Ústavní soud dnes jedná o Lisabonské smlouvě. Maďaři hrozili už včera

Marek Homolka

Boj o Lisabonskou smlouvu se přiostřuje. Zatímco dnes bude Ústavní soud posuzovat soulad Lisabonské smlouvy s českým ústavním pořádkem, včera Maďarsko pohrozilo, že bude blokovat udělení případné výjimky.

Na dvou frontách se nyní bojuje o osudu Lisabonské smlouvy. Již podruhé čeká ústavní soudce projednávání stížnosti, kterou na Lisabonskou smlouvu podali někteří senátoři, a to z obavy o svrchovanost České republiky.

Rozhodnutím soudu však ratifikační proces smlouvy v Česku nekončí. Zdárnost procesu musí svým podpisem posvětit prezident Václav Klaus.

Ten svůj podpis podmiňuje přijetím výjimky k Lisabonské smlouvě. Přestože se český prezident nechová nestandardně, výjimky získalo například Polsko a Británie, včera narazil. Maďarsko se ostře ohradilo, aby ve výjimce byla zmíněna otázka Benešových dekretů. Maďarsko hrozí tím, že by případnou výjimku zablokovalo.

"O Benešových dekretech nesmí být ani slovo. Lisabonská smlouva nemá nic společného s historickými právními dokumenty, pracujeme pro budoucnost," řekl maďarský ministr zahraničí Péter Balázs.

Klaus však udělení výjimky spojuje s možností předejít případným majetkovým nárokům ze strany sudetských Němců. A to nehledě na hlasy expertů, kteří upozorňují na to, že takovýto postup lze v případě Lisabonské smlouvy vyloučit.

Navíc převažují hlasy, že s ohledem na budoucnost je Lisabonská smlouva pro menší země výhodným nástrojem, jak být rovným partnerem i těm největším zemím. Důležitá rozhodnutí například v otázce vnější a vnitřní bezpečnosti tak nebudou na Unii, ale zůstanou v rukou členských členů. Podle Lubomíra Zaorálka Lisabonská smlouva posiluje většinové rozhodování proti nutné jednomyslnosti.

Poslední vývoj událostí přesto ukazuje, že by Česko výjimku mohlo získat. Ovšem bude se jednat o výjimku obecnou tak jako v případě Polska či Británie.

Tato výjimka bude mít podobu čárky a slovního spojení Česká republika a bude součástí Listiny základních práv EU. O Benešových dekretech tak nebude ani zmínka. Díky tomu se zabrání výhradám ze strany Slovenska, jež požaduje stejnou výjimku jako Česko, a to ve věci majetkových nároků.

I v případě udělení obecné výjimky bude však švédské předsednictví očekávat od České republiky záruku, a to v podobě Klausova podpisu.