dvěma lety, lidé nechápavě kroutili hlavami).

Kromě toho, že díky dobrému zázemí jsou jednou z mála spokojených kapel, které ze svých výhod čerpají, jsou zároveň talentovanými a schopnými hudebníky s dobrým smyslem pro kombinaci aranžmá a chytlavé melodie. Všechny tropické vlivy dálav suverénně a s nadhledem mixují do zápaďáckého popu. Výsledný drink je něco jako Cuba Libre — tedy pravý kubánský rum smíchaný s Coca Colou, který chutná skvěle a báječně osvěží v horkých letních dnech.

http://www.youtube.com/watch?v=vraoiVCDdaM