Chrám sv. Víta bude ve společné správě církve a státu

Pražský arcibiskup Dominik Duka a prezident Václav Klaus se v pondělí v katedrále dohodli, jak ji budou spravovat: společně. Spory o to, zda chrám patří státu, nebo katolické církvi, tím zřejmě končí.

(čtk)

24.05.2010 13:27

Aktualizováno: 16:47


Spoluautor: Vratislav Dostál

278525_mediafax_jiri_schott

Katedrála bude všech, pečovat o ni budou ústavní činitelé a přední církevní hodnostáři. Foto Jiří Schott, Mediafax

Pražský arcibiskup a prezident České republiky v pondělí odpoledne podepsali prohlášení o úpravě vztahů při péči o Katedrálu sv. Víta. Dohodli se, že nebudou pokračovat v soudních sporech o vlastnictví katedrály.

Hrad poskytne církvi nemovitosti, které potřebuje při užívání katedrály. Jde o dvě budovy – Staré proboštství a takzvaný Mladotův dům. Hrad bude i nadále o tyto nemovitosti pečovat. Duka s Klausem se dohodli i na vytvoření Rady pro zajištění péče o katedrálu. Jejími členy budou držitelé sedmi klíčů potřebných pro vyzvednutí korunovačních klenotů. Jsou mezi nimi prezident, arcibiskup nebo pražský primátor.

„Právě podepsaným prohlášením končí soudní spor o katedrálu a některé další nemovitosti na Pražském hradě. Stát a katolická církev budou společnými silami, tak jako tomu bylo po celá dlouhá minulá století, pečovat o katedrálu, kterou shodně vnímají jako výjimečný národní symbol v jeho historickém, duchovním i kulturním významu," řekl při podpisu Klaus.

Církev bude podle Klause o katedrálu pečovat jako o metropolitní chrám a stát jí bude k tomu vytvářet a zajišťovat potřebné materiální podmínky. „O údržbu a provoz této prvořadé národní památky budou stát a církev pečovat společně," dodal Klaus.

„Katedrála vzkvétala vždy, když o ni nerozdílnou rukou pečoval stát i církev a kdy byla užívána ku prospěchu obou. Je to i závazek do budoucna," uvedl arcibiskup Duka a dodal: „Na jejích vstupních dveřích je zobrazen Otec vlasti Karel IV., jak společně s arcibiskupem Arnoštem z Pardubic přinášejí relikvie do právě zakládaného dómu. Vznik tak nádherné stavby umožnil právě harmonický vztah panovníka a arcibiskupa, aby zde lidé mohli oslavovat Boha i české zemské patrony."

Spor o katedrálu trval od roku 1992. Stát a katolická církev dospěly k dohodě krátce poté, co se Dominik Duka stal letos v dubnu novým pražským arcibiskupem.

Podle posledních rozhodnutí soudu náleží katedrála státu. Metropolitní kapitula, která za církevní stranu spor vedla, podala loni v květnu ústavní stížnost. Předchozí arcibiskup kardinál Miloslav Vlk tehdy prohlásil, že pokud by církev u Ústavního soudu neuspěla, přenesla by spor k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Katedrála je nejnavštěvovanějším českým chrámem a jedním ze symbolů české státnosti. Byla místem korunovace českých králů. V její kryptě jsou uloženy ostatky významných českých panovníků, šlechticů a církevních hodnostářů. V katedrále jsou rovněž uschovány české korunovační klenoty.

Katedrála je třetím kostelem stejného zasvěcení na témže místě. Kolem roku 925 zde kníže Václav I. založil románskou rotundu, kde byly později uloženy jeho ostatky. Rotunda byla po roce 1060 přestavěna na trojlodní baziliku se dvěma věžemi.

Základní kámen katedrály byl položen 21. listopadu 1344 za přítomnosti krále Jana Lucemburského a také jeho syna Karla, pozdějšího českého krále a římského císaře Karla IV. Ten se také o její rozvoj významně zasloužil, když z Francie povolal architekta Matyáše z Arrasu. Po jeho smrti v roce 1352 pokračoval v práci Petr Parléř.

V roce 1419 byla stavba přerušena, v červnu 1421 byla vyrabována husity a v roce 1541 vyhořel kostel do základů. Po staletí zůstával chrám nedokončen. Až v roce 1844 vznikla Jednota pro dostavění Chrámu svatého Víta a dokončením chrámu byl pověřen architekt Josef Mocker, který mu dal nynější novogotickou podobu se dvěma věžemi v průčelí.

Slavnostní otevření ne zcela dokončeného chrámu se konalo 28. září 1929 u příležitosti svatováclavského milénia. Hlavní dostavba byla ukončena v září 1938 a dokončovací práce v interiéru přerušila německá okupace. Po válce rekonstrukce pokračovala. V roce 1954 byla Jednota pro dostavění Chrámu svatého Víta rozpuštěna a správa katedrály přešla nařízením vlády na prezidentskou kancelář.

V roce 1997 pražský arcibiskup kardinál Miloslav Vlk obnovil zasvěcení hlavního chrámu Pražského hradu na katedrální kostel sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Mučedníkům Vítovi, Václavovi a Vojtěchovi byla zasvěcena již původní románská bazilika na Pražském hradě roku 1074.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.