Byznys dobývá politiku

Propojení politických stran s podnikatelskou sférou a nejrůznějšími zájmovými skupinami je nebezpečnější není-li čitelné. Stávající rozložení sil vzbuzuje naději, že bude jasnější, kdo za koho kope.

Některé novoty, s nimiž se v čerstvě navolené sněmovně setkáme, jsou snadno dohledatelné. Třeba že více než pětina mandátů připadla ženám nebo že přes desetinu křesel obsadí starostové (a starostky). Jsou však trendy, které můžeme jenom tušit – například náklonnost poslanců vlivovým skupinám.

Tak dlouho se, mimo jiné v souvislosti s korupcí, hovořilo o splývání světa politiky se světem byznysu, až se stalo fenoménem těchto voleb.

Vztah ODS k „pražským podnikatelským elitám“ jsem zde naznačil před týdnem. Pánové Hrdlička, Janoušek, Rittig a spol. patrně nevysublimují s klikou primátora Béma. A s ústeckým kmotrem Alexandrem Novákem si nedávno dala schůzku i pravá ruka „čistého“ Nečase, senátor Alexander Vondra. O stycích politiků ČSSD, zejména regionálních, s vyslanci byznysu toho moc nevíme, nulové však taky určitě nebudou.

Zprávou jako z jiného světa pak bylo minulý týden oznámení o desítkách miliónů, které Zdeněk Bakala, majitel nejen společností vlastnících OKD, ale také např. Hospodářských novin a Respektu, rozdělil mezi ODS, TOP 09 a Věci veřejné. Jeho mediální pomocníci se sice pokusili vytvořit mlhovou clonu radostí nad miliardářovou transparentností (ovšem časem bychom se o jeho velkorysosti z účetnictví partají stejně dozvěděli), avšak nerozptýlili minimálně dvojí podezření související s kauzou nájemníků bytů OKD, usilujících o zisk obývaných nemovitostí do vlastních rukou za zvýhodněné podmínky, jak druhdy pan Bakala sliboval. U TOP 09 se blízkost s Bakalou jen potvrdila. První místopředseda Kalousek už za svého ministrování na financích (které byly „kontaktním“ bodem státu se Zdeňkem Bakalou v dané kauze) ochotně využíval služeb právní kanceláře, která paralelně pracovala pro Bakalu. Jen je pozoruhodné, že i tak opatrný politik jako Miroslav Kalousek se před volbami nechal unést k výroku, že pan Bakala žádné peníze TOP 09 nedal a nedá. Věci veřejné překvapily ještě více. Ve volební kampani rovnou slibovaly nájemníkům zastání. Dnes víme, že tyto sliby spolufinancoval pan Bakala. Staly jsme se svědky dalšího kuriózního pokusu o perpetuum mobile?

Odhlédněme ale od konkrétních případů a podívejme se z nadhledu – a s jistým pochopením – na pokus byznysu proniknout do politiky prostřednictvím nových stran.

Zlé jazyky tvrdí, že Věci veřejné jsou pouze přidruženou politickou výrobou jedné firmy a několika blízkých podnikatelů. Poslancům VV nezbude než nevěřící Tomáše přesvědčovat každým svým hlasováním…

Standardnější ukázkou nepsané aliance politiky a byznysu by mohla být TOP 09. Strana si notuje s Hospodářskou komorou či Svazem průmyslu, osobnosti z podnikatelské branže postavila i na kandidátní listiny. Místopředseda TOP 09 Jaromír Drábek je čestným prezidentem Hospodářské komory, exministr financí Kalousek sklízí poklony byznysmenů, partaj podporuje i úřednický správce státní pokladny Eduard Janota. Svůj program TOP 09 představuje jako realistický a nepodbízivý, ODS jej má za „pravicový populismus“ a někteří levicoví glosátoři mu dali název „Sedřeme z vás kůži“.

Kdyby měla TOP 09 chuť, mohla by například kopírovat ctihodnou německou FDP. Tato liberální formace je zhusta popisována coby „strana (velko)kapitálu“, dokonce i šlechtice měla léta za ikonu – hraběte Otto von Lambsdorffa. Zatím sice TOP 09 akcentuje svůj konzervatismus a i občanské demokraty ostřeluje zprava, nicméně časem může zjistit, že bez tradicionalistických pohledů na život (na registrované partnerství, potraty či eutanazii) dokáže zvlášť ve městech ulovit ještě více příznivců.

Nemusíme s programem a politikou TOP 09 souhlasit, leč samotný fakt, že zde máme subjekt, který lze s klidným svědomím označit za reprezentanta podnikatelských zájmů, působí sympaticky. Srovnatelně transparentní je vztah sociální demokracie k odborovým svazům: zájmy a názory mají převážně shodné, známé jsou též personální průniky. Nazvat ČSSD a TOP 09 prodlouženou rukou odborů, respektive byznysu, by bylo přehnané a obě strany by nejspíš protestovaly, nicméně jejich „techtle-mechtle“ asi nikdo nezpochybní.

Událostí završené parlamentní éry byl nezvykle vysoký zaznamenaný počet jednotlivých poslanců, kteří se vymkli kontrole svých stran. Nešlo jen o přeběhlíky, ale také o ty, co v konkrétních hlasováních pomáhali roztodivným lobbistickým partám. Pokud v nastávající sezóně – na jejímž začátku jasně vidíme, že hospodářská krize nekončí a ekonomická a sociální témata ještě výrazněji ovládnou veřejný prostor – budou zákonodárci disciplinovanější a „kdo za koho kope“ poznáme i na úrovni celých stran, půjde o příjemnou změnu.

