Vláda ustaví komisi na proškrtání ekologické legislativy

ČTK, Jan Miessler

Vláda schválila ekology kritizovaný návrh jako podklad pro jednání meziresortní komise. Ekologické organizace zatím nepřizvala, antiekologickou tripartitu ano.

Vláda podle očekávání schválila podklady ministerstva průmyslu a obchodu na proškrtání ekologické legislativy, které kritizovali ekologové i Akademie věd. Na základě nyní již změkčeného materiálu, který ovšem stále obsahuje řadu problematických návrhů, zřídí vláda meziresortní pracovní skupinu, která bude zkoumat, jak nejlépe zjednodušit život podnikatelům, kteří si na příliš přísné ekologické zákony vytrvale stěžují.

Komisi by mělo ustavit ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) společně s ministerstvem životního prostředí (MŽP), své zástupce do ní mají nominovat také ministerstva zemědělství, pro místní rozvoj, práce a sociálních věcí, financí a dopravy, takže zástupci MŽP budou podle všeho v komisi v menšině.

Vláda navíc vyzvala i tripartitu, aby do komise také nominovala své zástupce — přitom právě z jejího jednání letos vzešly návrhy, které vyzývaly vládu k řadě kritizovaných opatření typu prolomení limitů, urychlení rekonstrukce Prunéřova nebo rozšíření Temelína. Naopak ekologické organizace zatím do meziresortní skupiny přizvány nebyly.

Podle MPO má redukce ekologického zákonodárství podnikatelům přinést miliardové úspory. S návrhem MPO ovšem nesouhlasí ekologové ani experti z Akademie věd.

Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika upozornil, že sdružení se nelíbí zejména snaha omezit dostupnost informací, které má veřejnost k dispozici v Integrovaném registru znečišťování (IRZ). Petrlík podotkl, že díky povinnosti nahlašovat data do IRZ vznikají průmyslovým podnikům úspory, jelikož nemusejí platit sankce za úniky nebezpečných látek a mají nižší spotřebu surovin, které jim díky vlastní kontrole neunikají do ovzduší nebo vody.

Před schválením návrhu MPO varovala také komise Akademie věd ČR, která kritizuje zejména změny v zákoně o ovzduší, v zákoně o ochraně přírody a krajiny či v Integrovaném registru znečišťování. Akademici nesouhlasí s návrhy na vyškrtnutí emisních stropů ze stávajících právních norem. Výhrady mají také k bodům zabývajícím se kácením stromů, které podle nich povedou k úbytku zeleně ve městech i na venkově. MPO by zároveň podle komise nemělo vylučovat některá průmyslová odvětví z registru znečišťování, ve kterém podniky každoročně zveřejňují údaje o svých emisích.

Ministr Vladimír Tošovský, ropák za rok 2009, mimo jiné navrhl upravit některé paragrafy v zákonech týkající se ochrany rostlin, živočichů a krajiny. „Znění těchto paragrafů je pro podnikatelskou činnost, jak pro stavební, tak pro báňskou nepřijatelné, poněvadž dává do rukou úředníků či ekologů pravomoci zastavit již schválenou stavbu nebo činnost, a to bez zodpovědnosti za případné ztráty, které podnikatelským subjektům tímto svým rozhodnutím způsobí,“ stojí ve zprávě MPO.

„Rozhodnutím vlády se zřejmě konečně začne plnit budovatelské heslo „zelená i špinavému byznysu" a nikoliv „zelená jen zelenému byznysu". Protože co jiného to je než eroze ekologických zákonů schválených ještě v porevoluční době, kdy si každý myslel, že byznys ano, ale ne špinavě jako za socialismu,“ komentoval pondělní rozhodnutí vlády předseda Dětí Země Miroslav Patrik.

MPO si ale stojí za tím, že zjednodušit ekologickou legislativu má smysl. „Jedná se o analytický materiál, jehož zpracování ministru průmyslu a obchodu uložila vláda svým jednomyslným rozhodnutím v prosinci loňského roku. Materiál má za cíl srovnání podmínek pro české podnikatele s podmínkami v ostatních státech EU a rozhodně neomezuje možnost informovat veřejnost," uvedl mluvčí MPO Pavel Vlček.

Podle Petry Humlíčkové ze Zeleného kruhu jde na jednu stranu o určité zlepšení, protože z původního návrhu ke schválení se stal pouze podklad pro jednání komise, na druhou stranu ale nelze konkrétně předjímat, jak jednání komise dopadne. „Může to být také elegantní vybruslení z původního návrhu ministerstva průmyslu, který mimo jiné také obsahoval řadu zastaralých nebo až absurdních věcí,“ myslí si Humlíčková, podle které je ale obecně zásadní to, jak kdo ekologickou situaci vnímá.

„Materiál předpokládá, že tu skutečně je ekologická přeregulace, kdy podnikatelé musejí vyplňovat stohy dotazníků bez toho, aby to mělo nějaký reálný vliv na životní prostředí a jeho ochranu,“ dodala Humlíčková s tím, že hodně záleží na politické kultuře. Perspektiva obsažená v materiálu MPO totiž podle Humlíčkové může vést k tomu, že ekologové budou vnímáni pouze jako protivníci podnikání.

Další informace:

Econnect Ministr Tošovský navrhuje velké škrty v zákonech, které chrání naše zdraví