Evropa bude danit banky, Fischer těm našim vyjednal výjimku

ČTK

Jen Silvio Berlusconi a Jan Fischer se postavili na summitu EU proti zavedení bankovní daně odváděné do fondu na následky hospodářských krizí a jejich země ji nezavedou. Evropané ji naopak chtějí prosadit na summitu G20 pro celý svět.

Česká republika se dnes na summitu v Bruselu spolu s Itálií postavila proti zavedení nové bankovní daně. Novinářům to řekl premiér Jan Fischer. Ostatní státy EU ji i tak zavedou, Češi si ale vymohli výjimku. Vybrané peníze mají podle představ Evropské komise plynout na případnou záchranu finančních ústavů.

„Česká republika si vyhradila to, že za daných okolností nemá důvod takovýto instrument zavést," řekl premiér.

Zdůvodnil to tím, že množství otázek kolem nové daně zůstává nezodpovězeno. „Jaká bude reakce bank?" ptal se. Je prý možné, že ji promítnou do cen pro klienty. Neví se ani, jakou přesně bude mít podobu, jaké bude její načasování, ani jaké by měly být její dopady.

EU se ale dohodla, že na zasedání G20, které se na konci června koná v Torontu, její zástupci pojedou s tím, že budou chtít dosáhnout zavedení světové bankovní daně či poplatku. Nedá se však očekávat, že by se jim něco takového podařilo prosadit.

„Ta debata byla živá. Nebylo to tak, že tam seděl (italský premiér Silvio) Berlusconi a Fischer a otravovali tam prostředí," nastínil jednání český premiér. Výhrady měly i další země, které ale nakonec s textem souhlasily. „Trošku jsme zlobili..., ale nebyl jsem přibíjen na jakýkoli kříž," podotkl.

„Nevím o žádném relevantním důvodu, proč by se Česká republika k ostatním zemím EU přidat neměla," řekla Deníku Referendum ekonomka Ilona Švihlíková, podle které za neochotou české vlády zdanit banky stojí nejspíš neoliberální ideologie. „Obecně je regulace bankovního sektoru více než nutná, banky se vymkly kontrole a začaly si hrát na spekulanty. Přitom peníze drobných střadatelů by se neměly používat na riskantní úvěry." Podle Švihlíkové by neměla být bankovní daň jediným způsobem regulace, mezi další možná opatření by mohlo spadat například zákaz zakládání neb spolupráce s hedgeovými fondy, zákaz zakládání kont v offshore rájích, zvýšení povinně drženého kapitálu v rezervách nebo stanovení poměrů, v jakém banka může využívat vlastního kapitálu a kapitálu klientů k rizikovým operacím.

Evropa chce víc regulace

Většina evropských lídrů nové poplatky pro finanční ústavy požaduje proto, aby se vyvarovali situace, kdy během finanční krize museli banky zachraňovat z peněz daňových poplatníků. Podle řady z nich občané nemají nést náklady za krizi, kterou nezavinili. „Přijali jsme rozhodnutí o bankovní dani. To přispěje ke spravedlivému rozdělení nákladů finanční krize a k větší stabilitě finančního systému," řekl novinářům po skončení vrcholné schůzky EU unijní prezident Herman Van Rompuy.

Evropská komise konkrétní výši daně zatím nestanovila, ale v Evropské unii nejde o úplnou „novinku". Její výši je tak možné odhadovat jen na základě podobných systémů, které již fungují v některých členských státech EU, především ve Švédsku. Švédové ze stejného důvodu, kterým se řídí většina členských států EU, zdaňují všechny bankovní půjčky sazbou 0,036 procenta. Pokud by na stejnou daň přistoupila i celá unie, každoročně by mohla získat do fondů na záchranu bank zhruba patnáct miliard eur (tři sta devadesát miliard korun).

Finanční ústavy samozřejmě upozorňují, že podobné řešení může výrazně zkrátit jejich výnosy. Německá Deutsche Bank očekává propad výnosů na akciích v rozmezí dvou až pěti procent. „Vypadá to jako jednoduchá myšlenka, ale ve skutečnosti může být hrozně drahá a ještě velmi složitá k uskutečnění. Například není jasné, kdo bude fondy spravovat. Není ani zřejmé, jaká částka ve fondu bude adekvátní," uvedl před časem pro deník Financial Times mluvčí evropské asociace finančních trhů Rob McIvor. Politická shoda v EU ale vládne v tom, že právě banky stály v mnoha ohledech u příčin hospodářské krize, a proto je třeba již je nepustit z dohledu.

    Diskuse
    PE
    June 18, 2010 v 9.21
    malé doplnění
    Nezeptali byste se na Úřadu vládu, jak premiér došel k formulaci stanoviska, které v Bruselu prezentoval? Zda se o něm jednalo v nějakém grémiu v ČR? Je to už podruhé, co se J. F. postavil na evropské půdě proti mezinárodnímu zdanění.