Politická imunita

Patrik Eichler

Otázky Václava Moravce včera nabídly mimo jiné vystoupení dvou uvolněných levicových tváří. Jejich debata se dvěma mladými tvářemi české pravice se prapodivně zadrhla na tématu tzv. poslanecké imunity.

Lubomír Zaorálek ani Vojtěch Filip neměli v nedělní debatě České televize co ztratit. Oba dle všeho čeká perspektiva lídrů sněmovní opozice. A pokud si udrží věcnost i důraz ze včerejší debaty, bude jim oběma tato úloha slušet.

Kateřina Klasnová (VV) a Petr Gazdík (TOP 09) ukázali, že se zatím neorientují ve sněmovních procedurách a že své odmítání KSČM neumějí argumentovat jinak než čistě ideologicky. Klasnová takto položila rovnítko mezi komunismus a nacismus. Gazdík řekl, že kdyby se KSČM přejmenovala, tak Vojtěch Filip místopředsedou Sněmovny samozřejmě být může. Zatím mu tedy nejde o obsah, ale o formality.

Teprve uvidíme, jak dlouho dokáže opozice těžit ze svých zkušeností s chodem zákonodárného sboru. A stejně tak teprve uvidíme, zda a jak dlouho se budou zvolení nováčci ochotni učit sněmovní proceduře, nebo zda se celý systém pokusí rozvrátit.

Ostrý konflikt se v Otázkách objevil u návrhu na výrazné omezení imunity poslanců a senátorů, se kterým se poslanci ODS, TOP 09 a VV chystají přijít do Sněmovny „již“ tento čtvrtek. Vojtěch Filip nejprve upozornil, že s návrhem mohli poslanci přijít kdykoli po 11. červnu, kdy prezident dle ústavy svolal stálé zasedání Sněmovny. A následně doplnil, že vzhledem k procedurálním lhůtám o jejich návrhu Sněmovna stejně nezačne jednat dříve než v září.

Skutečně důležitá otázka z jeho úst ale zazněla až ve chvíli, kdy se zeptal, zda platí, že formující se koalice navrhne omezení imunity pouze na projevy na půdě Sněmovny, resp. Senátu, a zda to znamená, „že vládní koalice chce omezit právo občana-politika mluvit třeba na náměstí a vyjádřit tam svůj názor“? Podle Filipa by takový návrh byl, ironicky řečeno, „velmi demokratický“.

Ten moment je důležitý jednak proto, že se jím zničehonic odhalil ostrý konflikt, který do pomyslné idyly včerejších Otázek jakoby nepatřil. Příznačně nikdo z další čtveřice ve studiu zprvu nepochopil, kam Filip svou otázkou míří. A jednak proto, že popsal důležitou nuanci v jednom z koaličních návrhů, které by jinak asi Sněmovnou prošly za všeobecného potlesku: Má být poslanec či senátor chráněn jen na půdě komory, jejímž je členem, anebo kdykoli, pokud jde o jeho poslaneckou práci, třeba na politické demonstraci?

Nepatřičnost Filipovy otázky v rámci debaty se pokusil zahladit Lubomír Zaorálek, když řekl, že jistě bude prostor, aby o tom se zástupci koalice hovořili, a že bude souhlasit s omezením přestupkové a doživotní imunity.

Naproti zjevem usedlému politikovi s dlouholetou sněmovní praxí Vojtěchu Filipovi seděla ve studiu Otázek místopředsedkyně Věcí veřejných Kateřina Klasnová, tedy místopředsedkyně strany, kterou na cestě do rodiny demokratických stran českého Parlamentu čekají hned dva obtížné úkoly. Bude muset jednak zvládnout sněmovní procedury a jednak výslovně odmítnout sociální a etnický rasismus vlastního volebního programu i jeho nositele v nejvyšších patrech stranického vedení.

Kdybychom měli fabulovat příčinu Filipova ataku, mohli bychom se vyhnout otázce, zda jeho ústy nepromluvila historická zkušenost strany pronásledované a bojující v ilegalitě?

    Diskuse
    June 21, 2010 v 7.01
    VV = rés publica?
    Článek je výtečný !

    Fenomenologie duševní struktury a duchovních obzorů Kateřiny Klasnové je velmi zajímavá. (A to v perspektivě skutečnosti, že byla studentkou Tomáše Halíka: Nevypadá to totiž, že by KK patřila k lidem, kterým by rád ukázal přívětivou tvář církve pro jejich „duchovní žízeň“. Spíše asi reprezentuje skupinu „špičkových podnikatelů“ znepokojených (?) tím, co u nich Halík diagnostikuje jako „vnitřní prázdnotu“.)
    June 21, 2010 v 19.00
    Poslanecká imunita a její rozměr
    Při zpětném ohlédnutí lze vypozorovat fakt, že poslanecká imunita, jako demokratická ochrana práv pro svobodu slova byla, či vlastně nebyla de facto uplatňována. Ale protože imunita byla a je v bezpbřehém stavu, lze ji stejně dobře použít v případě, že by poslanec ukradl v obchodě čokoládu nebo flašku alkoholu nebo sousedovi rozbil hubu, protože mu chodil za ženou, když on usilovně "pracoval" v PS. Nepamatuji, že by se v PS některý poslanec obhajoval za právo na svobodu slova a šíření názorů, zato průšvihů, kdy opilý poslanec způsobil dopravní nehodu, mnohdy pod vlivem alkoholu, těch tam bylo nemálo. A o čem jednala PS? Zda vydat či nevydat poslance k tr. stíhání, protože by jej museli zbavit té zázračné a všeobsahující poslanecké imunity.
    A zda uplatňovat poslaneckou imunitu mimo půdy PS? Ano za předpokladu, že to bude v rámci poslanecké práce, aktivity a za předem stanovených podmínek a kriterií. Všechno ostatní by mělo padnout.