A co si myslíte vy? Diskuse (3 příspěvky)

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

znamenitý příspěvek Čtvrtek, 10.Června 2010, 06:39:42

Kéž si ho přečtou také pánové Porybný a Zbyněk Fiala. (Jenže o to vlastně nejde, že?)

2009_09_19_5372

Bohumír Molnár - Československo

Jen pár poznámek: Pátek, 11.Června 2010, 00:03:57

1. O propojení byznysu a politiky se dá u nás mluvit zhruba od poloviny osmdesátých let minulého století. Již tehdy začal prorůstat organizovaný zločin do politiky (nejen KSČ) a zejména do prostředí hospodářských funkcionářů.
2. Tyto sktuktury, posílené byznysem a organizovaným zločinem zahraničním, také stály u vzniku ODS. A zejména od vstupu Šloufa do aparátu ČSSD mají významný vliv i v této straně. Gros to dotáhnul k „dokonalosti“.
3. Existuje-li „Bakalova pravice“, pak existuje i „Bábišova levice“. Nejspíše to ale bude tak, že byznysu patří politika obecně. Je to „zprivatizovaná politika“. Bez ohledu na to, kdo koho zrovna podporuje, a tedy i ovládá, více. (Starší Kočka je členem ČSSD, mladší slaví vítězství pravice ve Žlutých lázních…)
4. Je to otázka pro celý tým politických analytiků: Kdepak je dnes v Čechách hlavní mocenské centrum ? Nachází se vůbec v prostředí státní moci ? Kde a kdo v Čechách vlastně vládne ?
5. Ve věci OKD bytů dělá Zaorálek co může. Ještě aby ne. Je to typická ukázka nadvlády byznysu nad politikou. A ČSSD (B. Sobotka) v tom sehrála roli vskutku nehezkou.
6. V Čechách to není tak, že byznys dobývá politiku. On jí dlouhodobě vytváří…

2004_se_spolchemii

Marian Páleník - Ústí nad Labem

Úterý, 15.Června 2010, 21:57:10

Po přečtení titulku jsem se obával (nejhoršího) ;o) S textem nakonec víceméně souhlasím.

Máme-li poměrný systém, je logické (a snad mohu napsat, že i správné), že by měla každá politická strana reprezentovat zájmy nějaké (významné) sociální skupiny.

Klíčová je ovšem ona transaprentnost. Zatím podle mne mnohé strany takříkajíc klamou tělem. Např. ČSSD zhusta prosazuje spíše zájmy betonové lobby (viz Foldynovy jezy na Labi) než odborářů a neliší se v tom od "pravicové" ODS.

Ideální by jistě bylo, kdyby strany peníze nepotřebovaly, ale zatím se znovu a znovu potvrzuje pravidlo "Bez peněz do politky nelez." Všechny strany, které třeba i prosazovaly ty nejbohulibější záměry (lidovci proti hazardu, zelení za ochranu přírody a ŽP), ale které nebyly schopné masivně investovat do předvolební kamapně, splakaly nad výdělkem. (I když případ ČSSD 2010 ukazuje, že sebemasivnější propagace nemusí stačit.)

Pak je otázkou bytí a nebytí, kde peníze vzít (a nekrást)? Podle mne je legitimní, že strany inkasují od podnikatelů - ovšem opět za podmínky transaprentnosti. Může se nám to nelíbit (závist si málokdo přizná), ale víme-li kdo komu dává, pak si můžeme kontrolovat hlasování politiků. Mnohem horší jsou černá konta (ve Švýcarsku) a systém Dolejš & Šustr (sponzor nepošle peníze straně, nýbrž někomu, kdo pak o to méně straně fakturuje za své služby; příp. jako v případu Volva či dovolené v Toskánsku neposílá faktury vůbec).

Za obrovský problém, na který jsme si bohužel už zvykli, pokládám neúčast 40% voličů, čímž se celá politika, volby, poěmrný systém a snad i demokracie ocitá na hranici legitimity. (V letech 2004 - 2008 ovládala Zastupitelstvo Ústeckého kraje s nadpoloviční větišnou křešel strana, pro níž hlasovalo 10% voličů! A bylo to "legitimní". To už je extrémní deformace.)

A zmíním ještě jednu okolnost. Ve Sněmovně máme poměrné zastoupení. Některé strany zastupují podnikatele a živnostníky a hájí jejich zájmy (nízké daně, snadné propopuštění atd.), jiné svobodná povolání (minimum omezení, individulání odpovědnost, školné,...), další zaměstnance ("jistoty",. bezplatné školství a zdravotnictví apod.), zemědělce (dotace...), další pak nezaměstnané, důchodce atd. Podle průniků zájmů pak vznikají hlasovací koalice. (Stávalo se, že spolu svorně hlasovali poslanci z ODS a KSČM - např. ve věcech EU - proti všem ostatním.)
Jenže, jak nás poučil Miloš Zeman, 65% pravomocí má vláda, tu sestavuje "válcovací" většina (posledně 51% poslanců), přičemž opozice má na rozhodování vlády vliv asi jako na zítřejší počasí.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.