Chci reagovat na tvrzení, které se objevilo 26. 5. 2010 v Lidových novinách v článku Lenky Zlámalové Rovnostářství začíná u 20 tisíc měsíčně. Autorka v článku tvrdí, že fakticky přímé daně odvádí státu pouze asi jedna třetina obyvatel České republiky. Ostatní prý dostávají od státu na různých dávkách více, než kolik do jeho pokladny přispívají. Téhož dne převzala tuto informaci Lída Rakušanová na Českém rozhlase 6 v pořadu Názory a argumenty.

Jsem přesvědčen, že toto tvrzení je nepravdivé, a uvedu proto své důvody. Lenka Zlámalová patrně uvažovala tak, že lidí s nadprůměrným příjmem je zhruba třetina. Pokud člověk s průměrným příjmem 24 000 má stále ještě nárok pobírat od státu na sociálních dávkách a příspěvcích více než platí na daních, pak to znamená, že dvě třetiny lidí v čistém součtu do státního rozpočtu vůbec nepřispívají.

V její úvaze je několik zásadních chyb:

1) Případ je vztažen na rodinu se dvěma dětmi, kdy pouze jeden z rodičů má příjem. To znamená, že průměrný příjem na dospělou osobu v této rodině je 12 000. Dávky se samozřejmě odvozují od součtu příjmů rodiny, a ne od platu nejlépe vydělávajícího člena. Pokud by oba rodiče pobírali 12 000, je to naprosto stejné, a jejich plat by byl silně pod průměrem. Jde tedy o klamný myšlenkový postup, kdy je průměrný plat jedince (takový a vyšší pobírá doopravdy asi třetina lidí) zaměněn za průměrný příjem domácnosti. Zároveň je mylné i zobecnění situace takovéto rodiny na celou společnost, neboť ignoruje situaci lidí svobodných, bezdětných manželství, manželů s dospělými dětmi apod.

2) Pokud uvažujeme nad tím, co Lenka Zlámalová do svého výpočtu mohla zahrnout, pak je ovšem stále problém se dopočítat k jejímu výsledku. Zůstává záhadou, o jakou kalkulaci se její tvrzení opírá. Příjmy rodiny od státu mohou představovat mateřská či rodičovská dovolená, podpora v nezaměstnanosti, sociální dávky, příspěvek na bydlení a přídavky na děti. Dále není vůbec samozřejmé, jestli se má uplatnit technika výpočtu odvozená od odvodů zaměstnance, nebo počítaná i z odvodů zaměstnavatele, na které zaměstnanec svou prací fakticky také musí vydělat. Jelikož však rodičovská dovolená a podpora v nezaměstnanosti je dočasná, nemůže být brána jako základ pro modelový výpočet odvodů a příjmů většiny domácností. Sociální dávky jsou zase závislé také na majetku rodiny a u rodiny s tímto příjmem jsou velmi nepravděpodobné, stejně jako příspěvek na bydlení. Jediným příjmem, na který má nárok každá takováto rodina, kde nevydělávající rodič není na rodičovské či mateřské dovolené, je příspěvek na dítě. Nejvyšší příspěvek je na děti od 15 do 26 let a tvoří v tomto případě 700 Kč na jedno dítě. Pomineme-li odvody zaměstnavatele, pak pravidelné odvody této rodiny na dani a pojištění představují měsíčně 3 466 Kč. Příjem z přídavků na děti činí 1 400 Kč. Rozdíl je čistých 2 066, které zůstanou ve státní pokladně. Jde přitom o rodinu, kde průměrný příjem na jednoho rodiče je fakticky velmi podprůměrný.

Prosím tedy, aby Lenka Zlámalová uvedla své zdroje nebo způsob, jakým došla k uvedenému tvrzení. V případě, že nedokáže přijít s přesvědčivými argumenty, pak požaduji, aby byla její dezinformace veřejně dementována. Tvrzení uvedené v Lidových novinách a na Českém rozhlase je, obávám se, třeba považovat za lživé, a to i v případě, že šlo o pouhý omyl, neboť novináři by měli být posuzováni jako ti, kteří „vědí“, a tudíž nesou odpovědnost za předkládané informace. Podotýkám, že jsem paní redaktorku Zlámalovou žádal již dříve mailem o vysvětlení, ale neobdržel jsem odpověď.

Článek Lenky Zlámalové může být chápán i jako urážka lidí, kteří mají plat 24 000 Kč nebo nižší, a přece státu přispívají více, než kolik od něj dostanou. Naopak lidem, kteří mají plat vyšší než 24 000 je sugerována falešná představa, že oni sami financují stát a doplácí na všechny ostatní.