Rumunsko připravuje novou obrannou strategii, která pokládá média vedle terorismu, korupce nebo organizovaného zločinu za bezpečnostní riziko pro stát. Dokument, který přijala Rumunská nejvyšší rada obrany (CSAT), se stal terčem domácí i mezinárodní kritiky. Občanské sdružení Organizace pro média v jižní a východní Evropě (SEEMO) se sídlem ve Vídni ji označilo za hrozbu pro svobodu projevu.

Obranná strategie mimo jiné upozorňuje, že média mohou pomocí řízených tiskových kampaní cíleně šířit falešné informace o činnosti státní správy, a tím ohrozit rumunskou bezpečnost. Vypracování dokumentu inicioval rumunský prezident Traian Basescu, uvedla na svém webu SEEMO, která působí jako pobočka Mezinárodního tiskového institutu (IPI).

Obranná strategie, která byla před týdnem předložena k posouzení parlamentu, vyvolala v Rumunsku rozporuplné reakce. Místní novináři ji označili za ránu pro svobodu médií v demokratické zemi. Kriticky se k ní vyjádřily také nejrůznější mezinárodní novinářské organizace.

„Je velmi alarmující, že prezident Rumunska, členské země Evropské unie stojí za strategií, která přináší místo obrany svobody projevu a demokracie obvinění proti médiím," uvedl generální tajemník SEEMO Oliver Vujović.

Dodal, že více znepokojující je fakt, že ji přijala CSAT. V radě obrany zasedá prezident, ministr obrany, šéfové tajných služeb a další vysoce postavení státní činitelé. Určuje mimo jiné bezpečnostní priority země a způsoby obrany.

V demokratické společnosti hrají podle Vujoviče média důležitou roli tím, že informují o věcech ve veřejném zájmu. Strategie tak prý ohrožuje svobodu projevu a kritické zpravodajství. SEEMO proto odsuzuje označení médií za bezpečnostní hrozbu pro Rumunsko. Organizace rovněž vyzvala parlament, aby respektoval funkci médií a v souladu s tím odmítl zmíněný dokument.

Vztahy mezi rumunskou vládou a médii jsou napjaté především poslední dva roky, kdy je Rumunsko zasaženo hospodářskou krizí. Tisk a televizní stanice, které mnohdy v Rumunsku vlastní politické subjekty, jsou podle AP všeobecně zaujaté a vládě buď straní, nebo ji kritizují.

Opatření proti médiím chystá i Maďarsko

Rumunsko není jedinou zemí, která je kritizována za omezování nezávislosti médií. IPI na konci června vyjádřil obavu z chystané maďarské mediální reformy. Místní veřejnoprávní média mají být spojena do jedné korporace, jejíž vedení by přímo jmenoval premiér.

Maďarská vláda chce takto zastřešit televizní společnost MTV, maďarský rozhlas MR, satelitní televizi Duna TV a tiskovou agenturu MTI. Ředitele korporace by jmenoval přímo premiér, stejně jako šéfa nového mediálního regulačního úřadu. Parlament, ve kterém má ústavní většinu Svaz mladých demokratů (Fidesz) premiéra Viktora Orbána, by navíc jmenoval členy kontrolní rady zastřešující instituce.

Na Slovensku před dvěma lety prosadila vláda socialistického premiéra Roberta Fica nový tiskový zákon, který umožňuje žádat noviny o opravu nebo uveřejnění odpovědi na článek. Této možnosti využívají také politici.

Slovenská média se musí mimo jiné řídit zákonem na ochranu slovenštiny, podle které je od loňského září nutné vedle původního znění uvést slovenský překlad. Za porušení normy hrozí pokuta až pět tisíc eur (téměř 130 000 korun).

Novináři v České republice musí od letošního ledna respektovat takzvaný náhubkový zákon, který zakazuje zveřejňování identity obětí některých trestných činů a citace z policejních odposlechů. Za jeho nedodržení hrozí pětileté vězení nebo až pětimilionová pokuta. Budoucí koaliční vláda Občanské demokratické strany, TOP 09 a Věcí veřejných chce kontroverzní zákon novelizovat.