Asi se budeme muset brzy rozloučit s levným zbožím z Číny, napsala polská Gazeta Wyborcza. Vyplývá to z komentáře, který otiskl oficiální čínský Lidový deník, který obvykle sděluje rozhodnutí vedení Komunistické strany a vlády. Píše se v něm, že „se model čínského rozvoje musí změnit a už se vlastně v bodě zvratu nachází“.

Argumenty, jimiž redakce Lidového deníku operuje, jsou přitom známy už dlouho a jsou neustále opakovány na mezinárodních ekonomických fórech. Obrovský vzrůst Říše středu, který z ní učinil už třetí nejsilnější ekonomiku světa, je příliš závislý na exportu a na levné pracovní síle. Poukázala na to hospodářská krize, v rámci níž se zahraniční trhy smrskly a snížila se poptávka po čínském zboží.

Už dva roky se hovoří o nutnosti rozvoje vnitřního trhu Číny, ale 1,3 miliardy Číňanů nadále málo nakupuje a většina z nich žije v bídě.

Lidový deník cituje také premiéra Wen Jiabao, který po nedávné vlně stávek na jihu Číny prohlásil, že je nejvyšší čas, aby se začala řešit situace čínských sezónních dělníků, největší pracovní armády světa čítající 120 až 200 milionů levných pracovníků z venkova zaměstnávaných na stavbách a v továrnách. V Číně se jim říká potulní dělníci a mají status nelegálních imigrantů.

Až do této chvíle byla se souhlasem vlády levná pracovní síla bezohledně vykořisťována. Od lokální správy Peking očekává zabezpečení vysokého růstu a udržení veřejného pořádku. Tyto cíle se naplňují skrze lákání zahraničního kapitálu, který si zase Čínu rád vybírá kvůli její početné, levné a poslušné pracovní síle.

Proměna tohoto systému „made in China" bude trvat léta. Nicméně se podle výroků premiéra a vyjádření Lidového deníku zdá, že proces zvýšení životní úrovně levné pracovní síly byl zahájen. A výsledkem bude jistě i zdražení čínského zboží na mezinárodním trhu.

Zatím však čínská vláda projevuje ve vztahu k dělníkům jen umírněně vstřícná gesta. V Pekingu třeba premiér Wen Jiabao navštívil stavbu podzemní dráhy, promluvil si s jedním z dělníků a ptal se ho na podmínky jeho života. Prohlásil rovněž, že takovým lidem vděčí Čína za svůj růst, a vyzval národ, aby se k lidem, kteří mu staví města, choval jako k vlastním dětem.

Jde ze strany vládních struktur určitě o reakci na několik velkých stávek na jihu země, kde se nedávno zastavila výroba v továrnách tchajwanského koncernu Foxconn a také Hondy a Toyoty. Foxcon, který produkuje elektroniku pro takové firmy jako Apple, Sony, Dell a Hewlett-Packard, zvýšil následně svým dělníkům mzdy o dvě třetiny. Honda slíbila zvýšení o 24 procent. Její dělníci stávku následně ukončili, ale pohrozili, že ji opět vyhlásí, nebudou-li sliby naplněny.

Pozornost médií se zaměřila na skutečnost, že většina stávkujících jsou mladí lidé, zběhlí v používání internetu a dobře organizovaní. Zorganizovali se i přesto, že jsou v Číně odbory zakázány, vybrali mezi sebou delegáty a vypravili se s žádostí o pomoc k odvážným pekingským právníkům. Čínská média o nich píší málo, ale v podstatě se sympatiemi. Snad i proto, že se jejich stávky odehrávaly vesměs na půdě zahraničních firem.