Britská studie: Škrty budou znamenat propuštění 750 tisíc lidí

ČTK, Petr Jedlička

Renomovaný britský Institut pro lidské zdroje a rozvoj vydal ve čtvrtek zprávu, která vyhodnocuje sociální dopady úsporného programu nové vlády. Vyhlídky těch, kteří již nyní patří k nejvíce znevýhodněným, jsou podle ní doslova „bezútěšné".

Rozpočtové škrty, které plánuje britská vláda, budou znamenat propuštění asi 750 tisíc zaměstnanců státního sektoru a poprvé od devadesátých let se nezaměstnanost přiblíží hranici tří milionů lidí. Vyplývá to ze čtvrteční zprávy Institutu pro lidské zdroje a rozvoj (CIPD), který zvýšil odhad nezaměstnanosti kvůli tomu, že vláda hodlá při snižování deficitu klást větší důraz na škrty než na zvyšování daní.

V uplynulém finančním roce byl britský deficit 156 miliard liber (4,9 bilionu korun), tedy asi jedenáct procent hrubého domácího produktu. Premiér David Cameron v pondělí prohlásil, že vláda bude muset udělat rozpočtové škrty, které postihnou každého a na dlouhá léta ovlivní způsob života v celé zemi. Podle něj se úspory zaměří především na státní sektor.

Respektovaný institut odhadl, že škrty připraví o práci 750 tisíc lidí ve státním sektoru, zatímco před květnovými volbami počítal se ztrátou půl milionu míst.

Ve druhé polovině roku 2012 dosáhne nezaměstnanost 2,95 milionu lidí a zůstane na této úrovni do roku 2015, tedy po celé předpokládané funkční období nynější koaliční vlády, tvrdí CIPD. Podle jeho zprávy je jen malá naděje na reálný růst mezd nejméně do roku 2015.

Konfederace britského průmyslu dnes naopak vyzvala, aby hlavní tíhu vyrovnávání rozpočtu nesl státní sektor. Na snižování deficitu by se podle ní měly podílet škrty osmdesáti procenty a daně dvaceti procenty, aby nebyly ohroženy vyhlídky ekonomického růstu.

Podle listu The Guardian varování CIPD zdůrazňuje dilema vlády, když snahy o snižování deficitu mohou vést k vyšší nezaměstnanosti a vyšším nákladům na podpory. Vláda tento týden také poprvé naznačila, že se při revizi státních výdajů zaměří i na podpory v nezaměstnanosti a na to, kdo na ně má nárok.

Podle CIPD škrty dopadnou především na nejzranitelnější a budou znamenat velkou výzvu pro vládu, která přislíbila „chránit lidi žijící v chudobě a posílit sociální mobilitu".

CIPD připouští, že tvrdá rozpočtová opatření jsou nevyhnutelná a mohou podpořit dlouhodobě růst a zaměstnanost. „Ale když jsou hlavním nástrojem snižování deficitu škrty, a ne zvyšování daní, jsou krátkodobé vyhlídky mimořádně pochmurné pro jedince a komunity, které již nyní zažívají největší problémy," tvrdí CIPD. „Vzhledem k tomu, co víme z minulosti o tom, koho postihuje nezaměstnanost a stagnující mzdy, jsou vyhlídky těch, kdo jsou již nyní nejvíce znevýhodněni, obzvlášť bezútěšné."

Hlavní ekonom CIPD John Philpott uvedl, že ztráta pracovních míst v takovém rozsahu nemusí nezbytně vést k vyšší nezaměstnanosti, protože propuštěné může absorbovat soukromý sektor. Potvrdilo se to v devadesátých letech v Kanadě a právě v Británii, kdy bylo ze státního sektoru propuštěno na osm set tisíc lidí.

To je však podle Philpotta nyní nepravděpodobné vzhledem k nepříznivé makroekonomické situaci v Británii a vzhledem k úsporným opatřením na hlavních britských exportních trzích v eurozóně.