Barmská exilová média se připravují na nadcházející volby, první po devatenácti letech

Exilové sdělovací prostředky se pokusí dohlížet na průběh voleb, které se v příštím roce mají konat ve vojenskou juntou spravované Barmě.

(sea)

17.12.2009 18:00

3bfc97753b

Redaktoři exilového časopisu Irrawaddy se pod vedením šéfredaktora Kyawa Zwa Moeho připravují na barmské volby. Foto Kristof Clerix

Barmská exilová média se připravují na volby, které se v zemi mají konat v příštím roce. V minulých volbách před devatenácti lety zvítězila opozice, barmská junta však výsledky odmítla uznat. Na průběh voleb v roce 2010 budou dohlížet exiloví novináři, jejichž počet se za poslední dvě dekády rychle rozrostl, píše pro agenturu IPS Marwaan Macan-Markar.

„Při přípravě na poslední volby v roce 1990 barmská média nesměla pokrývat politické dění a exilová média tehdy neexistovala,“ uvedl Kyaw Zwa Moe, šéfredaktor časopisu Irrawaddy, který vydávají barmští novináři žijící v Thajsku. „Za nezávislé informace o volbách barmským médiím stále hrozí nebezpečí. Exilové sdělovací prostředky proto budou hrát důležitou úlohu,“ sdělil. Redaktoři Irrawaddy připravují zvláštní seriál nazvaný „Volební hlídka“, ve kterém budou před hlasováním, v jeho průběhu i po něm informovat o rozličných aspektech voleb.

Barmská junta národní hlasování označila za součást svého programu na vytvoření „ukázněné vzkvétající demokracie“.

„Je třeba sledovat každý krok těchto voleb," řekl politický aktivista Moe Zaw Oo. Dohled nad transparentností lidového hlasování však komplikuje skutečnost, že nezávislá média volby nebudou moci pokrývat přímo z Barmy. Exilové sdělovací prostředky proto usilovně pracují na zprávách, ve kterých zjišťují, do jaké míry budou nadcházející volby vypsané represivním režimem v Barmě svobodné a spravedlivé.

Obavy o demokratický průběh voleb panují i proto, že po minulých volbách barmský režim zamítnul vládu vítězné Národní ligy za demokracii, již vede disidentka Aun Schan Su Ťijová, třebaže v Národním shromáždění získala více než tři čtvrtiny křesel.

Neochota barmské junty předat moc civilním činitelům se odráží i v ústavě, podle které má armáda právo kdykoliv „v případě nouze“ provést státní převrat. Civilního vůdce Barma neměla od vojenského puče v roce 1962.

Aby se volby v příštím roce vůbec mohly konat, musí je barmští vojenští vůdci teprve uzákonit.


Další informace:

IPS Burma: Exiled Media Brace for 2010 Election
Challenge


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.