Itálie vstoupila do stávky proti vládnímu pojetí nezbytných úspor

ČTK

Italští odboráři se rozhodli vystoupit proti způsobu, jakým vláda Silvia Berlusconiho šetřit. Podle agentur je ale účast nižší, než se čekalo.

V Itálii se dnes koná generální stávka na protest proti vládnímu úspornému plánu. Zaměstnanci ve veřejném sektoru stávkují čtyřiadvacet hodin, pracovníci v soukromé sféře čtyři hodiny. Podle agentury Reuters má však stávka menší rozsah, než se původně plánovalo.

Stávku vyhlásila největší italská odborová ústředna CGIL (Italská všeobecná konfederace práce). Protest je namířen hlavně proti rozhodnutí vlády zmrazit platy ve veřejném sektoru do roku 2013. Během příštích tří let má být navíc ve státní a místní správě zrušeno čtyřicet tisíc pracovních míst, varovala CGIL, která zastupuje pět milionů lidí.

„Nikdo nezpochybňuje, že úsporná opatření jsou nutná. Musí to však být úspory, které jsou rozumné s ohledem na budoucnost, nikoliv drastické reformy," řekla Susanna Camussová z CGIL, která vedla protestní pochod v Boloni.

Podle agentury Reuters to však zatím vypadá, že stávka má mírnější průběh, než se původně plánovalo. Například v Římě i nadále jezdí několik linek autobusů a metra. Řada Italů je i tak ze stávky rozmrzelá.

„Mnoho řidičů autobusů se nezúčastňuje stávky, protože stávka má smysl tehdy, když díky ní můžete něco získat. A my si nemyslíme, že tímto způsobem něčeho dosáhneme," uvedl podle Reuters římský řidič Maurizio Rinaldi.

Stávka navíc vyvolala neshody v italském odborovém hnutí, které je rozděleno podle politické orientace. Dvě další velké odborové organizace požádaly své členy, aby dnes navzdory výzvám levicové CGIL přišli do práce.

Stávka je podle agentur důležitým testem síly italského premiéra Silvia Berlusconiho, jehož popularita podle průzkumů veřejného mínění poklesla v souvislosti se zvýšenou mírou nezaměstnanosti a zotavováním se z velké recese, která byla v Itálii nejhorší od konce druhé světové války.

Tento týden se již proti úsporným reformám stávkovalo ve Francii a v Řecku. Vlády šestnácti států eurozóny pospíchají se schválením úsporných opatření, aby ozdravily svou jednotnou měnu euro a zvládly problémy související s astronomickým zadlužením Řecka, které je také součástí eurozóny.