Trasu kanálu Dunaj-Odra-Labe bude dál chránit stavební uzávěra

ČTK, Dušan Radovanovič

Nákladný a neekologický projekt plavebního kanálu propojujícího střední Evropu podpořila vláda. Na území jeho plánované výstavby bude i nadále zapovězena stavební činnost.

Možnost propojení řek Dunaj, Odra a Labe plavebním kanálem je stále reálná. Na svém pondělním zasedání totiž vláda schválila pokračování ochrany území pro tuto stavbu. Po jednání kabinetu to oznámil premiér Jan Fischer. Ochrana v praxi znamená, že na dotčených pozemcích je omezena, nebo zakázána stavební činnost, která by znemožnila případnou budoucí stavbu průplavu. Prodloužení územní ochrany ale údajně nesouvisí s rozhodnutím o stavbě průplavu.

Kabinet měl návrh ministerstva pro místní rozvoj (MMR) projednat už před měsícem, nakonec se o něm však ministři nebavili. MMR totiž dostalo za úkol dokument dále projednat s novou ministryní životního prostředí Rut Bízkovou.

Chráněný koridor vzbuzoval v minulých letech řadu sporů. Stavební uzávěra v zóně vadila například místním samosprávám i podnikatelům. Ministerstvo dopravy ovšem na možnosti výstavby kanálu trvalo s tím, že je zásadní pro rozvoj české lodní dopravy.

Naopak ministerstvo životního prostředí se opakovaně postavilo proti výstavbě. Argumentovalo tím, že by  kanál zdevastoval velkou část povodí zmíněných řek. Plány na stavbu kritizují také ekologové. Ti upozorňují mimo jiné na fakt, že prakticky podél celé plánované trasy kanálu dnes existuje elektrifikovaná železniční síť. Zájem o říční lodní dopravu navíc v polistopadové éře poklesl o dvě třetiny. Zůstává tedy otázkou, zda by vůbec byl mezi dopravci o novou vodní cestu zájem.

Kriticky se k možné výstavbě vyjádřil i Světový fond pro ochranu přírody. Jen výstavba kanálu, zdymadel, přehrad a jejich udržování by znamenalo obrovské energetické nároky. „Ve výsledku se tak kanál jeví jako energeticky výrazně náročnější než alternativa s využitím a případnou výstavbou nové železnice mezi Vídní a Katowicemi,“ upozornil v časopise Sedmá generace Pavel Přibyl z Hnutí DUHA.

Myšlenka na propojení tří významných evropských řek pochází již ze sedmnáctého století. Nejvíce se k realizaci přiblížila v první polovině minulého století, aktivity ale dvakrát přerušilo vypuknutí světového válečného konfliktu.